1. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 9. 2002

Feminismus - zbraň ženské emancipace

Jean Bethke Elshtain
Termnín používaný obecně pro komplexní jev, který je zčásti definován spory, jež byly vyvolány ohledně jeho významu. V širším významu znamená zájem o společenskou roli žen ve vztahu k mužům ve společnostech minulých i současných, vycházející z přesvědčení, že ženy trpí a trpěly mnoha nespravedlnostmi v důsledku svého pohlaví. Politický jazyk a cíle moderního feminismu se zrodily ve francouzské revoluci a osvícenství.

Feminismus, historicky spojený s opozičními silami bojujícími proti orthodoxii a autokracii, se vymezuje jako zápas za uznání práv žen, za rovnoprávnost mezi pohlavími a za redefinici ženství. Feminismus čerpá z liberálních a racionalistických stejně jako z utopických a romantických idejí západní Evropy a není lehké ho definovat.

I když spory o společenskou roli žen vybuchly otevřeně během osvícenství, mají své předchůdce. Středověcí a renesanční autoři se začali zabývat tématem společenské identity žen a obhajovali rozšíření ženské politické moci a vlivu, například Christine de Pisan v díle Kniha o městě dam (1405). Počátky moderního feminismu se však spojují s publikací Mary Wollstonecraft Obhajoba prává žen (Vindication of the Rights of Woman, 1792). Wollstonecraftová nastínila, co se mělo později stát nepopiratelným feministickým zájmem, mimo jiné i obranu politických a přirozených práv žen. Zpochybnila přijímané ideje o rozdílných schopnostech obou pohlaví, zastávala sereformy vzdělání pro chlapce i dívky a velebila oboupohlavní pojetí racionálního jáství.

Zbraní ženské emancipace se stal rozum, který byl využíván proti povýšenecké identifikaci žen s přírodou a s jejich sexuální funkcí. Víra v rozum šla tedy ruku v ruce se silnou vírou v pokrok. Tato přesvědčení, tříbená již hluboce zakořeněnou tradicí liberální teorie společenské smlouvy a oddanosti formální právní rovnosti, jsou nejzjevnější v klasickém traktátu Johna Stuarta Milla z devatenáctého století Poddanství žen (The Subjection of Women, 1869). Mill proti sobě staví "Rozum" a "Instinkt" a doufá ve společnost založenou na rozumných zásadách. Tvrdí, že rozum vyžaduje zrušení rozdílů v přístupu k lidem na základě pohlaví, jedné z "nahodilostí zrození". Bude-li ženám uděleno rovnoprávné občanství a občanská svoboda ve veřejné sféře, napomůže to hlubší transformaci společenských vztahů mezi pohlavími.

Pro feministické myslitele a myslitelky byl přitažlivý liberalismus. Jazyk práva je mocnou zbraní proti tradičním závazkům, zejména povinnosti k rodině či jakémukoli společenskému postavení vyhlášenému za "přirozené" na základě připisovaných charakteristik. Být "svobodná" a "rovná" mužům - to byl hlavní cíl feministické reformy. Politická strategie, která vyplývá z tohoto nejvlivnějšího feministického proudu, si klade za cíl potvrzení teze, že "ženy jsou stejně jako muži racionální bytosti". Z toho plyne, že ženy jsou stejně jako muži nositelkami nezcizitelných práv. Dále z toho vyplývá, že být ženou není důvodem pro diskriminaci namířenou proti ženám. Hlavní zastánci volebního práva žen v Británii a USA zpochybnili argumenty, jež ospravedlňovaly formální právní nerovnost na základě rozdílů mezi pohlavími. Tvrdili, že upírání základních práv nějaké skupině lidí z důvodu předpokládaného rozdílu nemůže být ospravedlněno, nelze-li prokázat, že onen rozdíl je pro dané rozlišení relevantní. Ať už jsou rozdíly mezi pohlavími jakékoli, žádný z nich neospravedlňuje právní nerovnost a upření práv a privilegií občanství.

Několik raných zastánců feminismu dovedlo liberální universalismus k jeho nejradikálnějšímu závěru, když tvrdili, že neexistují žádné ospravedlnitelné důvody pro vyloučení dospělých lidí z právní rovnosti a občanství. Zastánci volebního práva žen byli také dědici tradic zdůrazňujících potřebu řádu a sdílených hodnot a kladli důraz na občanské vzdělání a na společnost jako společnost vlastníků. Požadavky na rovnoprávnost žen se tudíž často netýkaly všech žen. Některé ženy a muži byli vylučováni podle kriteria gramotnosti, vlastnictví majetku, tělesné či duševní nezpůsobilosti nebo - ve Spojených státech - rasy.

Čas od času postavila feministická rozprava liberální rovnostářství na hlavu, když byla prosazována občanská rovnost žen na základě, jenž historicky sloužil k tomu, aby ženy z politiky vyloučil. Byly to například argumenty pro větší politickou účast žen vedené z hlediska jejich morální nadřazenosti či charakteristických forem ctnosti. Tyto apely mohly mít taktický význam, nebyly však nikdy pouze taktické. Argumentovaly ve prospěch společenského umístění ženy jako matky a využívaly mateřství jako nároku na občanství a veřejnou identitu. V různých dobách vzdávaly radikální, liberální, demokratičtí a socialističtí zastánci feminismu hold ženám jako příkladům konkrétních forem společenských ctností.

Z výhodné pozice feminismu založeného na právech se stala přenesením důrazu na občanské republikánské mateřství past. Avšak debata, jež vyvolala představy mateřské ctnosti, byla jen jednou feministickou odpovědí na složitou, rychle se měnící politickou kulturu. Tato politická kultura v západních demokraciích byla oddána liberalismu, ale zahrnovala také občanská republikánská témata společenské solidarity a národní identity. Ženy vedly svůj spor uvnitř muži ovládaného politického řádu ze své vlastní oblasti, světa žensky strukturované sensibility a imperativů, které vyjadřovaly jejich vyloučení z veřejného života i jejich kulturní sílu a důležitost. Jelikož mnohé feministky neuměly takjako muži pojímat identitu jako společensky zcela autonomní atom, často odmítaly individualistický ideál a schvalovaly rozšířené rodinné hodnoty zbavené patriarchálních privilegií jako zdroj nového komunalismu a společenské solidarity.

Feministky se také různě obracely k socialismu v jeho utopických i "vědeckých" aspektech a k romantismus. V teoriích třídniho útlaku nacházely analogii ke společenské pozici žen tváří v tvář mužům. Socialistické feministky prosazovaly teorie sexuálních tříd a revolty pohlaví. Feministky ovlivněné romantísmem hájily pevné přesvědčení o vášnivém a citlivém já prolamujícím zastaralý společenský zvyk. Upozomovaly, že ženy trpěly nejen represemi či zvnitřnělými představami o své vlastní neschopnosti, ale také útlakem či systematicky vnucovanými pravidly a zvyky týkajícími se nerovnosti mezi pohlavími. Feministické romantičky zdůrazňovaly "zvláštního ducha" ženy (jak to vyjádřila Američanka Margaret Fuller) a doufaly, že dojde ke společenské přeměně, která uvolní ženskou "odlišnost" a umožní jí rozvoj.

Různorodé dějiny feminismů tvoří základ pro současnou polemiku o feminismu. Existuje celá řada odrůd liberálního, socialistického, marxistického a utopickěho feminismu. K nim se druží další varianta založená na psychoanalýze. Feministky diskutují o rovnosti chápané z hlediska formálně právního, o rovnosti příležitostí i o rovnosti úcty a zacházení. Sexualita a sexuální identita se staly nebezpečným sudem prachu a arénou politické redefinice. Menšina radikálních feministek vybízí ženy, aby se zcela oddělily od muži ovládané společnosti, avšak jiné v tomto příkazu vidí návod ke katastrofě. Jsou feministky, které zastávají neoblomné přesvědčení o odlišnosti žen, a jiné, které minimalizují rozdíly mezi pohlavími. Tak zůstává feminismus v podstatě sporným pojmem.

přečetli jsme na serveru Different life

                 
Obsah vydání       1. 10. 2002
1. 10. 2002 "V Praze vypukla válka", ale "republiku si rozvracet nedáme" Viktor  Piorecký
1. 10. 2002 ČTK: "Posluchače konec Svobodky mrzí", ale je jich málo Jan  Čulík
1. 10. 2002 "Nebylo samozřejmé dostávat ve Svobodné Evropě do vysílání československé disidenty" Milan  Schulz
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny
1. 10. 2002 V demokracii jsou pokojné demonstrace projevem síly těch, kteří nemají na své straně parlamentní většinu
1. 10. 2002 Saddám musí být svržen
1. 10. 2002 Spojitost mezi al Qaedou a Irákem neexistuje
30. 9. 2002 Západ Saddáma Husajna vytvořil - teď má morální povinnost ho zničit
1. 10. 2002 Rusko si brúsi zuby na mediálnu totalitu Lubomír  Sedláčik
1. 10. 2002 V Británii žije 1,1 milionů lidí starších 85 let
30. 9. 2002 Pražské metro zevnitř
30. 9. 2002 ZOO ve Dvoře Králové: Zvířata na odstřel neprodáváme
30. 9. 2002 Englezakis neobchoduje jen s žírným dobytkem Jeremy  Adams
27. 9. 2002 Poezie je zbožná
Rozhovor s básníkem Ivanem Jelínkem
Jan  Čulík
27. 9. 2002 Zemřel básník Ivan Jelínek Jan  Čulík
27. 9. 2002 Dvě, tři vteřiny Ivan  Jelínek
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
28. 9. 2002 Španělská II. republika - konec jednoho mýtu Vít  Zvánovec
29. 9. 2002 NATO: Zavřete oči, přicházím Martin  Ondreját
30. 9. 2002 Umíme manipulovat s činností mozku? Mojmír  Babáček

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová
22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
17. 9. 2002 Nečisté kšeftovanie s právami žien Lubomír  Sedláčik
16. 9. 2002 Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí   
5. 9. 2002 "Ale já nejsem žádná feministka" Jan  Čulík
28. 8. 2002 Postavení žen Vojtěch  Polák
19. 8. 2002 Velká Británie: Velký růst domácího násilí - a co v ČR?   
18. 8. 2002 Domácí násilí: jak se tento problém snaží řešit v Británii   
15. 8. 2002 "Správná ženská má vydržet trochu bolesti."   
22. 7. 2002 Jak dnes žijí ženy v Afghánistánu? Drsně   
16. 7. 2002 Koniec živnosti "plodenie detí" ? Lubomír  Sedláčik
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň   
5. 6. 2002 Pád Berlína v roce 1945 byl obrovskou vlnou sexuálního násilí   
6. 5. 2002 George Bush se spojil s Vatikánem a s muslimskými zeměmi v tažení proti sexuální osvětě   

Interrupce: ženino právo či vražda? RSS 2.0      Historie >
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
16. 7. 2002 Koniec živnosti "plodenie detí" ? Lubomír  Sedláčik
6. 5. 2002 George Bush se spojil s Vatikánem a s muslimskými zeměmi v tažení proti sexuální osvětě   
26. 4. 2002 Homosexuální katolická církev - kdy skončí její přetvářka? Fabiano  Golgo
16. 4. 2002 Hrozivé proroctví Oskar  Krejčí
11. 4. 2002 Zkrátila se doba, za kterou se duše dostane do těla? Anna  Wintrová
25. 3. 2002 Anarchistky zatčeny za účast na protipotratové demonstraci Štěpán  Kotrba
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
6. 11. 2001 O rozdílu mezi vědou a vírou Jiří  Karas
29. 10. 2001 Ta úroveň: O šokujícím setkání s jedním poslancem KDU-ČSL Jaroslav  Sever
8. 10. 2001 Strč pánbíčkářovi prst a utrhne ti celou ruku Petr  Gočev
5. 10. 2001 Kdo je nekonzistentní? Linda  Sokačová

Práva homosexuálů RSS 2.0      Historie >
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
18. 7. 2002 Rovnoprávnost... Kdo mi odpoví? Petr  Kupka
18. 7. 2002 Proč by děti měly mít právo na homosexuální rodiče   
9. 7. 2002 Nechte si festivaly, já chci rovnost před zákonem Benny  Rees
8. 7. 2002 Diskriminace homosexuálů: můžeme si za to sami Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Emancipací homosexuální deformace se dláždí cesta pro legalizaci kriminálních výstřelků Pavel  Mareš
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
3. 7. 2002 Rasismus v Čechách: Lidé s menšinovou sexuální orientací opět ostrouhali Daniela  Pilařová
26. 4. 2002 Homosexuální katolická církev - kdy skončí její přetvářka? Fabiano  Golgo
6. 3. 2002 Všechno pořád při starém: loňské policejní razie neskoncovaly s mužskou prostitucí v ČR Fabiano  Golgo
8. 10. 2001 Strč pánbíčkářovi prst a utrhne ti celou ruku Petr  Gočev