18. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 10. 2002

Měl by být svržen Saddám Husajn?

Mám problém s diktátory, kteří utlačují a vraždí obyvatelstvo svých zemí. Proč by to měli dělat beztrestně?

Rozhodnete-li se vtrhnout ve své ulici se zbraní v ruce do sousedního domu a začnete-li tam z touhy po moci nebo v důsledku svých sadistických choutek zotročovat, případně vraždit jeho obvyvatele, dlouho to dělat smět nebudete - policie s vámi učiní krátký proces. Uvnitř jednotlivých států - většinou - na světě existuje právo a zákonnost: kdo poruší zákon masakrováním druhých, je potrestán.

Jste-li však diktátor, který s hrstkou stoupenců uchvátí ve své zemi moc a začne její obyvatelstvo terorizovat či vraždit, nepotrestá ho nikdo - svým vlastním režimem je oslavován jako hrdina a ze zahraničí na něho nikdo nemůže. Koncept mezinárodní spravedlnosti a lidských práv nefunguje a je velmi slabý - nebo spíš donedávna příliš nefungoval.

Pociťoval jsem tento stav věcí na světě jako dost velkou křivdu, když jsem žil za komunismu v Československu. Proč mám být otrokem, rukojmím, režimu šílenců, kteří se zmocnili vlády v mé zemi proti vůli většiny obvyvatel a zotročují je beztrestně, jen proto, že ze zahraničí na ně nikdo nemůže? Podobné pocity měl protektorátní český prezident Emil Hácha, který kdesi o Hitlerovi konstatoval (cituji po paměti) "Zavřeli nás do jedné místnosti s šílencem a nikdo nám nepomůže - musíme to vydržet."

Skutečně mě velmi dojímalo (myslím to ironicky), když mě za komunismu navštěvovali v Čechách svobodní Američané a vysvětlovali mi, že není přípustné do české "politiky" zvnějšku zasahovat, protože přece každý národ, každá část světa, má právo na svou vlastní kulturu a útlak chartistů v Československu a zpitomělá konformnost většiny národa, bojícího se Stb, to je přece jen takový místní český, východoevropský folklór, který Američané musejí respektovat, nemohou tomuto kulturnímu prostředí vnucovat své hodnoty. To je, argumentovali Američané (v Čechách to tehdy taky silně platilo), jako bychom v těchto zemích přesvědčovali lidi, že nemají kouřit. Kouření je silnou součástí jejich etnické kultury (něco podobného jsem se tuhle dočetl v anglickém turistické průvodci o Tunisku) a v žádném případě místní lidi nesmíme upozorňovat, že kouření způsobuje rakovinu - to bychom urazili jejich etnické cítění.

Ze stejných politicky korektních důvodů nezasáhly před nedávnem v Londýně britské sociální pracovnice ve prospěch africké holčičky Victorie Climbié, kterou její teta s partnerem brutálně umučili k smrti. Holčička se v přítomnosti tety nekontrolovatelně třásla - strachem - londýnské sociální pracovnice to interpretovaly jako "charakteristicky etnické vyjádření respektu" - nereagovaly a na záchranu života ubohé holčičky neudělaly nic.

Myslel jsem, že je nám, lidem v České republice po drastických zkušenostech z komunismu snad už docela jasné, že svoboda a lidská práva jsou nedělitelná a platí všude stejně. Mluvili jsme o tom v Čechách často, když nám bylo s kamarády tak asi čtrnáct let: už tehdy jsme uzavřeli diskusi o tom, že posadí-li někoho holou zadnicí na rozpálenou plotnu, každého to bolí stejně, bez ohledu na jeho "kulturní zázemí".

Byl jsem tedy docela překvapen, jak rychle se tyhle věci zapomínají, když jsem se v diskusích s jedním českým novinářem - stážistou v Glasgowě a dalšími studenty v polovině devadesátých let začal dovídat, že "ženská obřízka v afrických a asijských zemích pro tamější ženy není tak strašná, jaké by to bylo v Evropě, protože ženy v těchto zemích jsou na tu obřízku kulturně navyklé". Podobně prý zloděje, kterému useknou v Saúdské Arábii ruku nebo nohu, ho to vlastně prý tolik nebolí, jako by to bolelo třeba Němce. Za rozšíření pitomostí tohoto druhu v novější době v českém prostředí, pitomostí, které jsou srovnatelné s tvrzením Američanů v sedmdesátých a v osmdesátých letech, že musíme respektovat komunistický útlak ve středovýchodní Evropě, protože je to taková "milá místní etnická, folklorní libůstka", můžeme zřejmě hlavně poděkovat "relativistům", jako je Václav Bělohradský.

Tak se mi otevírá kudla v kapse, když slyším argumenty, že útlaku Saddáma Husajna v Iráku či královské rodiny v hrůzné Saúdské Arábii místní lidé vlastně "rozumějí" a že jim to vůbec "nevadí" a že vnější zásah proti režimu by byl nepřípustnou intervencí. A vůbec, řeči o vražednosti iráckého či saúdského režimu, to je přece jen účelová propaganda.

Ano, vím, že světoví vládci nerozhodují podle principů etiky a humanity, ale čistě podle sobecky formulovaných státních zájmů. Vím taky, že nynější plánovaný zásah Spojených států proti Iráku je víceméně účelovou akcí, zaměřenou na posílení postavení amerických konzervativců před tamějšími nadcházejícími volbami. Prezident Bush odvádí také pozornost od skutečnosti, že se mu nepodařilo zlikvidovat al Qaedu ani chytit Osamu bin Ladena.

(Docela výstižně to vyjádřila ve čtvrtečním Guardianu karikatura George W. Bushe od Steva Bella, který na jeho obrázku pracně smolí dopis; text dopisu, s pravopisem školáka ze druhé třídy zní takto:

Saddam - u r a piece of crap u will die. We r gonna git yuroil yew dog. I need it to offset tax liabilities thanx beater god PS Dick'n Don send thur regards Dere Ma Lookitme I kin write my name in real time without lookin at the paper. Evryone wants to shake my hand. You would neverguess the deep shit I em in without this great for for peace, ma, yur lovin son Bimbo X

[Saddáme ty sy hovno umřeš Dosta neme tvojy ropu ty svynjě. Potřebuju jy na svý danje díkybo hu. Dick a Don posýlají pozdravi. Mylá mamynko po ďívejse umym se podepsat v reálnym čase i bez koukáňí na papýr. Bil bich v pjeknym průseru, kdibich nemněl tuhle velkou mýrovou válku, mamy. Tvůj mylující syn hlupáček. Posýlám pu su])

And yet - A přesto: Neschvaluji sice, aby si Američané dělali po světě, co se jim zalíbí, jen proto, že tím chtějí posílit svou hegemonii a někteří politikové vyhrát volby. Avšak vrahové by neměli zůstávat u moci. Je něco obscénního na tom, víme-li, že vládnou po světě diktátoři, kteří vraždí tisíce svých občanů, a my s nimi čile obchodujeme. "Smrt každého člověka mě umenší, neboť jsem součástí lidstva. Nikdo není ostrov. A ty se nikdy neptej, komu zvoní hrana, tobě zvoní," napsal anglický alžbětinský básník John Donne.

Mezinárodní společenství by mělo vyvíjet nátlak a organizovat akce, aby vražední diktátoři nezůstávali u moci. Proč mají být jejich obětí bezbranní lidé? Jistě je to obtížné: jak jsme se poučili z tzv. "humanitárních válek" posledních let, žádný národ není ochoten prolévat krev svých mladých mužů, pokud není ten samý národ ve své existenci smrtelně ohrožen. Takže nic udělat nejde?

Naštěstí se přece jenom proměňuje pojetí mezinárodního práva, které se poslední dobou stále více snaží trestat výjimečné, obrovské, zločiny proti lidskosti. Proto byl zřízen mezinárodní soudní dvůr - který však odmítají i Spojené státy (chystající se nyní zasáhnout proti Iráku) i Česká republika.

                 
Obsah vydání       18. 10. 2002
20. 10. 2002 Irové schválili rozšíření Evropské unie
20. 10. 2002 Předběžné výsledky irského referenda
18. 10. 2002 CIA vydala varování před masakrem v Bali, ale americké ministerstvo zahraničí nereagovalo
18. 10. 2002 Měl by být svržen Saddám Husajn? Jan  Čulík
18. 10. 2002 Co číst k tomu, aby se člověk naučil psát Jan  Čulík
18. 10. 2002 Zákon tvrdé ruky aneb konec demokratů v Čechách Štěpán  Kotrba
18. 10. 2002 Británie dál prodává zbraně
17. 10. 2002 ČTK vydala předběžný seznam uzavírek v době zasedání NATO
18. 10. 2002 Kariérní řád pro učitele Radek  Sárközi
18. 10. 2002 Zákon o referendu schválen aneb podvodná hra na demokracii
18. 10. 2002 Dusnou předvolební atmosféru v Orlové se snaží rozptýlit šéfové několika volebních stran Jaroslav  Hlaváček
18. 10. 2002 "Proč je NATO nebezpečné"
17. 10. 2002 Británie: Nenapadejte Irák!
17. 10. 2002 Vítězství halasné malé hrstky Mark  Twain
17. 10. 2002 12 mýtů o hladu ve světě
16. 10. 2002 Biometrická data z celého světa v rukou české policie: Gross se vyhýbá řádné odpovědi
17. 10. 2002 "Biometrika dosud není spolehlivá a je obtížné ji testovat"
17. 10. 2002 Evropský fotbal se rozhodl radikálně zasáhnout proti rasismu
15. 10. 2002 Média ve střední Evropě "jsou v podstatě stejná jako za komunismu a předtím." Proč?
15. 10. 2002 Jsou k něčemu žurnalistické školy?
16. 10. 2002 Jsou novinářské školy důležité?
17. 10. 2002 Jak se budou chovat média a policie během summitu NATO Radko  Kubičko
16. 10. 2002 Policie podává veřejnosti nepřesné a zavádějící informace
17. 10. 2002 Bramboračka není bujabéza, ale je naše. Česká! Josef  Trnka
1. 10. 2002 Sponzorům OSBL

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
18. 10. 2002 Měl by být svržen Saddám Husajn? Jan  Čulík
16. 10. 2002 Bude po masakru v Bali dalším terčem Británie?   
16. 10. 2002 Masakr v Bali musí znamenat, že se skoncuje s válkou proti Iráku   
9. 10. 2002 Amerika: národ, který nechce jít do války   
8. 10. 2002 Američané se už osm let snaží zabránit řešení irácké krize   
7. 10. 2002 Klíčovým faktorem při jednání Rady bezpečnosti o Iráku je ropa   
7. 10. 2002 Afghánistán: rok po zahájení války   
7. 10. 2002 Irák: Je to peklo: pohřbívají tam lidi zaživa pod asfalt   
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA   
3. 10. 2002 Bush: "Jdeme do války jen tehdy, je-li to nutné v zájmu bezpečnosti a spravedlnosti"   
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny   
1. 10. 2002 V demokracii jsou pokojné demonstrace projevem síly těch, kteří nemají na své straně parlamentní většinu   
1. 10. 2002 Saddám musí být svržen   
30. 9. 2002 Západ Saddáma Husajna vytvořil - teď má morální povinnost ho zničit