31. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 10. 2002

(Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"

Britský premiér Tony Blair sice ve středu v Dolní sněmovně potvrdil, že se nebude zavádět vyšší školné pro univerzitní studenty, jak labouristé přislíbili ve svém předvolebním manifestu před posledními volbami, avšak jeho mluvčí posléze odmítl potvrdit, že tento příslib bude platit déle než po dobu nynějšího funkčního období britské vlády. Blair konstatoval, že se jeho vláda bude i nadále snažit umožňovat přístup na univerzity pro studenty z chudších společenských vrstev, avšak dodal, že "nemůže pokračovat situace", kdy nejlepší univerzity "nejsou schopny konkurovat na světovém trhu". Pokračoval: "Musíme dát univerzitám možnost podílet se na světové konkurenci a zároveň i zajistit, aby na univerzity měli přístup i chudší studenti."

Nedávno vyšlo najevo, že nejprestižnější britské univerzity pohrozily, že se "odstátní" a prohlásí se za univerzity soukromé, pokud jim vláda nedovolí, aby od studentů vyžadovaly daleko vyšší školné.

V současnosti platí studenti v Anglii za jeden rok vysokoškolského studia 1100 liber (to je asi jeden průměrný čistý měsíční plat) - studenti (včetně studentů z EU) ve Skotsku , kde proti vysokoškolskému školnému povstal tamější parlament, neplatí žádné školné, ale po absolutoriu musejí bohatší studenti uhradit jednorázovou částku 2000 liber. (Školné pro zahraniční studenty je už dnes daleko vyšší, např. v Glasgow stojí rok studia na filozofické fakultě pro studenty ze zemí mimo EU cca 7000 liber, rok studia zubařství však až 17 000 liber.)

Pokud by vláda zrušila nynější limit 1100 liber, například Imperial College v Londýně by i domácím studentům účtovala za rok studia více než 10 000 liber. I jiné čelné britské univerzity plánují požadovat od studentů takto vysoké školné.

Profesor Roderick Floud, předseda výboru šéfů britských univerzit, však varoval, že kdyby nějaká britská univerzita učinila takovýto krok, přišla by o financování ze státních zdrojů.

Studentská organizace National Union of Students na tendence univerzit požadovat od studentů vysoké finanční částky na školném reagovala velmi hněvivě. Studentská organizace poukazuje na to, že už nyní britští studenti ukončují vysokoškolské vzdělání s průměrným dluhem přibližně 15 000 liber. Každé další zvýšení univerzitního školného by znamenalo, tvrdí její představitelé, že by bylo studium na vysokých školách mnoha britským studentům znemožněno. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

Podle deníku Guardian (viz zde) je směřování britských univerzit k zprivatizovanému systému nezastavitelné. Ekonom Andrew Oswald poukazuje na to, že britské univerzity dostávají jen asi 5000 liber ročně na studenta, kdežto nejlepší americké univerzity asi 25 000 liber na studenta. "Taková situace je dlouhodobě neudržitelná," argumentuje. "Británie musí jednat teď."

"Chceme-li mít vysoce kvalitní univerzity, musíme některé z nich zprivatizovat. Pokud chce mít Británie druhořadé univerzity, nechť ponechá situaci tak, jak je nyní.

Níže publikujeme několik citátů z internetové diskuse na fóru deníku Guardian na toto téma:

  • Z mého hlediska je opravdu znepokojující ten signál, jaký vláda vysílá chudším studentům. Už nyní jsou studenti odrazování od vysokoškolského studia tím, že nedávno bylo zavedeno školné. Tyto nové návrhy na zvýšení školného situaci ještě zhorší. Britské univerzity směřují k budoucnosti, kde budou mít dobré vzdělání a zaručenou budoucnost jen bohatí. Každý by měl mít stejné právo. Ať má každý šanci. Zdá se, že studentské demonstrace a kampaně během let nemají na vládu vůbec žádný vliv. Dnešní zpráva vysílá nesprávný signál zejména studentům z rodin, kde ještě nikdo nikdy nebyl na univerzitě.
  • Jaký má smysl mít univerzity s obrovským rozpočtem, když si pak žádní studenti nebudou moci dovolit na nich studovat?
  • Pro všechny studenty, kteří jsou v současnosti přesvědčeni, že nemohou studovat na vysoké škole, protože si jejich rodiče nemohou dovolil platit školné, které po nich chce vláda. Ať počkají, až dosáhnou věku 25 let, a pak se bude brát v úvahu jen jejich vlastní příjem. A pak mohou získat od vlády plnou studentskou půjčku a vláda jim uhradí i školné. Bere se v úvahu pouze vašich prvních 7000 liber ročního příjmu. Například byste mohli být v zaměstnání 7 let, pak si zajistit místo na univerzitě a odejít ze zaměstnání. To také vypadá dobře ve vašem životopise - univerzitní vzdělání a řádná zkušenost ze zaměstnání. Podle mé zkušenosti většina studentů, kteří bědují, že si musejí brát ke studiu studentské půjčky a že nemají peníze utrácejí své půjčky na šaty, na videa, na cédéčka a jiné blbosti. Možná by měla být podmínkou ke vstupu na vysokou školu základní znalost managementu vlastních peněz?
  • Je nyní daleko rozumnější udělat po absolutoriu vysoké školy bankrot a úmyslně si najít málo placené zaměstnání, aby na to vaše děti nedoplatily. Existuje obrovská past chudoby. Chci mít možnost vydělávat ročně alespoň 40 000 liber, aby mohl zaplatit svá vlastní pouta a ušetřit aspoň tolik, abych mohl poslat aspoň jedno dítě na vysokou školu. V tom stavu, v jakém je teď hospodářství, se to nestane. Takže budu dál surfovat a odebírat šeky podpory v nezaměstnanosti...
  • Vznikne velké množství nepokojů ohledně obrovského zvýšení školného a ohledně komerčních půjček. Z éry posledních studentských protestů existuje značné množství podrobných polovojenských plánů, které nebude obtížné aktualizovat...
  • Jako student, který začal studovat na univerzitě toho roku, kdy bylo zavedeno školné, zažívám osobně z první ruky finanční problémy, které toto nové opatření vytvořilo pro mnoho studentů. Nemám nic proti zákonu o univerzitním školném, pokud je realizován s určitou mírou pragmatismu, který však v nynějším systému chybí. (Rozumné a spravedlivé by bylo, aby univerzitní školné bylo proporční podle příjmu rodičů, bez horní hranice.) V současnosti je jasné, že při absolutoriu univerzity budu mít dluh as 15 000 liber, což je dost extrémní pro kvalifikaci, která mi v žádném případě nezajišťuje zaměstnanost a bohatství, jak si mnoho lidí myslí. Možná, že kdyby vláda přestala financovat univerzity na klíček s kurzy jako "wine studies" a omezila přístup na univerzity jen na lidi, kteří skutečně získávají pořádnou univerzitní kvalifikaci, financování univerzit by vůbec nebylo problémem. Jsem pevně přesvědčen, že by vysoké školství mělo být přístupné všem, bez ohledu na třídní příslušnost, ale to, že se vláda snaží dostat co největší počet lidí na vysoké školy, univerzitní vzdělání jen devalvuje.
  • Proboha, proč chce tahle labouristická vláda napodobovat ve všem americký systém... mnoho vysokoškolských studentů v USA splácí půjčky na vysokoškolské studium dlouhá léta. Blairova vláda si, jak se zdá, myslí, že v Británii by to mělo být stejné. Nic víc neodradí studenty než vyšší dluhy.

  • Vzdělání je právo, to není zboží...

    Je škoda, že tento výrok je jen ideál, a to velmi nerealistický. Vláda zjevně chce přijmout americký systém, který asi vyvolá množství segregačních problémů. Zdá se mi také docela legrační, že Oxford a Cambridge tak silně požadují zavedení těchto nových opatření, ale chápu, že z jejich hlediska je to možná logické chtít vybírat vyšší školné...

  • Když jsem byl na vysoké škole, poznal jsem tam spoustu studentů, kteří měli konečné studijní výsledky o stupeň horší, než jakých by dosáhli, kdyby nemuseli pracovat 20 až 30 hodin týdně. V mnoha případech to byli studenti, kteří nedostali grant, protože jejich rodiče měli příliš velký plat, ale rodiče je nijak finančně nepodporovali.

    Studenti mají strašně málo peněz a v mnoha případech musejí vydávat hodně peněz na knihy, atd. Z vlastní vůle bych se nikdy nechtěl vrátit k tomu životnímu stylu. Celý rok jsem měl zdravotní potíže s celou řadou drobných nemocí po dvou měsících podvýživy, kdy jsem měl jen 10 liber týdně na živobytí, poté, co jsem zaplatil činži a banka mi v důsledku administrativní chyby nevyplatila půjčku.

  • Jako člověk, který má mnohaletou zkušenost práce v univerzitním sektoru v Británii a který nyní trpí důsledkem vládního chaosu v oblasti vysokého školství (byl jsem propuštěn) nevidím jinou alternativu než radikálně zvýšit školné, mají-li si udržet britské univerzity svou úroveň a schopnost konkurovat těm nejlepším. V Americe je na nejlepších univerzitách školné ve výši asi 13 000 liber ročně a tak si ty univerzity udržují svou roli jako čelné vysoké školy.

    Jak by mohly tomu britské univerzity vůbec konkurovat? Vzhledem k tomu, že vláda je podstatněji odmítá finančně podporovat (a dokonce nyní dala najevo, že je ochotna nechat některé univerzity zbankrotovat), jak jinak můžeme financovat přechod od elitářského systému k systému masového vzdělávání?

    Ti, kdo bědují, že nevidí, na co jde jejich školné, by si měli uvědomit, co všechno jim univerzita nabízí a jací vysoce profesionální odborníci přispívají na jejich vzdělání. Pochybuju, že nynější školné financuje víc než 20 procent celkových nákladů na vyučování každého studenta. Vláda univerzity dodatečně financuje, ale to nestačí. Když začínají univerzitní učitelé, většinou vysoce kvalifikovaní lidé s doktorátem, svou kariéru, mají menší plat než řidiči autobusu - začátečníci a daleko menší plat než učitelé v základní škole. Je notoricky známo, že Britové nechtějí za nic platit - zejména nikoliv prostřednictvím přímých daní. Jak tedy budeme řešit tuto krizi (a je to skutečná krize, už tisíce univerzitních učitelů bylo vyhozeno z práce a nejlepší mozky odcházejí do USA) bez radikálního zvýšení školného?

  • Až padesát procent studentů na některých nejlepších univerzitách má soukromé vzdělání - jejich rodiče platili tisíce liber ročně za povinnou školní docházku, a pak očekávají, že bude stát platit za vynikající univerzitní vzdělání. To hraničí s šílenstvím. Myslím, že by vysoké školné měli platit ti, kdo si to mohou dovolit, a ti, kdo si to dovolit nemohou, by měli dostávat pořádné granty. Je ale jasné, že jestliže si chceme uchovat elitní - ano, elitní! univerzity, potřebujeme více peněz a daňoví poplatníci, z nichž většina vysokoškolské vzdělání nemá, to platit nebudou.

    Taky bychom se měli přestat bát uznat, že akademicky náročná univerzita, kde se dělá špičkový výzkum a která požaduje vysokou kvalifikaci od uchazečů o studium je úplně něco jiného než méně selektivní instituce. Jednoho dne se probudíme a zjistíme, že naše slepá touha po rovnosti výsledků proměnila naše někdejší velké instituce v druhořadost beze smyslu.

  •                  
    Obsah vydání       31. 10. 2002
    31. 10. 2002 Svoboda projevu: Pálení černobílé vlajky není přestupek Jan  Šťastný
    31. 10. 2002 Ztracený lesk a bída reálného islámu Zdeněk  Müller
    31. 10. 2002 Lehce zvolit, těžko odvolat Radek  Batelka
    31. 10. 2002 UEFA pohnala anglickou a slovenskou Fotbalovou asociaci k disciplinárnímu řízení
    30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"
    30. 10. 2002 Historie Literárek: zápas o morálku, integritu a slušnost Jan  Čulík
    31. 10. 2002 Rusko: "Divadlo jsme napustili fentanylem"
    30. 10. 2002 Latina a znalost cizích jazyků Jiří  Šoler
    30. 10. 2002 Ještě k zvolení Vladimíra Železného: Zklamání Jan  Čulík
    29. 10. 2002 Diskredituje Senát, že se do něho dostal trestně stíhaný Železný? Jan  Čulík
    30. 10. 2002 O Romech a o rasismu Jan  Čulík, Jan  Hruška
    25. 10. 2002 Czech Film: A Regeneration
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
    1. 10. 2002 Sponzorům OSBL

    Školství RSS 2.0      Historie >
    30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
    11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
    9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
    23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
    3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   
    2. 9. 2002 Klubko zmijí
    aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
    Jan  Wagner
    30. 8. 2002 Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů Radek  Sárközi
    8. 8. 2002 Kritické myšlení   
    3. 7. 2002 Vysvědčením se nemají děti trápit Pavel  Bráborec
    20. 6. 2002 Hledají se odborníci na integraci Romů do českého školství   
    13. 6. 2002 Agresivní lidé mají velký strach   
    10. 6. 2002 Britský ministr vnitra ustoupil: děti žadatelů o azyl budou nakonec chodit do normálních škol   
    4. 6. 2002 O českém biflovacím školství Fabiano  Golgo
    29. 5. 2002 Vzbouření v Dolní sněmovně proti vylučování dětí žadatelů o azyl ze školy   
    22. 5. 2002 Proč nedodržuje katedra politologie VŠE úřední hodiny pro styk se studenty? Aleš  Žďárek