Uvedl, že oficiální demonstraci zneužili casseurs – „oportunističtí delikventi, kteří v tom viděli příležitost k rabování a plenění… najdeme je a budeme s nimi tvrdě zacházet“.

Řekl, že stát neplánuje vyhlásit výjimečný stav, ale dodal: „Velmi důrazně odsuzuji násilí, jehož jsme byli svědky.“

V Marseille demonstranti vtrhli do radnice, do dveří vrazili bezpečnostní zábrany, které odstranili z ulice. Na krátkou dobu se jim podařilo proniknout do budovy radnice, kde jeden z demonstrantů nastříkal na zeď písmeno „A“ symbolizující anarchii, než je policie vyvedla ven.

V okolí náměstí Place de la République v centru Paříže se pokojný pochod zvrhl v násilnosti, přičemž policie střílela slzným plynem na černě oděné a maskované výtržníky, kteří házeli ohňostroje a dlažební kostky, zaútočili na banku a vyplenili sportovní obchod.

„Dobýváme Bastilu!“ křičel jeden z demonstrantů.

Jiní zapalovali popelnice a házeli do nich petardy nebo převraceli skleněné kontejnery na tříděný odpad a sbírali z nich láhve, aby je použili jako střely. Byl zapálen nákladní vůz a plameny se rozšířily na nedalekou budovu.

Podél bulváru Magenta, jedné z hlavních os sever-jih severně od náměstí Place de la République, která prochází převážně dělnickou čtvrtí, došlo k vloupání a vyplenění desítek obchodů.

Obyvatelé okolních ulic byli nuceni zavřít okna a dveře, protože obrovské oblaky slzného plynu stoupaly až k úrovni střech.

Francouzské úřady zadržely po celé zemi desítky demonstrantů a očekávají se další zatčení.

Sobotní mobilizace navázala na výzvy na sociálních sítích k oživení hnutí gilets jaunes (žluté vesty), které vzniklo v roce 2018 na protest proti sociální nespravedlnosti.

Protesty začaly minulý měsíc ve školách ⁠v chudých severních předměstích Paříže, kde se ⁠hněv nad absencemi učitelů a zchátralým vybavením rychle proměnil v celostátní hnutí proti nerovnosti, nízkým veřejným výdajům a klesající úrovni.

Sobotní protesty vyzývaly učitele a studenty, dělníky, důchodce i zemědělce, aby se k protestům připojili a rozšířili tak hnutí.

Francouzské úřady uvedly, že do poledne bylo mimo Paříž zaznamenáno 140 protestů, kterých se zúčastnilo 32 800 lidí, a z nepokojů a násilí obvinily takzvanou „ultralevicovou“ skupinu.

Protesty podpořila také CGT, jedna z největších francouzských odborových organizací, která požaduje „vyšší mzdy a důchody, nižší ceny a ochranu veřejných služeb, které odpovídají potřebám lidí“.

Podle průzkumu provedeného v říjnu mezi 2 000 respondenty se asi 45 % Francouzů obává rostoucích životních nákladů a inflace.

Demonstranti ve výstražných vestách zablokovali ulice, což připomínalo nepokoje, které provázely předchozí funkční období prezidenta Emmanuela Macrona, a v Marseille byly zapáleny popelnice.

Extrémní levice i extrémní pravice ve Francii se snažily z protestního hnutí vytěžit co nejvíce, přičemž levice se postavila na stranu demonstrantů a pravice podpořila policii.

Jean-Luc Mélenchon, předseda krajně levicové strany „Francie se nevzdá“, se v úterý zúčastnil demonstrace a vyjádřil podporu protestujícím studentům.

V centru Paříže byla patrná silná policejní přítomnost, zejména v blízkosti památek, jako je Avenue des Champs-Élysées a Vítězný oblouk, které byly vyňaty z tras obou oficiálních demonstrací.

Na začátku protestu se asi 100 lidí vydalo směrem k policii a křičelo: „Všichni policajti jsou bastardi!“.

„Bojujeme, protože životní náklady jsou příliš vysoké, protože ceny pohonných hmot jsou příliš vysoké, protože středoškoláci jsou po celé zemi násilně napadáni a zraněni jen proto, že se snaží protestovat a žádat více učitelů a důstojné podmínky pro výuku,“ řekla devatenáctiletá demonstrantka v Paříži, která se představila jako Lola.

Macron vstupuje do závěrečné fáze svého prezidentského mandátu a zanechává za sebou polarizované voličstvo a silně roztříštěnou politickou scénu.

V pátek prezident vyzval k zachování klidu a k respektu k lidem i majetku, zatímco úřady varovaly před možným násilím.

„Existuje ústavní právo na protest a na svobodné vyjádření názoru a já jsem vždy bedlivě dbal na to, aby bylo toto právo plně respektováno,“ řekl. „S tímto právem však souvisí i nutnost projevovat úctu. Úctu k lidem, úctu k majetku, a tedy i závazek neurážet ani ničít.“

Macron označil za „nepřijatelné“ případnou přítomnost lidí, kteří „přišli výhradně s cílem způsobit škody a vyvolat nepokoje“.

Nuñez uvedl, že se po celé zemi očekávají stovky protestních akcí a více než 80 pochodů, včetně spontánních shromáždění, pouličních demonstrací a blokád.

Policie zakázala některé další plánované shromáždění v centru Paříže. Na žádost policie bylo v sobotu uzavřeno mnoho stanic metra, včetně těch v okolí Champs-Élysées a v blízkosti prezidentského paláce, parlamentu a vládních úřadů.

V posledních týdnech došlo k tisícům zatčení, stovkám zraněných a k zapálení škol, když se začátek nového školního roku proměnil v celostátní studentské protesty, které ovlivňují prezidentskou volební kampaň v zemi a přitahují mezinárodní pozornost.

Policejní kontrolní orgán vyšetřuje nejméně dvě desítky obvinění z policejního násilí, zatímco francouzský premiér uvedl, že bylo zraněno více než 900 policistů.

Mezi demonstranty byly u některých teenagerů zaznamenány obzvláště ošklivá zranění, z kterých byla viněna policejní výzbroj pro potlačování nepokojů. Nuñez pozastavil použití určitého typu policejních omračujících granátů proti mladým demonstrantům poté, co 15letý chlapec přišel o ruku, ale uvedl, že v sobotu by mohly být nasazeny.

V úterý se aktivistka za klima a sociální spravedlnost Greta Thunbergová připojila ke studentům ve škole v pařížském předměstí Saint-Denis.

Zdroj v angličtině ZDE 

Vytisknout