Když se ochrana dětí stane zbraní proti menšinám

14. 10. 2026 / Petr Waniek Horváth

čas čtení 4 minuty

 

Maďarsko ruší část omezení práv LGBT+ lidí zavedených za Viktora Orbána. Podobnou politickou strategii uplatňovalo také Polsko. V obou případech se ochrana dětí stala argumentem pro opatření namířená proti sexuálním menšinám.

Maďarský parlament v úterý 13. října odhlasoval zrušení části omezení LGBT+ obsahu, která vláda Viktora Orbána zavedla v roce 2021 pod hlavičkou ochrany dětí. Pro změnu hlasovalo 139 poslanců, proti jich bylo 51. Jde o významný obrat oproti politice předchozí vlády.

Populisté dobře vědí, že na ochranu dětí společnost slyší. Právě za toto citlivé téma proto často schovávají politické cíle, které by se jinak obhajovaly mnohem obtížněji.

 

Omezení se nezastavila u médií a škol. V roce 2025 maďarský parlament přijal další zákon, který umožnil zakazovat akce LGBT+ komunity s odkazem na ochranu dětí. Na jeho základě úřady zakázaly také Budapest Pride. Pochod se přesto 28. června 2025 uskutečnil jako městská akce organizovaná budapešťským primátorem Gergelym Karácsonym a stal se zároveň velkým protestem proti Orbánově vládě.

Zákon z roku 2021 omezil přístup nezletilých k obsahu zobrazujícímu homosexualitu a genderovou rozmanitost. Omezení se dotkla médií, vzdělávání i dalších oblastí veřejného života. Vláda je zdůvodňovala ochranou dětí, fakticky však nesmyslně a zcela účelově  spojila téma sexuálního zneužívání s informacemi o LGBT+ lidech.

To je zásadní rozdíl. Chrání-li stát děti před násilím a zneužíváním, plní svou povinnost. Pokud ale omezuje informace o existenci určité skupiny lidí, musí pro takový zásah existovat konkrétní a přesvědčivé důvody.

Podobná strategie také v Polsku

Maďarsko nebylo jedinou zemí, kde se LGBT+ lidé stali terčem politiky vedené ve jménu ochrany dětí a tradiční rodiny. Podobný přístup se prosadil také v Polsku za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS).

Od roku 2019 začaly polské regiony, okresy a obce přijímat usnesení označovaná jako zóny bez LGBT ideologie nebo takzvané rodinné charty. Jejich cílem bylo mimo jiné omezit podporu iniciativ prosazujících toleranci vůči LGBT+ lidem a financování organizací hájících rovné zacházení. Evropský parlament na situaci opakovaně upozorňoval a v březnu 2021 prohlásil Evropskou unii za prostor svobody pro LGBT+ osoby.

Polský případ se od maďarského lišil. Zatímco Orbánova vláda prosadila omezení prostřednictvím celostátního zákona, v Polsku se podobná politika projevovala také rozhodováním místních samospráv. Usnesení následně čelila soudním sporům a některá byla zrušena. Podle Evropské komise byly do začátku února 2024 všechny takzvané zóny bez LGBT ideologie zrušeny soudy nebo staženy místními orgány.

Evropská justice zasáhla

Důležitý zlom přišel 21. dubna 2026, kdy Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-769/22 proti Maďarsku. Konstatoval, že maďarská právní úprava porušila unijní právo, včetně základních práv a hodnot, na nichž Evropská unie stojí. Soud zároveň poprvé v řízení o porušení povinností členského státu výslovně konstatoval porušení článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

Soud se zabýval omezeními obsahu týkajícího se homosexuality a genderové identity, která Maďarsko odůvodňovalo ochranou dětí. Rozhodnutí tak posunulo spor za hranice politického střetu mezi Budapeští a evropskými institucemi. Šlo o otázku, zda může členský stát omezovat základní práva menšiny způsobem, který je v rozporu s pravidly Evropské unie.

Včerejší rozhodnutí maďarského parlamentu představuje další krok ke změně dosavadního kurzu. Neznamená však úplné odstranění všech omezení. Nadále zůstává například nemožnost právního uznání genderové identity trans lidí a další překážky týkající se práv LGBT+ osob. Zrušení části zákona z roku 2021 proto nelze zaměňovat za úplné vyřešení problému.

Maďarský případ ukazuje, že politická opatření prosazovaná ve jménu ochrany dětí mohou narazit na hranice stanovené základními právy. Polská zkušenost zase připomíná, že podobná politika se nemusí prosazovat jen z parlamentu, ale také prostřednictvím místních samospráv.

Ochrana dětí zní jako nezpochybnitelný cíl. Právě proto je třeba sledovat, koho a před čím přijatá opatření skutečně chrání.

 

0
Vytisknout
230

Diskuse

Obsah vydání | 14. 10. 2026