Zpráva CIA varuje, že Izrael by mohl směřovat k občanské válce a úplnému kolapsu

8. 10. 2026

Odborníci CIA poukázali na výbušnou směsici tlaků, které se před izraelskými volbami 27. října sbíhají: hospodářská krize a prudce rostoucí vojenské výdaje; těžce ozbrojení veteráni vracející se z dlouhodobých bojů, z nichž mnozí trpí vážným psychickým traumatem; rostoucí rozhořčení nad ultraortodoxními židy, kteří jsou osvobozeni od vojenské služby; eskalující násilí osadníků na okupovaném Západním břehu; a snaha izraelského premiéra Benjamina Netanjahua udržet se u moci za cenu vyvolání ústavní krize.

„Autoři této zprávy jsou odborníci na Izrael,“ poznamenal zdroj ze zpravodajské komunity. „Nejde o fantastické spekulace typu „co by kdyby" – s blížícími se volbami a rozkoly v Izraeli bychom měli brát vážně jejich závěr, že Izrael dělí od skutečného vnitřního konfliktu pouhá jiskra.“

Jedna z nejhlubších trhlin v izraelské politice nevznikla kvůli odporu proti válečným zločinům země – ale kvůli tomu, od koho se očekává, že bude bojovat, a kdo je z toho vyňat. Ultraortodoxní muži historicky požívají rozsáhlých výjimek z vojenské služby, přičemž nadále pobírají státní dávky – toto uspořádání se v souvislosti s opakovanými mobilizacemi záložníků stává stále více sporným. Jejich kolektivní odmítání služby nevychází z odporu vůči izraelským válkám; ultraortodoxní lídři totiž tvrdí, že vojenská služba ohrožuje náboženský život a jejich povinnost studovat Tóru. Po letech, kdy byli záložníci opakovaně odvoláváni ze svých pracovních míst a od svých rodin, se však osvobození od služby stalo silným zdrojem nelibosti v izraelské společnosti. Náklady na izraelskou agresivní politiku nesou také domácnosti. Ceny potravin dosáhly rekordních maxim, přičemž náklady na potraviny – včetně čerstvého ovoce a zeleniny – vzrostly za poslední dva roky o 9,5 procenta. To po letech války ještě prohloubilo již tak závažnou krizi týkající se životních nákladů.

Přesto velká část opozice vůči Netanjahuovi nespočívá v odporu proti izraelské brutalitě vůči Palestincům, ale v hněvu nad tím, jakým způsobem ji vedl. Hlavní protinetanjahuovské sionistické strany jsou samy rozděleny v otázkách vedení a koaliční strategie, zatímco ústředním bodem útoku proti Netanjahuovi je jeho odpovědnost za fatální selhání bezpečnosti ze 7. října. Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že jak Netanjahuův blok, tak jeho opozice mají potíže dosáhnout 61 křesel potřebných k sestavení vlády.

Zdroje varují, že kombinace politického rozkolu a rostoucí populace těžce ozbrojených, traumatizovaných veteránů má historické precedenty. „Německé jednotky Freikorps byly známé tím, že je tvořili veteráni trpící posttraumatickou stresovou poruchou,“ uvedl zdroj. „Neříkám, že Izrael po Gaze je jako Německo po první světové válce, ale určité aspekty jsou si podobné.“

Izrael také čelí rostoucí izolaci v zahraničí, včetně oslabení podpory ve Spojených státech, kterou sami izraelští představitelé v soukromí považují za dlouhodobou hrozbu. Srpnová zpráva poukázala na to, že Izrael se stále více stává vyvrhelem, což je faktor, který by mohl vyústit v rozpad státních struktur.

Podle dalšího hodnocení CIA, o kterém v červenci informoval server Capital & Empire, se izraelští představitelé domnívají, že americký politický konsenzus, na němž je spojenectví založeno, se rozpadá a že pokračující závislost na miliardách dolarů přímé vojenské pomoci ze strany USA se může nakonec stát politicky neudržitelnou. Usilují o hlubší integraci do amerického vojenského, zpravodajského a obranného aparátu – o vazby, které by budoucí vlády mohly rozvázat jen s většími obtížemi. Podle průzkumu Pew Research Center mělo letos na jaře 60 % Američanů na Izrael negativní názor, což je nárůst oproti 53 % z předchozího roku.

Toto oslabení podpory je stále viditelnější i uvnitř amerických bezpečnostních složek. „Zpravodajská komunita, stejně jako Amerika, stejně jako armáda, stejně jako všude jinde, je stále více frustrována tím, kolik reálného i politického kapitálu se vynakládá na podporu Izraele,“ uvedl zdroj. „Vzhledem k tomu, že pokračujeme v další integraci našich vojensko-průmyslových kapacit s Izraelem, panuje hluboká frustrace z toho, že to děláme pro zemi, která nás vtáhla do války, kterou prohráváme, a která nás špehuje.“

Zpráva CIA se také snažila simulovat, jak by tyto tlaky mohly vzájemně působit, pokud by se izraelská vnitřní krize prohloubila – jak by jediná jiskra mohla proměnit politický rozkol v otevřený občanský konflikt.

 

Celý článek v anglické verzi ZDE