Když rodinnou politiku píše ideologie: ohrožené děti ustupují do pozadí

28. 8. 2026 / Petr Waniek Horváth

čas čtení 6 minut

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přestavělo národní dotační program Rodina tak výrazně, že už to nejde schovat za technické úpravy.

Pro rok 2027 nastavilo výchozí poměr 90 % na prevenci a 10 % na přímou práci s ohroženými dětmi.

Devadesát ku deseti.

To  opravdu není detail. To je změna filozofie.

Když stát přesouvá peníze z práce s dětmi, které už jsou v krizi, do plošné prevence zaměřené na „partnerské kompetence“ a „stabilní manželství“, je žádoucí se podívat, kdo ten směr nastavuje.


Prevence jako mantra. A hlavně partnerství a manželství.

První oblast programu je široká: rodičovské kompetence, komunikace, samoživitelé, domácí násilí, rozvody.

Mezi tím ale výrazně vystupuje motiv, který metodika zdůrazňuje nejvíc: partnerské vztahy, stabilní partnerství, manželství, příprava na manželství.

Je to tam napsané natvrdo.

A když stát řekne, že 90 % peněz půjde do oblasti, která takhle akcentuje manželství, není to určitě  náhoda.

Je to zjevná volba.

Druhá oblast: místo, kde jde o děti, které už nemají čas čekat

Sociálně‑právní ochrana dětí (SPOD).

Přímá práce s ohroženými dětmi.

Terénní pracovníci, terapeuti, doprovázení rodin, krizové situace, domácí násilí.

To je přesně ta chvíle, kdy prevence nestačí.

Kdy už nejde o „posílení kompetencí“, ale o to, aby dítě vůbec zůstalo v bezpečí.

A právě sem má nově připadnout desetina.

Evropské peníze nejsou náhrada. Jsou jiný svět.


MPSV poukazuje na evropskou výzvu z programu Operační program Zaměstnanost plus (OPZ+), konkrétně výzvu č. 085 za 180 milionů korun.

Ano, existuje a je zaměřená na ohrožené děti

Jenže:

 - má jiná pravidla,

- jiný typ projektů,

- jiný režim,

- a Rodina zakazuje financovat aktivity hrazené z fondů Evropské unie (EU).

Organizace tedy musí soutěžit znovu.

Znovu uspět.

Znovu splnit podmínky.

To není náhrada, to je prostě jiný dotační vesmír.

Kdo je Jan Gregor a proč je důležité, že dnes spoluutváří rodinnou politiku na MPSV

Aby člověk pochopil, co se dnes děje v programu Rodina, musí vědět, kdo na ministerstvu sedí u stolu, když se ta pravidla píšou.

Jedním z těch lidí je Jan Gregor - vedoucí oddělení poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky.

Gregor není anonymní úředník.

Je to člověk, který posledních deset let patřil k nejviditelnějším tvářím českého konzervativního hnutí kolem Aliance pro rodinu (APR).

Co je Aliance pro rodinu (APR) a co prosazuje

APR prosazuje konzervativní model rodiny.

Její základní teze je jednoduchá:

rodina = manželství muže a ženy + děti.

Z toho vychází celý její program:

- odmítání manželství pro všechny,

- odmítání adopcí stejnopohlavními páry,

- kritika „genderových vlivů“ ve školách,

- odpor k rozšiřování práv LGBT lidí,

- tlak na stát, aby podporoval „tradiční rodinu“ jako jediný správný model.

APR aktivně vystupuje v médiích, lobbuje u politiků, organizuje kampaně a snaží se ovlivňovat legislativu.

Její rétorika je tvrdá, jednoznačná a dlouhodobě konzistentní.

Gregor byl jedním z jejích hlavních představitelů  jako místopředseda, mluvčí, autor textů, tvář v médiích.

Gregorova veřejná stopa: jasná, vyhraněná, konzistentní

- 2014: proti adopcím homosexuálními páry

- 2019: proti „genderové ideologii“ ve výchově dětí

- 2020: proti manželství pro homosexuální páry

- 2023: jako místopředseda APR hájí její postoje v médiích

- 2025: kritizuje zákaz fyzických trestů a varuje před „woke“ vlivy

- 2026: nastupuje na MPSV jako vedoucí poradců ministra Juchelky

To není náhodná směs názorů.

To je konzervativní ideologická linie, která se táhne celou jeho kariérou.

Gregorův pohled na děti: stát má být dál od rodin

V textu „Svět pokrytců a trpící děti“ kritizoval zákaz fyzických trestů a tvrdil, že stát získává příliš silný nástroj k zásahům do rodinného prostředí.

Jako příklady rodin, které by podle něj mohly být neprávem označeny za problémové, uváděl velké rodiny, alternativní rodiny, domácí vzdělávání nebo náboženské rodiny.

To je jasná představa o tom, kde má stát stát – a kde podle něj stát stát nemá.

A přesně takový postoj se projeví ve chvíli, kdy se rozhoduje, kolik peněz půjde na přímou práci s ohroženými dětmi.

Konkrétní příklad: Aufori – terénní práce, která může být zasažená

Ve výsledcích programu Rodina 2026 je uvedena organizace Aufori, která pracuje přímo s ohroženými dětmi a rodinami v jejich domácím prostředí.

Získala podporu na dva projekty:

Terénní pedagogická a terapeutická práce s ohroženými rodinami na Hradecku“ – 878 138 Kč

Terénní pedagogická práce s ohroženými rodinami na Náchodsku“ – 698 687 Kč

Jde o práci, která vstupuje do rodin ve chvíli, kdy už prevence nestačí: domácí násilí, zanedbávání, rozpad péče, krizové situace.

Přesně tato práce spadá do oblasti SPOD, která má mít v roce 2027 výchozí alokaci jen 10 %.

To znamená jediné:

organizace typu Aufori budou soutěžit o výrazně menší objem peněz než v roce 2026.

Zda se jim podaří udržet rozsah služeb, bude záviset na tom, jestli uspějí v jiných dotačních mechanismech — například v evropské výzvě OPZ+.

Program Rodina 2027 jako otisk Gregorovy agendy


Když člověk s takto vyhraněnou představou o rodině a roli státu dostane vliv na rodinnou politiku, není překvapení, že se peníze přesouvají směrem, který jeho agendě odpovídá:

- posílit „tradiční rodinu“,

- posílit manželství,

- posílit partnerské kompetence,

- oslabit roli státu v situacích, kde rodina selhává.

A přesně to se stalo:

- prevence zaměřená na partnerství a manželství dostává 90 %,

- přímá práce s ohroženými dětmi jde na desetinu.

To není technická úprava, ale jasná ideologická stopa

Dopad na ty nejslabší

Ohrožené děti se ocitly na desetiprocentním okraji.

V systému, kde už dnes chybí kapacity, kde terénní pracovníci řeší násilí, zanedbávání, rozpad péče, závislosti, útěky, kolaps rodinného prostředí.

A stát jim říká:

Požádejte si o evropské peníze.“

Jenže evropské peníze nejsou národní program.

A ohrožené děti nejsou abstraktní kategorie.

Jsou to konkrétní případy, které potřebují pomoc teď, ne až po vyhodnocení evropské výzvy.

Rodinná politika ,a nejen ta, se bohužel  přestavěla podle ideologického klíče.

A dopady pocítí ti, kteří se bránit nemohou:

- ohrožené děti.

0
Vytisknout
329

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2026