Něco, co se nedá očekávat v českých městech...!
21. 8. 2026
Studie prokázala, že zóna Ulez vedla ke zlepšení velikosti a funkce plic u londýnských dětí
Studie prokázala, že plíce dětí se zvětšily a posílily poté, co byl nejšpinavějším vozidlům zakázán vjezd do Londýna
Vyšetření londýnských školáků před zavedením městské zóny s mimořádně nízkými emisemi (ULEZ) a po jejím zavedení odhalilo obnovení plicní kapacity dětí, která byla dříve omezena v důsledku vystavení znečištění.
Výzkumníci uvedli, že tyto výsledky potvrzují správnost politiky zón s nízkými emisemi, která byla kritizována jako zátěž pro motoristy.
„Znečištění z dopravy ve městech poškozuje zdraví a vývoj dětí,“ uvedl Chris Griffiths, profesor primární péče na Oxfordské univerzitě a na Queen Mary University of London (QMUL) a spoluzodpovědný autor studie.
„Předkládáme dosud nejpřesvědčivější důkazy o tom, jak lze těmto škodám předcházet. Ambiciózní zóny čistého ovzduší by měly být považovány za prioritu pro města po celém světě, která se potýkají se znečištěním ovzduší způsobeným dopravou.“
Znečištění ovzduší z dopravy již desítky let brzdí vývoj plic dětí v Londýně. Předchozí výzkumy zjistily, že ve věku osmi či devíti let měly děti z nejvíce znečištěných oblastí o 5–10 % menší plicní kapacitu než jejich vrstevníci jinde.
Toto poškození, které podle vědců bylo důsledkem expozice oxidu dusičitému, je v dospělosti vystavuje zvýšenému riziku vzniku respiračních onemocnění, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění a předčasného úmrtí.
Zdraví Londýňanů výslovně zmínil starosta Sadiq Khan jako důvod pro zavedení ULEZ – největší a nejambicióznější nízkoemisní zóny na světě – v roce 2019. Tato politika byla tehdy sice intuitivně rozumná, ale postrádala důkazy; výzkumníci z QMUL v tom však viděli příležitost.
Ještě předtím, než Ulez vstoupil v platnost, zařadili do studie 1 664 dětí ve věku od šesti do devíti let v Londýně a 1 750 v Lutonu, který jako město s podobným složením dopravních znečišťujících látek, ale bez zóny čistého ovzduší, sloužil jako kontrolní skupina.
Tým měřil a sledoval velikost a zdravotní stav plic dětí při každoročních návštěvách ve školách v letech 2018 až 2022, aby vyhodnotil, jak změny kvality ovzduší po zavedení zóny Ulez ovlivnily vývoj jejich plic.
Počáteční měření ukázala, že děti v Londýně měly výrazně menší plíce ve srovnání s dětmi v Lutonu. Po vstupu zóny Ulez v platnost se však velikost a zdravotní stav plic londýnských dětí zlepšily natolik, že byly srovnatelné s plícemi dětí v Lutonu.
Zlepšení plicních funkcí u dětí silně korelovalo se zlepšením kvality ovzduší. Vědci zjistili, že během pěti let od zavedení systému Ulez klesla expozice londýnských dětí oxidu dusičitému dvakrát rychleji a o polovinu více než u dětí z Lutonu.
Khan v úterním článku v deníku Guardian uvedl: „Zavedení a rozšíření systému Ulez s sebou neslo několik neuvěřitelně obtížných rozhodnutí. Nikdy jsem je nebral na lehkou váhu, ale věděl jsem, že jako starosta nemohu nečinně přihlížet, jak Londýňané všech věkových kategorií přicházejí o život kvůli problému, který mám ve své moci vyřešit.
„Po celá léta se politici a komentátoři, kteří byli proti systému Ulez, cynicky snažili proměnit otázky veřejného zdraví v primitivní kulturní válku. Dnes je však jasné, že v boji proti toxickému ovzduší v hlavním městě vítězíme – a jsou to právě londýnské děti, které sklízejí plody tohoto úsilí,“ dodal.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Karin Smythová uvedla, že studie, publikovaná v časopise Lancet Public Health, je „výraznou připomínkou dopadu, jaký má kvalita ovzduší na zdraví plic dětí. [Studie] pomůže lépe pochopit, jak snížení znečištění ovzduší může obnovit normální růst plic u dětí, snížit riziko respiračních onemocnění v dospělosti a podpořit náš cíl poskytnout každému dítěti ten nejlepší start do života.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse