Jistě, ovšem speciálně pro modrou vládu představuje rebelie doktorů pořádně nabroušenou osinu v rektu. Originální nátlakovou metodu totiž vymysleli příslušníci profese, která tradičně přitahovala kromě altruistů též lidi hledající uznání a prestiž s tímto povoláním spojovanou. Mezi zakladateli prvních buněk ODS na menších městech se tak zákonitě nacházelo velké procento doktorů, a toto pouto dlouho přetrvávalo. Přesto se proti straně, kterou nejspíš většinou zatím ještě volí, nyní lékaři obracejí.

Bylo by tudíž chybou, kdyby pracovníci jiných profesí, kterým se o doktorských platech nemůže ani zdát, teď podlehli argumentům o tom, jak si lékaři berou bezbranné pacienty za rukojmí, ohrožují jejich zdravotní stav atd.

Česko má před sebou léta sociálních nepokojů nejrůznějších skupin, které přes všechny rozdílnosti spojuje jeden společný zájem – nenechat se tisknout ke zdi a alespoň částečně spolurozhodovat o své práci. Až budou jednou stávkovat třeba popeláři, tak argumenty, že si berou jako rukojmí celou společnost a ohrožují její zdravotní stav, třeba kvůli šíření infekčních chorob, zazní ze stejných úst znovu.

Brněnský deník Rovnost, 29.12.2010