29. 12. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 12. 2010

Temuleen a ti druzí

Ke svému článku s titulem Narodil se Temuleen. Zastřelte se, který popsal situaci mongolské rodiny, jíž se v ČR narodilo dítě vyžadující zvláštní péči vyčíslenou posléze účtem nemocnice na více než 800 tisíc korun, jsem dostal řadu čtenářských ohlasů, až na jeden spíše negativních.

Jeden ze čtenářů (jméno neuvádím, protože nemám jeho souhlas) např. píše mj.:

Udělal byste takovou nezodpovědnost Vy, nebo jiný soudný člověk ? Kruci.. pardon, když jedu do ciziny, kde nemám jinou možnost než nějaké zlodějské pojištění, tak nedělám děti. Láska neláska, sex, nesex. To, že zde jsou lidé, kteří plodí Temuuleny, je sice vrcholně demokratické, ale jde v podstatě o systémovou situaci, která je běžná v tzv. západních demokraciích. Někdo tu špinavou práci dělat pro ty naše podnikatele musí. Aby nezchudli. A tak náš stát vyjde těmto lidem vstříc a klidně toleruje takováto svinstva. Na jedné straně je mi těch lidí líto, ale na druhé straně by měli mít rozum a nelézt do takového chomoutu, jakým tenhle režim bezesporu je. Kdo pak má za ně  tahat kaštany z ohně ? Kdo to bude platit ? Obyčejní chudí se smilují a bude z toho zase jen taková charitka. To si přece hodně lidí v devětaosmdesátém na těch mrazivých náměstích přálo. Tak to asi mají po právu. Václav Havel to taky dobře popsal, když prohlásil, že je šťasten, že se k nám mohla po sedmdesáti letech vrátit Armáda spásy. Tak už máme co jsme chtěli. Armáda spásy by se tedy měla postarat. A nějací Temuuleni… ti k tomu přece patří, no ne ?

Víte, on soucit je sice dobrá věc, ale nemůžete přece nahrazovat sociální systém milodary. Když ten sociální systém někdo pod heslem sociální spravedlnosti dvacet let likvidoval, tak od lidí nyní nechtějte, aby platili na nějaké cizince, co přecházejí z jednoho státu do druhého a chtějí se vézt na vlně sociálních opatření, která v tom které státě jsou. To dítě je bezesporu předmětem chladného kalkulu - získat zde občanství a trvalý pobyt. Vyvolat soucit.

Pisatel má bohužel v určitém ohledu pravdu. Nemigruje se do zemí chudších, ale bohatších. Ono „bohatství“ je však relativní – zatímco pro chudáka z Mongolska, který doma nemůže najít práci, i kdyby špendlíčkem hrabal, je Česko zemí bohatou, pro českého nezaměstnaného, který je donucen vzít práci u zaměstnavatele, který nemravně zneužívá jeho situace, je zemí chudou. V Česku operuje spousta zahraničních firem, které dílem využily levné pracovní síly, dílem toho, že jim v době privatizační tmy nabídli jejich čeští partneři (kteří předtím byli „u komunistů“) obrovské majetky, na nichž se tito práskaní partneři přiživili, nebo dosud přiživují.

Divoký Východ nabídl dravému podnikatelskému prostředí ze Západu bez skrupulí možnosti, které doma ztratilo, mj. i kvůli organizovanému odporu odborů. Týchž odborů, které jsou v Česku předmětem neskrývané – a nebojím se toho slova – třídní nenávisti. Proto, že představují potenciál síly a ohrožení.

Jednou z těch možností se stalo zaměstnávání cizinců za podmínek dříve v ČR neslýchaných. Kdo z nás před 21 lety slyšel o nějakých pracovních agenturách, které mohou s člověkem po libosti šibovat? (Není bez zajímavosti, že tzv. agenturní práce např. v Německu neexistuje a v Británii, jak mne upozornil jeden ze čtenářů, jsou proti dvěma tisícím českých agentur agentury pouze čtyři. ). Kolik lidí mělo za režimu, který samozřejmě nechci idealizovat, ale ani se vším všudy černit, takový strach o obyčejnou manuální práci, aby překousli všechno to ponižování, kterému jsou dnes vystaveni?

Chudí lidé z vietnamských či zakarpatských vesnic, z hladem sužované Moldávie či z Ulanbátaru plného mladých nezaměstnaných, jsou ochotni to všechno podstoupit. Protože doma je hůř. Proto, že nemají zkušenost života za lepších podmínek. Proto, že i oni chtějí mít tu hmotnou životní úroveň Evropanů, chtějí mít děti s nějakou životní perspektivou a být docela obyčejně lidsky šťastni.

Samozřejmě, že mnozí časem prokouknou a srovnají krok. Nepochybně se snaží využít (Češi ze svého úhlu pohledu říkají „zneužít“) existující sociální systém, protože u nich doma většinou neexistuje. Ale existuje nepochybně i množina těch, kteří do Evropy (potažmo do ČR) přicházejí proto, aby se zde usadili, měli zde děti, o něž bude postaráno nesrovnatelně lépe než u nich doma, a zbavili se většiny problémů, do nichž se narodili.

Jistě: ty problémy potom spadnou na naši hlavu. Drtivá část migrantů neumí jazyk. Snižují cenu práce, někdy i přinášejí evropskému kulturnímu prostředí cizí a neakceptovatelné chování a zvyky. Jenže hospodářství v této zemi (neříkejme proboha „české“) je prostě potřebuje. Změnit to můžeme těžko, pomoci mohou dobré zákony, které jasně nastaví podmínky, za nichž v Česku bude moci cizinec pracovat – měl by umět alespoň základy jazyka, měl by mít alespoň přehled o relevantních českých zákonech a zvyklostech. O to by se měli postarat především jejich budoucí zaměstnavatelé. Dost dobře nechápu, proč to v zákoně, který byl už dvaadvacetkrát novelizován, není. a odpovědnost je na státu, respektive na agenturách, z nichž některé na cizincích jen parazitují. Řadu problémů můžeme zmírnit rozumnou migrační politikou vycházející z jednoduché teze: vítáni jsou všichni ti migranti, kteří přinášejí této zemi prokazatelný prospěch. A naopak.

Kromě humanitárních neziskových organizací, kteří v migrantech jednak vidí lidi, jednak jim pomáhají se získáním jazykových a sociokulturních kompetencí, by měly do migrační politiky mnohem více mluvit odbory. Ne ovšem tak, že budou v cizincích vidět své nepřátele, ale tak, že je získají jako spojence pro boj za lepší platové a pracovní podmínky. V situaci, kdy zákony jsou nastaveny tak, že cizinec, který ztratí práci, okamžitě ztratí i pobyt, se to ovšem dá jen těžko. Těžko se bude aktivně a bez solidarity české veřejnosti bránit Moldavan, jemuž za to bude hrozit, že se bude muset vrátit domů a třeba prodat ledvinu, aby jeho rodina v podmínkách pro nás nepředstavitelné bídy přežila.

Pro zaměstnavatele, který se snaží z lidí dostat maximum s minimálními náklady je samozřejmě výhodné, když se dva – tedy tuzemci a cizinci – perou, protože to jsou oni, kdo se smějí. Je tristní, že to v českých poměrech z hlediska zaměstnavatelů funguje tak dobře. Odbory jsou fuj, cizinci vám berou práci a my… jsme muzikanti, dobrodinci vaši.

Rodiče malého Temuleena nechtěli pravděpodobně nic jiného, než se osvobodit ze své mizerie a začít v nové zemi jiný život. I když pravděpodobně kalkulovali s tím, že se jejich dítě narodí v porodnici, která garantuje špičkovou zdravotní péči, byli schopni ji za normálních podmínek zaplatit. Oba přece celý den obšívali volanty za celých dvanáct tisíc měsíčně. Ani ten největší xenofob je nemůže obvinit z toho, že by chtěli, aby se jim narodilo dítě, o jehož život budou muset mít v prvních týdnech života strach.

„Proč by ale těch osm set tisíc měl zaplatit ze svého pojištění český pojištěnec?“, ptají se mnozí a dodávají – pojišťovna přece není žádná charita. To jistě není, jinak by si pojišťovny těžko mohly dovolit honosná sídla. Jak jsem v původním článku zmínil, pojišťovací lobby prosadila do novely zákona o pobytu cizinců povinné komplexní zdravotní pojištění, které bude cizince stát zhruba třicet tisíc korun ročně. Ta částka je jistě srovnatelná se sumou, již vydá za rok český občan, účastný veřejného zdravotního pojištění, s nímž je ona komplexní zdravotní péče často porovnávána. Srovnatelné však není plnění, které má v případě cizinců řadu omezení a výjimek. Srovnatelný není ani výnos, který budou mít z plateb za pojištění v rozsahu „komplexní“ zdravotní péče pojišťovny – cizinci přijíždějící do ČR za prací jsou v produktivním věku a chtějí v naší zemi především vydělat peníze, ne marodit. Takže péči o Temuulena a jemu podobné výjimečné případy by mohlo zaplatit za jeden rok sedmadvacet jiných cizinců, kteří ji nevyužijí - investované peníze zpátky samozřejmě nedostanou, systém je přece solidární.

Ano, chtějme po cizincích, aby byli schopni bezproblémově komunikovat se svým novým okolím, aby byli našimi dobrými sousedy i spolupracovníky. Ale uvědomujme si přitom to, že není žádnou naší zásluhou, že jsme se narodili českým mámám uprostřed Evropy. Naší zásluhou naopak bude, když se dohodneme s lidmi odjinud na tom, že bychom měli hledat pramen toho protivenství, s nímž se denně musíme potýkat, tam kde reálně je. A získat je pro to, aby na tom s námi co nejvíce spolupracovali.

                 
Obsah vydání       29. 12. 2010
29. 12. 2010 Promýšlet (listopadovou) revoluci Lukáš  Matoška
29. 12. 2010 Zajímavý text o sametové revoluci Boris  Cvek
29. 12. 2010 Michael  Marčák
29. 12. 2010 Díky, pane ministře… Ladislav  Žák
29. 12. 2010 Filozofie hladových inženýrů (PF 2011) Alex  Koenigsmark
29. 12. 2010 Temuleen a ti druzí Milan  Daniel
29. 12. 2010 Více znepokojení v roce 2011 Bohumil  Kartous
29. 12. 2010 Z novějších českých filmů: Občanský průkaz a Přežít svůj život Jan  Čulík
29. 12. 2010 Americký bavič ovlivnil schválení dobré věci v Kongresu Jan  Mrskoš
29. 12. 2010 Britští konzervativci mírně ustupují, ale zvýšení školného na 9000 liber ročně nezruší
29. 12. 2010 Práce přistěhovalkyní v kanadských domácnostech má dlouhou tradici Miloš  Kaláb
28. 12. 2010 Narodil se Temuulen. Zastřelte se Milan  Daniel
25. 12. 2010 Dvacet nejčtenějších článků v Britských listech za rok 2010
29. 12. 2010 Evropští anarchisté jsou násilnější a organizovanější
29. 12. 2010 Debka: Al-Kajdá vyslala teroristy z Libanonu, aby na Nový rok zaútočili v Evropě
29. 12. 2010 Pohled na dobové reálie se liší Jan  Kadubec
29. 12. 2010 Německý spolkový stát je finančně zdráv, avšak na komunální úrovni hrozí kolaps
29. 12. 2010 Nová smlouva START: Souboj rezolucí
29. 12. 2010 Když složenky zaútočí Pavel  Pečínka
28. 12. 2010 Děkujeme, odcházíme? Jan  Mertl
28. 12. 2010 Zdravotnictví: Plky o ničem Petr  Wagner
28. 12. 2010 Proč není na platy lékařů…?!? Ladislav  Žák
28. 12. 2010 Kde "nepokradeš" neplatí Aleš  Uhlíř
28. 12. 2010 Začínám v tom mít trochu zmatek… Ladislav  Žák
28. 12. 2010 Víte, co je to jeden obama?
28. 12. 2010 Měsíc přátelství Jan  Kadubec
28. 12. 2010 Marie Baťová – první dáma Zlína Irena  Zítková
28. 12. 2010 Banky se pokoušejí potlačit studentskou práci, odhalující chyby v zabezpečení úvěrových karet
28. 12. 2010 Sto let bez Lva Tolstého Miloslav  Štěrba
27. 12. 2010 Přednovoroční zamyšlení o tom, v jakých poměrech žijeme Miroslav  Pořízek
27. 12. 2010 Sociální bouře – podruhé Štěpán  Steiger
27. 12. 2010 Dvacet věcí, o nichž jsme se poučili v roce 2010
27. 12. 2010 Sněhová stovka Jiří  Šejnoha
27. 12. 2010 Historie morální katastrofy? Karel  Dolejší
27. 12. 2010 Británie musí být schopna usmrtit 10 milionů Rusů
27. 12. 2010 Opět islamofobie v českých médiích Lukáš  Lhoťan
27. 12. 2010 Slovenská RTS aneb když špína vládne Štěpán  Kotrba
27. 12. 2010 Ani první, ani seriozní Pavel  Pečínka
27. 12. 2010 Marihuana March Milan  Kozelka
23. 12. 2010 Vánoční a novoroční vydání Britských listů
23. 12. 2010 Ne hned pojednou všemu věř.... Mikuláš  Dačický z Heslova
23. 12. 2010 Štědrý den Karel Jaromír Erben
4. 12. 2010 Hospodaření OSBL za listopad 2010

Rasismus RSS 2.0      Historie >
29. 12. 2010 Temuleen a ti druzí Milan  Daniel
25. 11. 2010 Bigotnost některých věřících a rasismus v ČR Boris  Cvek
21. 11. 2010 To by se zvěrolékaři stát nemělo Karel  Dolejší
8. 11. 2010 Bělochům nenaléváme! Karel  Dolejší
1. 11. 2010 Volání kmene Pavel  Pečínka
30. 10. 2010 Debata o Churchillovi a zmatky v historickém povědomí Rudolf  Převrátil
29. 10. 2010 Churchillův Gulag   
22. 10. 2010 Nepřiměřené tresty? Boris  Cvek
22. 10. 2010 Sonda do českého rasismu a jeho pramenů Tomáš  Koloc
21. 10. 2010 Přímluvce nácků na Hradčanech Karel  Dolejší
21. 10. 2010 O rasismu Boris  Cvek
18. 10. 2010 V důsledku rasistické imigrační politiky v Británii zemřelo 77 žadatelů o azyl   
15. 10. 2010 Vyhošťování Romů z Francie očima romského advokáta Mariana Mandache Petra  Dobruská
13. 10. 2010 Rasismus je i v českém byznysu Václav  Adam
11. 10. 2010 "Nejsem negr, jsem normální"