30. 7. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 7. 2010

Co vypovídá "kosovský" posudek o mezinárodních soudech?

Jiří Dienstbier se ve vydání Práva ze dne 27. července (viz též ZDE) pregnantně zamýšlí nad osvíceností posudku, který před pár dny vydal Mezinárodní soudní dvůr v záležitosti slučitelnosti vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem. Otevírá tím mimoděk velkou (a chtělo by se říci věčnou) otázku po smyslu mezinárodního soudnictví a práva vůbec, píše Jan Malíř.

Prosazení myšlenky, že mezinárodní spory mohou být řešeny nikoli silou, ale pokojně, a to před stálými mezinárodními soudy, znamenalo ve své době pro svět nesporný pokrok. Ten přitom nespadl ze vzduchoprázdna, nýbrž souvisel s narůstající vzájemnou závislostí různých částí světa i s vědomím toho, že moderní válka, zejména jsou-li do ní vtaženy velcí činitelé mezinárodních vztahů, se svou povahou blíží armagedonu. Proti tomu svět, jehož konflikty jsou řešeny podle předem daných pravidel nezávislým třetím, představoval lákavou alternativu, na které se pod dojmem dvou světových válek posléze shodli idealisté i pragmatici. Žádný lék však není samospasitelný. V posledních desetiletích jsme se stali svědky toho, že počet a pravomoci mezinárodních soudů na univerzální i regionální úrovni rostly natolik prudce, že se začalo diskutovat o judicializaci mezinárodních vztahů – což není zdaleka nepodobné vnitrostátní diskuzi o tom, zda se Ústavní soud již stal třetí komorou parlamentu či nikoli. Tento jev, umocněný patrně euforií "z konce dějin", který měl nastat s pádem sovětského bloku, šel ruku v ruce s – někde upřímnou, jinde alibistickou – důvěrou, že mezinárodní soudy dodají mezinárodním vztahům vše z toho, co jim podle nás chybí, a učiní je takovými, jaké bychom je chtěli mít – předvídatelné a především založené na představě o spravedlnosti, moudrosti a správnosti. Jenže znamená judicializace mezinárodních vztahů – která navíc dosud probíhá bez prosazení účinné koordinace vztahů mezi mezinárodními soudy navzájem – skutečně automaticky kvalitativní proměnu mezinárodních vztahů? A je tedy široká důvěra v mezinárodní soudy odůvodněná?

Ano, judicializace mezinárodních vztahů má svůj nesporný potenciál. Nesmí se ale současně zapomínat, že i mezinárodní soudnictví – tak jako vše – má své limity, jejichž počet není zanedbatelný.

Prvořadý z těchto limitů vyplývá ze samotné podstaty řešení sporů před soudy – soudy mohou předložené otázky řešit – právě jen – podle práva. Jak však věděl už Tacitus, nejvyšší právo nemusí zdaleka znamenat nejvyšší spravedlnost. A rozhoduje-li se podle mezinárodního práva, platí to tím spíše. Jeho pravidla nejsou totiž dopředu dána žádným koherentním a prozíravým zákonodárcem, mezinárodním Mojžíšem či Josefem II., nýbrž rodí se z vůle a interakce činitelů mezinárodních vztahů, mezi nimiž dosud dominují státy, a to v podobě mezinárodních smluv, obyčejů a zásad. To ale znamená, že pravidla mezinárodního práva jsou primárně nutným odrazem politických preferencí a voleb svých tvůrců, které se tak s ideálem spravedlnosti anebo moudrosti, jak si ho představujeme v naší kultuře, mohou, ale nemusejí potkávat. A mohou také existovat oblasti, kde prostě žádná univerzální pravidla neexistují. Tyto okolnosti tak mohou ve svém souhrnu implikovat, že – rozhodnutí nebo posudek mezinárodního soudu může být velmi vzdálen tomu, co bychom ideálně očekávali.

Druhý nepřehlédnutelný limit souvisí s tím, že mezinárodní soudy se sice mohou na papíře jevit jako dokonalé instituce, avšak i jejich skutečnou tvář vytvářejí především konkrétní lidé se svými silnějšími i slabšími stránkami. Těmito lidmi jsou v případě mezinárodních soudů soudci jmenování z řad mezinárodních právníků více či méně transparentními procedurami; ti se okamžikem jmenování – jako mávnutím kouzelného proutku – mají stát nezávislými moudrými, kteří mají na svých bedrech nést břemena tohoto světa. Dokáží ale být lepšími moudrými tam, kde selhali politici a diplomaté, kteří se nedokázali shodnout na kompromisním výkladu a aplikaci pravidel mezinárodního práva, popř. na vytvoření pravidel nových? A stačí k roli moudrých pouze znalost práva kombinovaná někde s předchozí soudní anebo akademickou zkušeností? Nebylo přece jen něco na tom starém světě, kde nebyly-li spory výjimečně řešeny silou, pak jako arbitři vystupovali především významní státníci, hlavy států či obecně uznávané osobnosti se širokým mezinárodním rozhledem, kteří nebyli závislí na tom, zda bude jejich mandát prodloužen, a především, kteří si byli vědomi, že pro stabilitu mezinárodních vztahů občas nestačí vyslovit jen prosté "fiat justitia", protože pak by se mohl skutečně stát, že "pereat mundus"?

Existence mezinárodního soudnictví je nesporně důležitým faktorem přispívajícím ke stabilizaci soudobého světa. Neznamená to ale, že bychom je v jeho současné podobě měli brát natrvalo jako absolutno. Musí se vyvíjet a místy se dokonce nabízí úvaha, zda by k jeho fungování nepřispělo převzít některé principy, které fungovaly v minulosti. A kromě toho nikdy nelze zapomenout, že mezinárodní soudnictví je samo o sobě jen jednou z cest k řešení soudobých problémů, nikoli samotným řešením či samotnou zárukou řešení.

                 
Obsah vydání       30. 7. 2010
31. 7. 2010 TOP 09+1 Ladislav  Žák
1. 8. 2010 Julian Assange:"Vinu za ohrožené Afghánce nese stoprocentně americká armáda"
1. 8. 2010 Paroubkův populistický guláš Boris  Cvek
1. 8. 2010 Michael  Marčák
30. 7. 2010 Tak nám zvolili protiraketovou obranu, paní Müllerová Karel  Dolejší
30. 7. 2010 ČSSD hodila flintu do žita - souhlasí s protiraketovou obranou v rámci NATO
31. 7. 2010 Kdo a proti komu vystřelí rakety středního nebo krátkého doletu? Štěpán  Kotrba
30. 7. 2010 Už se nemusím trápit, co jsou BL anebo jejich redaktoři
30. 7. 2010 Další základna, kterou nikdo nechce
30. 7. 2010 Vláda ČR se s neuvěřitelným cynismem stává nástrojem zájmů bezpečnosti cizí země
30. 7. 2010 Michael  Marčák
30. 7. 2010 Šlechta a šlechetnost - hodnoty i pro dnešek Boris  Cvek
30. 7. 2010 Kartu Borise Cveka nelhostejně zvedám
30. 7. 2010 Neduhy i malá vítězství Hana  Mudrová
30. 7. 2010 Roman Joch: "Zabíjení jiných je za jistých okolností žádoucí" Miloslav  Štěrba
30. 7. 2010 Jsou křesťanské zásady v ČR zcela zapomenuty?
30. 7. 2010 Nevyhlášená válka Michal  Mašín
30. 7. 2010 Londýnský konzervativní starosta zahájil cyklistický projekt
30. 7. 2010 StadtRad Hamburg
31. 7. 2010 Vznik hypotéz je iracionální Karel  Dolejší
30. 7. 2010 Co je a co vysvětluje teorie Velkého třesku Vladimír  Wagner
30. 7. 2010 Nesouměřitelnost, závist a chorobná závislost Stanislav A. Hošek
30. 7. 2010 Americký soudce: Nosit kalhoty proklatě nízko není trestný čin
30. 7. 2010 Konec (vojenských) dějin?
30. 7. 2010 Naše chyba, že tolerujeme propagandu ve veřejnoprávních médiích
29. 7. 2010 Ruský regionální soud zakázal YouTube
29. 7. 2010 Překlady do cizích i z cizích jazyků
29. 7. 2010 Péče o staré, umírající, trpící Boris  Cvek
30. 7. 2010 Co vypovídá "kosovský" posudek o mezinárodních soudech?
30. 7. 2010 Michael  Marčák
30. 7. 2010 Americký pivovar Anheuser-Busch InBev prohrál spor o značku Budweiser
30. 7. 2010 Rusko plánuje zavést drakonický zákon, podle něhož mohou být lidé zatčeni za zločiny, které ještě nespáchali
30. 7. 2010 Tchajwanský vědec zpochybnil teorii Velkého třesku
30. 7. 2010 Balistické rakety "klubu vyděděnců" Štěpán  Kotrba, Lukáš  Visingr
30. 7. 2010 Ah! ça ira Karel  Košťál
29. 7. 2010 Michael  Marčák
30. 7. 2010 Nové elektronické Slovo
30. 7. 2010 Přímá volba starostů a hejtmanů jako cesta do středověku Gabriela  Kalábková
30. 7. 2010 Pšenice trvalka: Jak (možná) také pomoci sobě i Zemi Karel  Dolejší
29. 7. 2010 Starobrno za 190 Kč Jan  Čulík
30. 7. 2010 Proč jezdit až do Stockholmu?
30. 7. 2010 Saakašvili bojuje všemi prostředky o přežití Karel  Klimša
30. 7. 2010 Stiborova šestnáctá Miroslav  Vejlupek
30. 7. 2010 Problém externalit u fotovoltaických elektráren existuje také
30. 7. 2010 Témata inteligentních sítí a lokalizace energetiky jsou v ČR stále tabu Karel  Dolejší
29. 7. 2010 Král je mrtev – a byl nahý! Miloslav  Štěrba
29. 7. 2010 Války: Historie pošetilosti, od trojského koně až po Afghánistán
29. 7. 2010 Jak jsme se starali o dědečka
29. 7. 2010 Armáda ztrácí pud sebezáchovy Petr  Jánský
29. 7. 2010 Světová moře vymírají: 40 procent mořského fytoplanktonu od padesátých let odumřelo "v důsledku globálního oteplování"
29. 7. 2010 Drastický úbytek fytoplanktonu
29. 7. 2010 Pat Lang: "'Afghan Papers' jsou jenom velký humbuk"
29. 7. 2010 Jak je to s deliriem jaderného fyzika? Vladimír  Wagner
29. 7. 2010 Dvě otázky pro jaderného fyzika Karel  Dolejší
29. 7. 2010 Cyklistická doprava (a jiné) u nás a v Bavorsku František  Řezáč
29. 7. 2010 Americká armáda věděla o rizicích spojených s ochuzeným uranem
28. 7. 2010 Jim Rogers: Další recese přijde v roce 2012
28. 7. 2010 Důchodová reforma II Jiří  Jírovec
28. 7. 2010 Kapitalismus, aneb máme, co jsme chtěli Václav  Adam
29. 7. 2010 Ani obsese, ani zastaralá argumentace Hynek  Bíla
29. 7. 2010 ...a demagogie navrch Karel  Dolejší
28. 7. 2010 V ČR se dělá politika podle lobby, solidní koncepce neexistují Karel  Dolejší
28. 7. 2010 Slunce, seno a pár facek Štěpán  Kotrba
28. 7. 2010 Ano, všude ve světě dělají "kraviny", jen Češi to vědí nejlíp :) Jan  Čulík
29. 7. 2010 Náklady, externality a statistiky, které si sám zfalšuji Karel  Dolejší
28. 7. 2010 Alena Borůvková: žádná sebereflexe stejně v ČSSD nenastane, maximálně mě vyrazí Štěpán  Kotrba
28. 7. 2010 Neumannová radí armádě Petr  Jánský
28. 7. 2010 Existuje ještě jiné kakao Jiří  Silný
28. 7. 2010 Uzavření cyklu John Michael Greer
14. 7. 2010 Hospodaření OSBL za květen a červen 2010

Nezávislost Kosova RSS 2.0      Historie >
30. 7. 2010 Co vypovídá "kosovský" posudek o mezinárodních soudech?   
23. 7. 2010 Tadić: Srbsko bude pokračovat v obraně územní integrity politickými prostředky   
12. 10. 2009 Velká Albánie: Hrozba nového konfliktu v Evropě sponzorovaného USA a NATO   
22. 4. 2009 Od čeho se odklonil Václav Havel? Štěpán  Steiger
31. 3. 2009 Kosovo: Lidská práva nesmí být rukojmím současných politických tlaků   
25. 3. 2009 Osud Smyrny jako model rozpadu Jugoslávie Karel  Dolejší
15. 2. 2009 ČSSD si pozvala na sjezd "přítele z USA", válečného zločince Štěpán  Kotrba
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
9. 10. 2008 OSN: O nezávislosti Kosova má rozhodnout Mezinárodní soudní dvůr   
17. 9. 2008 Nelze diktovat vyhnancům Bohumil  Kartous
4. 4. 2008 Výzva proti uznání Kosova   
18. 3. 2008 Kosovo "je součástí Srbska"   
10. 3. 2008 Proč je jednostranné uznání nezávislosti Kosova nezákonné Rajko  Doleček
22. 2. 2008 Kosovo: Země Dohody i země Osy podepisují nový Mnichov Štěpán  Kotrba