|
8.2.2010
Kluci ze 7. patra
Bylo zajímavé sledovat suverény státního byznysu – šéfy ČEZu, jak zdůvodňovali na své tiskové konferenci vznik a praktiky vlastní vymahačské armády. Rozčarování bylo zřejmé. Ne z toho, že se něco takového vůbec děje, ale z toho, že to tzv. vyteklo ven. Když koukáte na svět pouze z výšky 7. patra pankráckého sídla, tak Vám připadne hemžení lidiček tam dole na ulici nekonečně vzdálené. |
|
Nedávno mi jeden zahraniční novinář řekl, že pozorně sleduje nebývalý nárůst vlivu, který chlapci ze 7. patra mají. Projevuje se to rozhodující pozicí vůči parlamentním stranám, ale i tlakem v médiích a v navazujícím podnikatelském prostředí. Něco podobného je v normálně fungujících zemích naprosto nemyslitelné. U nás stačí k vybudování tohoto postavení mít ve své stáji ty správné lidi ve správný čas. Náhodná setkání v Toskánsku a společné procházky po těch správných golfových hřištích to jenom mimoděk dokreslují. K správnému image se jistě hodí zaměstnat pár důležitých lidí a vybrat vhodné dodavatele, podpořit basket či karlovarský festival anebo tu správnou soukromou školu atd. Benefity jsou pak zjevné, a to nejenom v energetice, ale i v dopravě a také v hlavním dotačním byznysu, což jsou téměř všechny zelené projekty. Na dnešní vymahačskou epizodu se za pár dnů zapomene. Překryje to jiný skandál z jiné sféry. Hoši si převléknou uniformy a jede se dál. Všichni se shodnou na tom, že krást se nemá. A když, tak na jiné úrovni a rafinovaněji. Je až s podivem, jak stát v mnoha zásadních případech zcela rezignoval na výkon svých (tedy našich!) práv. Ztráty jsou pak v součtu značné, a to nejen ty finanční. Až si budete prohlížet účet za „šťávu“, tak si vzpomeňte na kluky ze 7. patra. Možná Vás ještě napadne rčení o tom stromě, co roste, či neroste až do nebe (třeba ze 7. patra). |

