Je jasné, že to s feudalismem nemohlo dopadnout dobře, že právě tímhle a tak podobně se historicky znemožnil. My si ale kapitalismus rozvracet nedáme. Je to krok o to rafinovanější a zlovolnější, že zaznívá ze nadnárodní soukromé televize ústy statečných amerických tvůrců, kteří ještě v době vzniku díla byli tak nevinní a důvěřiví. Jejich srdce i dvojčata ležela doslova na dlani.

Ptám se, jak mohla tato televize právě v době, kdy se naše křesťanské šiky mají opět semknout proti islámské hrozbě, uvést film, kde je věřící a praktikující islamista Azíz věrným druhem hlavního hrdiny a dokonce vystupuje jako jeho partner a dovoluje si často kritizovat výdobytky západní civilizace?!? Co když se jeho slova stanou novou inspirací pro toho virtuálního strašáka Usámu. Nemůžeme se nechat zmást ani tím, že tohoto Maura ztělesňuje americký gentleman tmavé pleti.

Myslí si snad televize Nova, že tento neskrývaný náznak toho, že vyznavači islámu jsou také lidé, dokonce snad lidé jako my, překryje počáteční temná scéna z jeruzalémského vězení?!?

Nepřekryje a ani nemohla. Vždyť mnozí z nás ještě tam, kde jsme měli možnost zahlédnout pravou tvář nevěřících, donášejí kávu a šustí pytlíky z „furtžerkami“ všeho druhu. Filmu začínají věnovat pozornost až tehdy, když se dotyčný islamista Azíz vplíží na hrdý Albion bez asistence anglických úřadů a bez víza, přímo z moře... To může vzbudit v divácích obavu, jak špatně je kolébka demokracie chráněná a že by nám ji snad mohl i někdo čórnout. Sice není úplně jasné, k čemu by mu byla, ale mohl by do ní položit buď bombu, nebo sémě odporu lidu proti útisku a nebo dokonce samotného Antikrista.

V době, kdy náš lid stojí opět po několika letech na pokraji propasti (propast deficitu veřejných financí, propast deficitu důchodového systému, propast mezi bohatými a chudými, Severem a Jihem, Západem a Východem, NATO a Ruskem, EU a zdravým rozumem....lid si dnes může vybrat) a kdy je stále obtížnější donutit jej učinit onen výrazný dějinný i faktický krok vpřed, je třeba s daleko větší bdělostí a ostražitostí dbát na to, aby lid nebyl při svém rozhodování sváděn ke zpátečnictví nebo zdravému myšlení takovými nezodpovědnými a z kontextu vytrženými filmy jako je právě „Robin Hood, král zbojníků“.

To minimum, co musíme všichni požadovat, je přesun takových filmů do „klubových“ hodin a máme právo požadovat úvodní slovo některého z předních našich bdělců (třeba kauzou Karla Köchera ošlehaného zakaleného Karla Pacnera), který by nám nastavil zrcadlo. Skvělá by byla i Vlasta Parkanová, ale nemůžeme chtít za každou cenu to nejlepší. Hlas jejího rozumu nám už nalil tolik sil a optimismu, že nelze žádat více po křehké ženě.

Po skončení takovéto ideově rozporuplného díla požadujeme diskusi s odborníky, kteří nám musí vysvětlit, že to, co vidíme není pravda a to co si myslíme už vůbec ne. A teprve pak můžeme jít s klidnou myslí spát a nechat se další den spokojeně okrást... A možná udělat i onen výrazný, doslova historický krok vpřed.

A proto volám opatrně s Robinem Hoodem. Jsou díla, která v dobách pro lid tak složitých na naši obrazovku prostě nepatří. Snad je to omezování svobody, ale já rád zaplatím i tuto daň za to, abych mohl i já udělat se všemi ostatními radostně a odpovědně onen velký krok. Ne krok, ale přímo skok. Nikoliv první, ale možná poslední.

Huurrráááá.....!!!!!!