Dokument ukazuje, že Amerika zřejmě pobízela brazilskou armádu, aby Goulartovu vládu svrhla. V dokumentu oba diplomaté uvádějí možné způsoby ukončení instituční krize, k níž tehdy docházelo v Brazílii, a navrhují, jak by měla jednat americká vláda.

Jeden z nich doporučuje, aby se věnovala pozornost návrh, že by měl jednat Bílý dům. Je to uvedeno v bodě C na straně 6, pod titulem "Odstranění Goularta konstruktivními jednotkami". Tato část dokumentu předvídá americké "přesvědčování", aby brazilský prezident rezignoval na svou funkci a aby ho nahradil šéf parlamentu Ranieri Mazzili, kterého "podpoří dočasné vojenské akce".

Pak, uvádí se v dokumentu, budou muset Spojené státy zaujmout vůči nové brazilské vládě "konstruktivní a přátelský postoj". Dokument byl dne 6. ledna 1964 doručen McGeorgi Bundymu, činiteli americké vlády pro národní bezpečnost, a také dalším zaměstnancům Bílého domu prezidenta Lyndona B. Johnsona.

Na rozdíl od jiných dokumentů z tohoto období, které v roce 2004 uvolnila americká vláda, nebyl tento dokument včleněn do elektronického archivu. Originál je uložen ve svazku v jednom z tisíců krabic v oddělení College Park amerického Národního archivu ve státě Maryland.

Dokument byl na seznamu, připraveném americkým ministerstvem zahraničí, citován jen svým titulem, a to pouze v poznámce pod čarou. To zaujalo reportéry z deníku Folha, kteří tento dokument hledali dlouhé měsíce. Po prohledání tří různých složek ve čtyřech sadách deseti krabic se pokusil brazilské novináře přesvědčit zaměstnanec archívu, aby nehledali dál. Ale v pátém souboru svazků, obsahujícím tisíce přípisů, memorand a dokumentů, byly nalezeny původní stránky napsané na stroji, které si novináři okopírovali.

Telegram, odeslaný 28. března, je ještě významnějším důkazem o tom, že se Spojené státy přímo podílely na vojenském puči, po němž byla po dobu 21 let Brazílie diktaturou. Telegram, který také odeslal velvyslanec Gordon, žádá o "tajnou dodávku zbraní nikoliv z Ameriky" na podporu maršála Castella Branca (tři dny předtím, než se Branco stal první z pěti nezvolených vojenských prezidentů). Konkrétně Gordon požadoval "tajnou ponorku" a malou "námořní jednotku", která měla být umístěna v mezinárodních vodách nedaleko pobřeží u Rio de Janeiro. Měla to být pojistka, kdyby musely brazilské tanky čelit odporu od veřejnosti, k čemuž nedošlo (byl to puč s použitím jediného tanku, bez odporu).

V rámci této operace "bratr Sam" byla odeslána americké vládě od března 1964 celá řada dopisů, které požadovaly, aby byla do Brazílie dopravena munice a slzný plyn, pravděpodobně na pomoc policejním represím, které následovaly po puči. Také bylo odesláno doporučení, aby byly k dispozici stihačky a vojenské lodě s raketami.

Dokumenty, které žádají o vojenskou podporu, mají schvalovací podpis americké armády.

List Folha nalezl autora tohoto plánu, Lincolna Gordona, nyní třiadevadesátiletého, který žije ve starobinci nedaleko Washingtonu. Ospravedlnil své činy argumentací, že hrozilo nebezpečí, že se "z Brazílie stane druhá Kuba".