12. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 11. 2004

Soudci zneuctili soud

Média přinesla v sobotu 13.11.2004 zprávy o dvou kárných řízeních, která proběhla 12.11.2004 před kárným senátem Vrchního soudu v Praze. Při nich přišly – zatím nepravomocně – o svůj úřad jedna soudkyně a jedna státní žalobkyně. Třetí řízení, které proběhlo u téhož soudu souběžně a skončilo nepravomocným osvobozujícím rozhodnutím, novináři většinou před veřejností utajili, protože zřejmě nepochopili závažnost divadla, jehož byli svědky.

Vrchní soud je vysoká soudní instance, jež by měla v nezasvěceném účastníkovi řízení sama o sobě vyvolávat posvátnou úctu. Dalo by se očekávat, že soudci vrchního soudu patří k elitě svého stavu. Vždyť jim přísluší přezkoumávat rozsudky krajských soudů a vést kárná řízení proti soudcům a státním zástupcům. Měli by být tedy přiměřeně vyspělí jak odborně, tak lidsky. Odpovídá však skutečnost předpokladům ?

U dveří každé jednací síně Vrchního soudu v Praze je vedle denního rozvrhu práce vystaveno „poučení pro osoby vstupující do soudní síně“. Již jeho přečtení vzbuzuje pochybnost, zda vše, co se v této budově odehrává, má odpovídající úroveň. V „poučení“ se tvrdí, že „předseda senátu rozhoduje o tom, zda je možno v průběhu soudního jednání pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy nebo uskutečňovat jejich přenosy.“ Toto tvrzení je zavádějící. Podle ustanovení zákona o soudech a soudcích předsedovi senátu nepřísluší právo povolovat pořizování zvukových záznamů. Ten, kdo si přeje v soudní síni nahrávat, je pouze povinen to předsedovi senátu oznámit. Ten by mohl následně nahrávání zakázat, pokud by používaný přístroj svým provozem rušil jednání. Svých práv neznalého účastníka řízení může ovšem takové poučení odradit od záměru pořídit si zvukový záznam. Soud tak jeho zveřejněním obmyslně navozuje nebezpečí poškození práv stran řízení.

Na tom není dosti. Aspoň někteří zaměstnanci soudu si skutečně myslí, že obsah „poučení“ odpovídá zákonu, a snaží se jej uplatňovat. 12. listopadu 2004 zde proběhlo kárné řízení proti soudkyni Okresního soudu v Ústí n.L. JUDr. Haně Vondráčkové. Kárných řízení proti soudcům je žalostně málo v poměru k počtu stížností, jež jsou uznány za oprávněné. Proto případ přitáhl veřejnost a novináře. Soudní síň byla plná do posledního místa.

Předsedkyní senátu byla JUDr.Hana Voclová, jeho členy JUDr. Bohumil Kalát, JUDr. Miloš Housa, JUDr. Petr Baierl a JUDr. Radomír Křivánek. Jejich jména uvádím změrně, neboť – ať již aktivně nebo pasivitou – se podíleli na podivnostech, ke kterým došlo před zraky přítomné veřejnosti.

Řízení byl přítomen také pan Luboš Patera, jehož měla obžalovaná soudkyně poškodit průtahy v jeho věci. Ta se však z účasti na jednání omluvila.

Řízení nabralo hned od začátku nedůstojný, fraškovitý ráz. Soudní úřednice před příchodem senátu sdělila přítomným přesně v duchu vystaveného „poučení“, že předsedkyně senátu zakazuje pořizovat mimo jiné také zvukové záznamy.

Po příchodu senátu se přihlásil o slovo důstojně vyhlížející postarší muž, sedící v první řadě a oznámil předsedkyni senátu, že si bude pořizovat zvukový záznam. Paní soudkyně trochu zrozpačitěla, ale hned nabrala dech a tázala se po totožnosti smělce. Muž, vědom si toho, že soud nemá na takový dotaz právo, pouze odtušil, že je „veřejnost“. Předsedkyně senátu nenaléhala a začala diktovat do zápisu, že veřejnost žádá prostřednictvím jednoho účastníka o souhlas k pořizování zvukového záznamu. Muž v první řadě se opět způsobně přihlásil o slovo a oznámil, že o nic nežádá, neboť soudu nepřísluší nahrávání povolit; pouze v souladu se zákonem svůj záměr oznamuje. Předsedkyně jeho sdělení nekomentovala, a zcela nevzrušeně nadiktovala do zápisu správnou formulaci.

Zdá se, že tomuto drobnému incidentu není třeba věnovat pozornost. Musíme si ale uvědomit, že pořízení zvukového záznamu je určitou pojistkou účastníků řízení proti případnému, třeba i neúmyslnému, zkreslení záznamu průběhu řízení soudem. Proto zákonodárce ponechal v této věci stranám řízení značnou volnost. Její omezování je zásahem do jejich práv. Soud v tomto případě dal najevo, že buď nezná pravidla vlastního chování, která stanovil zákonodárce v zákonu o soudech a soudcích, nebo jich nedbá, a v důsledku toho míní potlačovat práva stran řízení dle své libosti. Nevím, zda je horší neznalost zákona nebo pohrdání zákonem soudcem vrchního soudu, v každém případě jde o skandální úkaz, z něhož by měl předseda soudu okamžitě vyvodit přísné závěry. Je ostatně špatné, že občan musel hájit své právo proti předsedkyni senátu – která mu nemusela povolit oslovení soudu – když ji na pochybení měl z úřední povinnosti upozornit kterýkoli ze čtyř důstojně se tvářích přísedících. Neselhala jen předsedkyně senátu, ale celý senát.

Po fraškovité předehře jednání pokračovalo dokazováním a přednesením žalobního návrhu zástupkyní žalobce, tj. ministra spravedlnosti, Mgr. Jitkou Smejtkovou. Protože pak ani zástupkyně žalobce, ani zástupkyně žalované strany, předsedkyně Okresního soudu v Ústí n.O., JUDr. Eleonora Studničná, nepožadovaly doplnění dokazování, předsedkyně senátu vyhlásila přestávku na poradu senátu. Po návratu do soudní síně pak překvapila veřejnost sdělením, že po přerušení jednání předložila JUDr. Eleonora Studničná senátu další důkazní materiál, jehož obsah má vliv na posouzení věci.

Zkoprnělé publikum pak bylo seznámeno s obsahově bohatým stanoviskem vedení Okresního soudu v Ústí n.L. a zprávou Soudcovské rady téhož soudu, jež v podstatě vyvracejí výsledky dříve provedeného dokazování. Zástupkyně ministra spravedlnosti nicméně po jejich přednesení bez dalšího komentáře potvrdila platnost původního žalobního návrhu. Předsedkyně senátu pak vyhlásila další přestávku na poradu senátu. Do jednání se vmísil poškozený Luboš Patera, který se snažil upozornit soud, že předložené materiály jsou ve dvou bodech lživé. Ale předsedkyně senátu jej odbyla s tím, že řízení již bylo přerušeno. Pozoruhodné pak bylo, že zástupkyně žalobce a obhajoby společně opustily soudní síň, a nesouce se hrdě jako uražené královny, zjevně v dobré shodě, se spěšně vzdálily někam do útrob soudní budovy. Po přestávce pak senát JUDr.Hany Voclové zprostil JUDr. Hanu Vondráčkovou obžaloby.

Nebudu komentovat rozhodnutí soudu, protože není pravomocné a navíc je patrně správné. Přesto považuji celou část řízení, která proběhla po vyhlášení první přestávky, nejen za fraškovité, ale přímo za skandální. Obě podání, která po přerušení jednání předložila předsedkyně ústeckého soudu, byla připravena již před zahájením řízení. Nebyl žádný důvod, proč by měla být soudu předložena až po ukončení dokazování. Kdyby podobným způsobem postupoval v řízení před soudem řadový občan, předsedkyně senátu by mu vysvětlila, že důkazní materiály se předkládají na začátku řízení, a jejich převzetí by odmítla. Přijetím podání, předložených JUDr. Eleonorou Studničnou, dala předsedkyně senátu najevo, že uznává platnost pravidla quod licet Iovi not licet bovi, čili že obecně popírá platnost zásady rovnosti stran v řízení. Současně poškodila žalobce. Předložené dokumenty byly totiž tak obsažné a závažné, že měla být obžalobě dána možnost se s nimi řádně seznámit a případně ověřit pravdivost v nich obsažených údajů – zvláště když přítomný poškozený namítal, že dva body jsou lživé. Soud, dbalý objektivity dokazování a respektující rovnost stran, by dodatečně předložená podání nepřijal, a pokud by je přece jen přijal, nařídil by přerušení řízení, aby se obžaloba s nimi mohla řádně seznámit.

Tento způsob podání podstatných důkazních materiálů, jež byly zřejmě připraveny dávno před zahájením řízení, je velmi neobvyklé a lze je těžko hodnotit jinak než jako úskok obhajoby, která se jím snažila předejít hlubšímu zkoumání podání. Okolnost, že se ho nedopustil pokoutní advokát, ale předsedkyně okresního soudu, a že soud jej toleroval, je skandální. Kdo má být vzorem etického jednání před soudem, ne-li sami soudci?

Vnucuje se ovšem otázka, proč se vůbec dostavila Mgr.Jitka Smejtková ke kárnému řízení. Z jejího pasivního postoje k úskoku obhajoby plyne, že nepřišla k soudu s vůlí zastupovat svého zaměstnavatele tak, aby podaný návrh před soudem uspěl. Neúspěchem kárného řízení přece jen trpí prestiž navrhovatele, v tomto případě ministra spravedlnosti. Překvapuje, že zástupkyně ministra nepožadovala přerušení řízení za účelem řádného prostudování dodatečně předložených důkazních materiálů. Její spěšný společný odchod ze soudní síně s protistranou vzbudil dojem, že obě dámy byly na tomto triku domluveny a obě s ním souhlasily.

Nabízí se ovšem otázka, proč ministerstvo vůbec tuto žalobu vedlo. Návrh na kárné řízení podal bývalý ministr JUDr. Karel Čermák. Ministr JUDr. Pavel Němec měl až do odchodu senátu k poradě možnost vzít žalobní návrh zpět. Lze se právem domnívat, že by tak učinil, kdyby podklady JUDr. Eleonory Studničné byly předloženy včas, s takovým předstihem, aby se jimi ministerstvo jako strana řízení mohlo předem seznámit, kdyby se tedy obhajoba a soud chovali tak, jak se očekává od slušně se chovajících soudů a obhájců v běžných řízeních, jejichž účastníky nejsou příslušníci privilegované kasty.

Ministr spravedlnosti by se měl zamyslet nad smyslem uvedeného postupu své zástupkyně i nad etikou jednání senátu Vrchního soudu v Praze a předsedkyně Okresního soudu v Ústí n.L., a vyvodit v rámci své pravomoci tvrdé závěry. Požadovaného účinku – tedy zproštění soudkyně JUDr. Hany Vondráčkové obžaloby – by totiž patrně bylo dosaženo i v podmínkách korektního chování soudu a stran řízení. Předvedený úskok byl zřejmě zhola zbytečný a je proto třeba se ptát po jeho účelu. Nejde jen o poškozený prestiž ministra, ale i o dodržování zákonnosti a slušnosti v soudním řízení, tedy o zájem všech občanů této země, jenž byl uvedeným počínáním soudců ohrožen.

                 
Obsah vydání       12. 11. 2004
14. 11. 2004 Civilní katastrofa ve městě Fallúdža
14. 11. 2004 Povstalci odjeli z Fallúdže mercedesy
13. 11. 2004 Nepřítel má tvář. Jmenuje se Satan. Žije v městě Fallúdža
14. 11. 2004 Rasismus Jan  Čulík
14. 11. 2004 Ďábelské svody manipulace nesrovnatelně větších skupin lidí Zdeněk  Bárta
13. 11. 2004 Soudci zneuctili soud Zdeněk  Jemelík
13. 11. 2004 Blair a Bush " budou prosazovat intervencionistickou politiku"
13. 11. 2004 Američané zahájili nový útok na město Fallúdža
13. 11. 2004 Do Británie přivezli pětiletou Iráčanku, jíž Američané zabili rodiče
12. 11. 2004 Američané "vyjednávají" o mešitě ve Fallúdži
12. 11. 2004 Bush: Palestinský stát by mohl vzniknout "do čtyř let"
12. 11. 2004 Mullah Omar požaduje, aby Afghánci "bojovali za svobodu"
12. 11. 2004 Boje ve Fallúdži se zintenzivňují, útoky povstalců jinde sílí
12. 11. 2004 Já nikoho nepodved, pane inšpektóre
12. 11. 2004 Americká "náboženská morálka" je falešná
12. 11. 2004 Paušální odsudek náboženství je falešný Ivan Odilo Štampach
12. 11. 2004 Americké prezidentské volby aneb o nemožnosti překročit vlastní stín Jiří  Jírovec
12. 11. 2004 Slovenský rozhlas ako reklama na kapitalizmus Andrej  Sablič
12. 11. 2004 Tip na vítěze Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
12. 11. 2004 "Tito lidé jsou opravdu tvrdí..."
13. 11. 2004 Jak populární by byla americká invaze v Čechách? Jan  Čulík
12. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 29. října - 7. listopadu 2004
13. 11. 2004 Pýcha, arogance a ztráta soudnosti u Jana Čulíka
12. 11. 2004 Špinavá práce Britských listů Jan  Čulík, Jiří  Šimek
12. 11. 2004 Ano, Britské listy dělají špinavou práci Bohumil  Kartous
12. 11. 2004 9. listopad 2004: Občanské partnerství osob stejného pohlaví schváleno v Británii Benny  Rees
12. 11. 2004 Michael  Marčák
12. 11. 2004 Evropa musí s Američany mluvit
12. 11. 2004 Bezpečnostní věda - důsledek vývoje civilizace Petr  Sak
12. 11. 2004 Euroústava a česká otázka Milan  Neubert
12. 11. 2004 Život jako příběh Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
14. 11. 2004 Demokracie je ohrožena, nikoliv však komunisty
12. 11. 2004 Demokracie v České republice ohrožena, občané, bijte na poplach! Radek  Sárközi
12. 11. 2004 K mému studiu na Tchaj-wanu Petr  Fiala
12. 11. 2004 Proč je v ČR zastaralá technika a na trhu úzký a drahý sortiment nekvalitního zboží
12. 11. 2004 Krásný ztráty knižně
12. 11. 2004 Německo a Rusko zjednodušují vzájemné vydávání víz Radek  Vogl
11. 11. 2004 Jsem dcera nepřítele státu
11. 11. 2004 O Karlu Hlaváčkovi v Ostravě
11. 11. 2004 Proč musíme toto trpět? Jsme také lidské bytosti
11. 11. 2004 Američanům se okupace Iráku těžce vymstí
11. 11. 2004 Pravdu o Fallúdži se patrně nikdy nedozvíme Karel  Dolejší
11. 11. 2004 Postmoderní svět a vyrovnávání s minulostí Peter  Dinuš
11. 11. 2004 Puritánské kořeny amerického mýtu Martin  Škabraha
11. 11. 2004 Nový Bushův generální prokurátor považuje Ženevské konvence za "zastaralé"
11. 11. 2004 Utkání ve Fallúdži Bohumil  Kartous
11. 11. 2004 Paintball?
9. 11. 2004 Bushovo puritánství má kořeny v 17.století
9. 11. 2004 Jak se americká armáda snažila zabíjet kozy tím, že na ně civěla
6. 11. 2004 Adam Curtis - Vymítač duchů
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 11. 2004 Soudci zneuctili soud Zdeněk  Jemelík
13. 11. 2004 Jak populární by byla americká invaze v Čechách? Jan  Čulík
11. 11. 2004 Puritánské kořeny amerického mýtu Martin  Škabraha
10. 11. 2004 Blogy a jejich vliv na světovou politiku   
10. 11. 2004 Může totalita zahltit celou civilizaci? Bohumil  Kartous
9. 11. 2004 Bushovo puritánství má kořeny v 17.století   
9. 11. 2004 Jak se americká armáda snažila zabíjet kozy tím, že na ně civěla   
9. 11. 2004 Cesta do pekla Milan  Valach
9. 11. 2004 Zvůle samosoudkyně a zvůle policie ruku v ruce Štěpán  Kotrba
9. 11. 2004 Spi, synku, svůj postmoderní sen…? Martin  Škabraha
9. 11. 2004 Sociální demokracie nezaujala, agentury také ne Oskar  Krejčí
8. 11. 2004 Derrida byl "vynikající filozof"   
8. 11. 2004 Derrida a odpor praktických britských intelektuálů   
8. 11. 2004 Derridov príbeh   
8. 11. 2004 Derrida a nihilizmus moci v tradícii Západu Martin  Muránsky

Nezávislost soudců nebo soudcovský korporativismus? RSS 2.0      Historie >
13. 11. 2004 Soudci zneuctili soud Zdeněk  Jemelík
9. 11. 2004 Zvůle samosoudkyně a zvůle policie ruku v ruce Štěpán  Kotrba
14. 7. 2004 Rozvodová patologie je řešitelná aneb také něco k rovným příležitostem Luboš  Patera
23. 6. 2004 Kontrola dokladů za okolností vážně ohrožujících... Radek  Mikula
4. 5. 2004 Karlovy Vary opět dějištěm justiční taškařice Robert  Kvacskai
16. 4. 2004 Je "tažení proti soudcům" neoprávněné?   
27. 1. 2004 Karlovy Vary jásají: Slizký ruskojazyčný zločinec před soudem Radek  Mokrý
25. 9. 2003 Slaný: Předběžné opatření proti předběžnému opatření Štěpán  Kotrba
14. 8. 2003 Ve věci rasistického útoku na Palmovce má v pátek 15. srpna padnout rozsudek Helena  Svatošová
4. 8. 2003 CzechTek, rozhořčení měšťáci a spravedlnost pro všechny Štěpán  Kotrba
19. 6. 2003 Oběť rasistického útoku čelí šikaně od soudkyně Helena  Svatošová
4. 10. 2002 Slovenská soudkyně, německý farmakolog a brazilský aktivista dostali protikorupční cenu   
6. 8. 2002 Pochybný rozsudek Jan  Čulík
31. 5. 2002 Městský soud v Praze: "svědectví policisty nemá větší sílu než videozáznam" Jan  Čulík
21. 5. 2002 Zastánce práv Romů kritizuje zdlouhavé podávání žaloby proti své osobě Jaroslav  Hlaváček