7. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 6. 2004

Kdo se bojí Michaela Moora

V posledním vydání magazínu MF DNES vyšel článek Milana Vodičky, věnující se americkému filmaři Michaelu Moorovi. Článek, který sám příliš nevyniká snahou o nestrannost, se řadí mezi ty, jež Moora obviňují z manipulace. "Ukazuje svět ne takový, jaký je, ale takový, jak jej vidí on sám," píše Vodička o prominentním "antibushovci".

Ačkoliv jsem ještě neměl tu čest spatřit poslední autorovo dílo, snímek Fahrenheit 9/11, který vyhrál na festivalu v Cannes Zlatou palmu (poněkud pokrytecké gesto, vezmeme-li v úvahu, jak festival mediálně těží z amerických superstars coby typických produktů "idiotského národa"), dovolím si k tomuto problému přičinit několik velmi stručných poznámek.

Mezi mé koníčky (mám jich celé stádo a tak občas některé zanedbávám) patří historie Spojených států amerických. Před časem jsem v univerzitní knihovně objevil několik výtisků sborníku, který se pak pro mne stal jedním z hlavních zdrojů poznávání amerických dějin. Jde o sborník Interpretations of American History: Patterns and Perspectives, který se zrodil v šedesátých letech a poslední vydání je (pokud vím) z roku 2000. Jedná se o antologii z prací předních amerických historiků k význačným tématům historie USA (puritáni, občanská válka, rekonstrukce apod.). Každé téma je zpracováno ve dvou a více příspěvcích, jejichž autoři pocházejí z různých historiografických škol a jsou zpravidla protikladných politických orientací.

Smysl antologie je pak asi tento: Neexistuje žádná "objektivní interpretace" dějin, která by podávala minulost tak, "jak to opravdu bylo"; existují pouze různé a často rozporné pohledy, závisející v prvé řadě na našem ideologickém či obecně ideovém zaměření. Argumentovat pro nějaký výklad dějin vždy znamená prosazovat určitý pohled na skutečnost, z něhož pak vyplývá i postoj k současnosti. Ta opět nemá žádnou "objektivně danou" podobu, s níž by všichni beze zbytku souhlasili, nýbrž je utvářena zápasem odlišných pohledů; fakta, která máme všichni k dispozici, jsou v ideálním případě stejná, každý z nás je ale jinak selektuje, dává jim jiný význam, jinak je propojuje, klade jiné důrazy atd. Obraz skutečnosti je v konečném výsledku to, na čem se přibližně dohodneme, jakýsi průsečík našich pohledů, který je směsí faktů, logických dedukcí, ideologických klišé a nesporně také autorit, ke kterým se hlásíme.

Takový přístup má kromě jistých negativ (např. může vést k alibismu, neochotě zápasit s předsudky) nesporná pozitiva. Především nás učí, že pluralita a rozpornost interpretací jedné a té samé "reality" je normální věc a je hloupé, ba neetické reagovat na ni hystericky. V americkém myšlení má takováto zkušenost dlouhou tradici, nejlépe ztělesněnou ve filosofii tzv. pragmatismu, jejíhož ducha vtělil do svých příběhů i náš Karel Čapek (viz třeba noetickou trilogii). Čapek je bohužel dodnes jednou z mála postav české kulturní historie, která k podobnému stanovisku dospěla.

Mám zkušenost, že ti, kdo se nejhlasitěji ohánějí objektivitou, jí často mají nejméně. A ti, kdo druhé viní z manipulace, tak činí především tehdy, když jim došly věcné protiargumenty a cítí, že by druhému museli dát za pravdu.

A nyní ke kauze Moore. První problém, na který narážíme, je žánrové vymezení Moorových děl. Tento režisér samozřejmě netočí hrané filmy. Mluvit bez dalšího upřesnění o dokumentu je ale stejně neoprávněné. Moore "dokumentuje" hlavně situace, které sám vytváří. Na takovém postupu není nic nelegitimního, je ale třeba mít o tom jasno: nejedná se o obraz "reality samé", nýbrž o účelovou interpretaci; hovořme tedy spíše o jakési filmové esejistice než o dokumentu. (Je ovšem otázka, zda i ty nejklasičtější "objektivní" dokumenty nedělají totéž; koneckonců, biolog, který rozřeže želvu, se o ní také dozví pouze to, co sám připustí jako možné v laboratorních podmínkách, jež předem definoval.) Moorovi je v této souvislosti třeba přičíst ke cti, že svůj politický postoj dává jasně, ba neomaleně najevo, což je pro diváka velmi dobrým východiskem.

Milan Vodička ve shora zmiňovaném článku upozorňuje na to, jakým způsobem Moore manipuluje s fakty ve filmu Bowling for Columbine. Je možné, že některé režisérovy střihy jsou opravdu na hraně korektnosti, na podstatu filmu to ale nemá zásadní vliv. A podstatné je, jaký pohled na americkou skutečnost Moore nabízí a jaké otázky nás nutí si položit. Jádrem Bowling for Columbine je myšlenka, že obrovská role násilí v současné americké společnosti, včetně střelby na středních školách, je projevem sklonu k militarizaci konfliktů, který zase vyplývá z amerického strachu z okolního světa a obecně z pocitu nejistoty, včetně xenofobie. Pokud chceme s Moorem polemizovat, vezměme vážně tuto jeho myšlenku, položme si znovu otázky, které nám sugestivně nabízí (což se neobejde bez účinné přesvědčovací strategie) a hledejme jejich řešení. Zdůrazňovat, že režisér manipuluje s fakty, je pak jenom útěkem od problémů, na které upozorňuje.

Především je ale směšné a zároveň tragické, obviňovat tvůrce typu Michaela Moora z manipulace v zemi, v níž se svobodně zvolená vláda a oficiální média dopustily jedné z největších mediálních manipulací od dob studené války. Nebo snad někdo chce tvrdit, že kampaň za válku v Iráku měla v USA podobu nezaujatého předkládání zaručeně ověřených faktů? Proč se bát Micheala Moora, na jehož filmy lidé chodí dobrovolně a za své peníze, a nikoliv Bushe a jeho vlády, která svou interpretaci skutečnosti vnucuje občanům s pečetí oficiality a autoritou státní moci?

A navíc: Moorův filmový jazyk oplývá poměrně inteligentním humorem. Což je znak toho, že si je sám do alespoň minimální míry vědom relativity svých postojů. Jeho filmy nezakrývají, že jsou tak trochu komedií, i když smutnou. George Bush a jeho parta sice taky umějí vyvolat smích, někdy ještě více než jejich samozvaný dvorní šašek. Je ale otázka, zda v jejich případě nejde opravdu o zmatení žánrů.

Pozn. JČ: Podle mého názoru se zde dotkl Martin Škabraha skutečně něčeho zásadního. Čeští novináři si většinou opravdu myslí, že na světě existuje určitý "jeden správný názor" "to, jak skutečnosti opravdu jsou". Potíž je, že stačí, když změníme stanoviště, odkud skutečnost nazíráme, často jen o pár kilometrů, a zjistíme, že českými novináři nabízené "verze skutečnosti, jak tomu opravdu je" jsou směšně nepřesvědčivé.

                 
Obsah vydání       7. 6. 2004
5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"
7. 6. 2004 Richard Perle: Reagan, muž kterého jsem znal
5. 6. 2004 Ronald Reagan zemřel ve věku 93 let
5. 6. 2004 George Novotny v listopadu 2003 pro Britské listy: "Nehledá mě Policie ČR, Interpol ani FBI"
7. 6. 2004 AI ČR požaduje bezpečí pro ruskou občanku
5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe
4. 6. 2004 Papež požaduje navrácení suverenity Iráku
5. 6. 2004 Hladomor v Súdánu: Zemře tam 300 000 lidí?
5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
7. 6. 2004 Strach o strach František  Hájek
7. 6. 2004 O strachu za komunismu Jan  Čulík
7. 6. 2004 Také jsem neměl za komunismu strach Josef  Vít
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin  Brabec
7. 6. 2004 Dva novináři z BBC se stali terčem střelby v Saúdské Arábii
7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
7. 6. 2004 Izrael, Palestina, Irák: Zajímavé mrtvoly a banální mrtvoly Efraim  Israel
7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš
7. 6. 2004 Omyly a šlendrián zdravotního personálu ničí tisíce lidských životů v kanadských nemocnicích Miloš  Kaláb
7. 6. 2004 Jména dětí je nutno regulovat
7. 6. 2004 Je patentování softwaru skutečně zhoubné? Jan  Hošek
7. 6. 2004 Počítačové programy mají právo na copyrightovou ochranu Jiří  Šoler
7. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. - 31. května 2004
7. 6. 2004 Poučení z vyjednávání Švýcarska s Evropskou unií Vladimír  Rott
7. 6. 2004 Spokojeni (sami se sebou) bohatí duchem Jan  Hruška
7. 6. 2004 Homosexualita není všeobecně přijatelná Petr  Švec
7. 6. 2004 O terorizování matek
7. 6. 2004 SRN: Pravopisná reforma se stane závaznou
7. 6. 2004 130 km/h -- limit i v Německu?
7. 6. 2004 Setkání čs. politických vězňů
3. 6. 2004 Bankovní panstvo radí, nabízí... Radek  Mokrý
4. 6. 2004 Cenzura byla zrušena, zapomeňte! Josef  Brož
4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin Brabec
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
7. 6. 2004 Richard Perle: Reagan, muž kterého jsem znal   
5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"   
4. 6. 2004 Jednota v mnohosti, aneb má česká kultura v Evropské unii šanci? Jan  Čulík
4. 6. 2004 Čína si může dovolit skoro všechno...(?) Miloš  Dokulil
4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
4. 6. 2004 Čas války a hranice imunity Zdeněk  Zbořil, Jiří Bystřický
4. 6. 2004 Pravidla české politiky Zdeněk  Zbořil, Jiří Bystřický

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
3. 6. 2004 Nový Moorův film nalezl distributory v Americe   
2. 6. 2004 Baron Seillière bude vydávat i... Michaela Moora Jana  Roy
27. 5. 2004 O pokusech zdiskreditovat Michaela Moora Jiří  Jírovec
23. 5. 2004 Moorův filmový pamflet získal hlavní cenu v Cannes   
19. 5. 2004 Bushovi a bin Ladinovi: příběh dvou přátelských rodin   
14. 5. 2004 Šéfové firmy Miramax chtějí odkoupit Moorův film   
8. 5. 2004 Michael Moore odmítá nařčení, že si dělá záměrně reklamu   
8. 5. 2004 Zbabělé chování firmy Disney   
6. 5. 2004 Disney zakázal nový film Michaela Moora   
6. 5. 2004 Michael Moore: Firma Disney zakázala distribuci mého nového filmu   
6. 5. 2004 Disney obviňuje Michaela Moora, že si záměrně dělá reklamu   
19. 4. 2004 Nikdy víc Britský list!   
16. 4. 2004 Michael Moore: Hlavu vzhůru!   
21. 11. 2003 Nová kniha Michaela Moora je zklamáním