7. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 6. 2004

Ščaranskij: odpoutání je iluze

Okolo Šaronova plánu "jednostranného odpoutání" v pásmu Gazy se minulý týden strhla bitva, jakou izraelská vláda hned tak nepamatuje. Aby si Šaron zajistil většinu v nedělním hlasování ve vládním kabinetu, neváhal sáhnout k drakonickému opatřením -- odvolání dvou ministrů z koaliční strany Národní svaz, ministra dopravy Avigdora Liebermana a ministra turistiky Bennyho Elona. Už předtím kolovaly pověsti, že by v případě nutnosti byl ochoten obětovat dokonce i svého stranického kolegu, vicepremiéra Nathana Ščaranského, což se už silně podobá rozkolu ve straně Likud.

David Parsons, vydavatel ICEJ NEWS, uveřejnil minulý týden exkluzivní rozhovor s Nathanem Ščaranským, známým židovským disidentem z dob sovětského režimu. Ščaranskij v něm dává nahlédnout do postoje sdíleného stranickými rebely v kabinetu, k nimž patří ministr financí Netanjáhu, ministr zahraničí Šalom a ministr školství Livnat, jednak do svých osobních vztahů k premiérovi. Na otázku, zda krvavý vývoj událostí v Gaze po Šaronově prohře v referendu změnil nějak jeho postoj k Šaronově plánu, odpověděl Ščaranskij:

"Každá tragická událost, každý další teroristický útok, každý další padlý voják nebo dokonce celá rodina samozřejmě v Izraeli znovu rozdmychává vášnivou diskusi. Je však nutné si ujasnit, že to nejsou diskuse mezi zastánci a odpůrci politiky ústupků vůči palestinské straně. Izrael ve skutečnosti znovu a znovu dokazoval, že pro skutečný mír jsme ochotni přinést i velice bolestivé oběti. Problém je v tom, že jsme dospěli do stádia, kdy nemáme partnera pro vyjednávání. Palestinská samospráva není pro nás partnerem. Nehnula ani prstem, aby s námi spolupracovala v potírání terorismu. Naopak, znovu a znovu můžeme pozorovat, že teror je jí vítaným prostředkem k našemu vydírání. Takže nemáme s kým vyjednávat. Jaké je z toho východisko?

Někteří si myslí, že musíme udělat jednostranné ústupky, například zlikvidovat židovské osady. Jiní, mezi něž patřím i já, jsou přesvědčeni, že jednostranné ústupky - předávání území, rušení osad - jenom povzbuzují teroristy. Musíme usilovat o to, aby s námi zasedli k jednacímu stolu takoví partneři, kterým leží na srdci situace jejich vlastního lidu a ne pouze naše zničení; kterým jde o to, aby dostali uprchlíky z jejich táborů a poskytli jim skutečné vzdělání, ne jen hecování k nenávisti. To je ovšem velmi obtížné - kde najít takové vůdce? Dokud ale nemáme takové partnery, jsem přesvědčen, že jednostranné ústupky jsou velmi nebezpečné a že se nám jenom vymstí.

Pokud jde o nedávné boje v Gaze, ty nevzplály proto, že máme osady v Guš Katífu. Příčinou jsou rakety Kasám, odpalované z Gazy na naše města Aškelon, Sderot a řadu dalších. A k tomu ještě neustálý přísun zbraní pašovaných tunely z egyptského území na podporu teroristických aktivit. Ať už v Guš Katífu budeme nebo nebudeme, zásah v Gaze je nevyhnutelný, aby skončilo ostřelování naši měst raketami a pašování zbraní. Takže bychom to museli udělat tak jako tak."

Z dalšího rozhovoru vyjímám:

  • Domníváte se, že Izrael měl vůči Egyptu vystupovat v otázce pašování zbraní rozhodněji?
  • Nepochybně. Egypt proti pašeráckým tunelům nepodnikl prakticky nic, ačkoli přijímá rozsáhlou americkou pomoc, je považován za seriózního partnera v mírových jednáních a má s námi uzavřenou mírovou smlouvu. To by světová veřejnost neměla přecházet mlčením.

  • Premiér Šaron vás přivedl do strany Likud a do vlády, protože vás pokládá za významný přínos pro tuto zemi a výrazný hlas svobody a demokracie. Vy však nesouhlasíte s jeho plánem jednostranného odpoutání v Gaze. Je známo, že Šaronova porážka v referendu o stažení byla přičítána některým členům vlády ze strany Likud. Jaký je váš vztah k premiérovi - trváte na svých zásadách a on to respektuje?
  • Předně, premiéra si velice vážím. Je to vynikající osobnost, výborný vojevůdce. Jeho vítězné válečné bitvy byly nejen rozhodující pro přežití izraelského národa v této zemi, ale měly veliký význam i pro náš zápas v Sovětském svazu. Představovaly pro nás velké povzbuzení a inspiraci. Seděl jsem blízko něj v Netanjáhuově vládě, když jsem poprvé vstoupil do parlamentu, a naučil jsem se od něj mnoho o naší kultuře, historii, hospodářství a lásce k této zemi. Proto ho stále podporuji jako vůdce země i strany Likud.

    Pokud si mě premiér váží, pak určitě ví, že na mé názory nemá rozhodující vliv to, zda mám či nemám křeslo ve vládě. Doufám, že tento důvod k tomu, aby si mě vážil, bude mít i nadále.

  • Nemyslíte, že jste pana Šarona trochu zklamal? Vím, že vám zavolal bezprostředně po tom, co si o svém plánu odpoutání vyměnil dopisy s americkým presidentem G.W. Bushem. Opravdu mu záleželo na vaší podpoře.
  • Ano, zavolal mi a já jsem mu řekl, že to, co mu president Bush napsal, je velice důležité, a blahopřál jsem mu k té odpovědi. Také jsem mu ale řekl, že můj nesouhlas nemá co činit s oním dopisem, že jsem prostě zásadně proti jakýmkoli jednostranným ústupkům v situaci, kdy nemáme žádného palestinského partnera. A že jakékoli odpoutání od Palestinců v této situaci mám za iluzorní. Jsem přesvědčen, že je sebeklamem myslet si, že se tím od čehokoli odpoutáme.

  • Ještě před 8-10 měsíci byl pan Šaron proti vyjednávání či stažení vojska, dokud boje trvají. Co myslíte že jej přivedlo ke změně smýšlení? Je to problém demografický? Nebo mezinárodní tlak?
  • Myslím, že svou roli tu sehrála prostě bezradnost. Bezradnost z toho, že po všech těch letech vyjednávání, po dohodě z Oslo, po třech letech války s terorem, který proti nám byl rozpoután, po všech našich pokusech a snahách nemáme dnes s kým hovořit. Proto on teď hledá řešení, v němž by nebyl závislý na druhé straně. Já si ale myslím, že to nemůže fungovat.

  • Když se nedávno rozhořela debata o odpoutání, z křesťanských kruhů se údajně ozvalo varování, že jestli Izrael Gazu vyklidí, odsune Židy a opustí území, které mu Bůh dal, nebudou jej křesťané dále podporovat. Některé komentáře izraelskou vládu docela ostře kritizovaly. Jakou roli by měli hrát křesťané v podpoře Izraele? Jak mu mohou nejlépe prospět?
  • Jsem přesvědčen, že křesťané oceňují jedinečné morální úsilí Izraele v této tak problematické části světa. Naše mravní hodnoty a zásady jsou si velice podobné. Jenže my tyto zásady lidských práv a demokracie zastáváme na tom nejnepříznivějším území na světě.

    V tomto zápase musíme někdy činit velice obtížná rozhodnutí. Může se stát, že když někdy dojdeme k závěru, že je potřebí udělat nějaký ústupek, druhou půlku Izraele to strašlivě rozčilí. Dospět k nějakému shodnému postoji je v Izraeli velmi nesnadné. Ale to není otázka toho, že by tu byli "hodní Židé" a "zlí Židé". Nacházíme se v obtížném, nesrovnatelném zápase židovského, demokratického státu s arabsko-islámskými totalitními režimy, které nás chtějí zlikvidovat. Žádné jednoduché řešení neexistuje. Přál bych si, aby existovalo. Jestli někteří z vás jsou někdy rozhořčeni, v Izraeli je mnoho Židů, které rozčilí úplně každé rozhodnutí. (Smích) Stojíme v nesmírně, nesmírně těžkém zápasu, v první linii bitvy mezi světem zla a světem dobra, a potřebujeme veškerou podporu a lásku a solidaritu našich přátel.

  • Znovusjednocení Jeruzaléma v šestidenní válce r. 1967 bylo jistě mohutným impulsem pro sionismus a celé vaše hnutí "refuseniků". Právě jsem se dozvěděl, že "Pražskému jaru" jako hnutí odporu proti sovětskému režimu 1968 byla tato válka také nemalou vzpruhou. Návrat Jeruzaléma do židovských rukou znamenal historický předěl, nemyslíte?
  • Pro Židy na celém světě byla Šestidenní válka a sjednocení Jeruzaléma nesmírně významnou událostí. Pro Židy, ale i pro nežidovské národy za železnou oponou měla význam dvojnásobný. Protože to byla válka mezi Izraelem a totalitními arabskými režimy podporovanými sovětskými zbraněmi a sovětskými poradci. A Sověti, jestli si vzpomínáte, si byli předem jisti slavným vítězstvím. Izrael, který porazil mnohonásobnou přesilu Arabů, který v podstatě pokořil sovětské impérium, tím demonstroval, že malý, demokratický národ může úspěšně čelit sovětským spojencům.

    Plné znění v angličtině ZDE

                     
    Obsah vydání       7. 6. 2004
    5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"
    7. 6. 2004 Richard Perle: Reagan, muž kterého jsem znal
    5. 6. 2004 Ronald Reagan zemřel ve věku 93 let
    5. 6. 2004 George Novotny v listopadu 2003 pro Britské listy: "Nehledá mě Policie ČR, Interpol ani FBI"
    7. 6. 2004 AI ČR požaduje bezpečí pro ruskou občanku
    5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe
    4. 6. 2004 Papež požaduje navrácení suverenity Iráku
    5. 6. 2004 Hladomor v Súdánu: Zemře tam 300 000 lidí?
    5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
    7. 6. 2004 Strach o strach František  Hájek
    7. 6. 2004 O strachu za komunismu Jan  Čulík
    7. 6. 2004 Také jsem neměl za komunismu strach Josef  Vít
    7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
    7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
    7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
    7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin  Brabec
    7. 6. 2004 Dva novináři z BBC se stali terčem střelby v Saúdské Arábii
    7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
    7. 6. 2004 Izrael, Palestina, Irák: Zajímavé mrtvoly a banální mrtvoly Efraim  Israel
    7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš
    7. 6. 2004 Omyly a šlendrián zdravotního personálu ničí tisíce lidských životů v kanadských nemocnicích Miloš  Kaláb
    7. 6. 2004 Jména dětí je nutno regulovat
    7. 6. 2004 Je patentování softwaru skutečně zhoubné? Jan  Hošek
    7. 6. 2004 Počítačové programy mají právo na copyrightovou ochranu Jiří  Šoler
    7. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. - 31. května 2004
    7. 6. 2004 Poučení z vyjednávání Švýcarska s Evropskou unií Vladimír  Rott
    7. 6. 2004 Spokojeni (sami se sebou) bohatí duchem Jan  Hruška
    7. 6. 2004 Homosexualita není všeobecně přijatelná Petr  Švec
    7. 6. 2004 O terorizování matek
    7. 6. 2004 SRN: Pravopisná reforma se stane závaznou
    7. 6. 2004 130 km/h -- limit i v Německu?
    7. 6. 2004 Setkání čs. politických vězňů
    3. 6. 2004 Bankovní panstvo radí, nabízí... Radek  Mokrý
    4. 6. 2004 Cenzura byla zrušena, zapomeňte! Josef  Brož
    4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
    29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
    22. 11. 2003 Adresy redakce

    Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
    7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš
    7. 6. 2004 Izrael, Palestina, Irák: Zajímavé mrtvoly a banální mrtvoly Efraim  Israel
    4. 6. 2004 Škody, způsobené palestinskému obyvatelstvu během prvního čtvrtletí   
    2. 6. 2004 Izrael není ve válce s palestinským lidem, ale s teroristy, kteří chtějí zničit židovský stát   
    30. 5. 2004 Ozbrojenci "usmrtili 22 osob" v Saúdské Arábii   
    25. 5. 2004 Islám je neslučitelný s demokracií   
    17. 5. 2004 Záměrné zkreslování historických fakt o Palestině a Izraeli Jana  Malá
    13. 5. 2004 EU posílá obchodní delegaci do Sýrie   
    12. 5. 2004 Palestina neexistuje, nemůže být okupovaným územím Pavel  Mareš
    12. 5. 2004 Bush uvalil sankce na Sýrii   
    5. 5. 2004 Zákon nepsaný i napsaný Efraim  Israel
    5. 5. 2004 Korán není Mein Kampf, ale... Martin  Mařák
    5. 5. 2004 Používá Izrael skutečně teroristické metody? Jan  Maršák
    5. 5. 2004 Nestoudné hanění národa na základě náboženství je vždy nebezpečné Jana  Malá
    4. 5. 2004 Podle jejich skutků poznáte je... Martin  Škabraha