7. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 6. 2004

Nový světový řád a jeho neřádné zdroje

Témata válka a nový světový řád či demokracie a bezpečnost pronikla do mnoha současných diskusí a polemik, které dokládají, že naše už beztak skromné naděje vkládané do pozitivního vývoje nejsou příliš podložené. Problém vztahu mezi dějinami a progresem se z této perspektivy stává dalším tématem, jež zaměstnává naši pozornost. Právě tyto otázky byly probírány na mezinárodní konferenci "Philosophy and Social Science", jež se minulý týden po dobu pěti dnů v Praze konala již podvanácté.

Konference, jejímž cílem je oslovit vědeckou obec a širší politickou veřejnost, je mezinárodním projektem Filozofického ústavu Akademie věd ČR, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Harvard University, Columbia University (New York), Universita di Roma 2, Goethe-Universität (Frankfurt nad Mohanem), Jena Universität a Essex University. Kromě českých účastníků se tohoto setkání každý rok zúčastňuje mnoho zahraničních hostů z více než 15 zemí, zejména ze západní Evropy a severní Ameriky, ale také např. z Brazílie, Austrálie nebo Jihoafrické republiky.

Jednou z nejvýznamnějších osobností letošní konference byl prof. Axel Honneth, ředitel Ústavu pro sociální výzkum a ředitel katedry filosofie na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem, který v průběhu konference převzal z rukou předsedkyně Akademie věd ČR cenu za přínos české a světové vědě. Na slavnostním předání ceny ve svém projevu hovořil o dvou českých vlivech, jež významně formovaly jeho názory. Prvním impulsem byla sovětská okupace Československa v roce 1968, která ho tehdy jako studenta přiměla projevit praktickou solidaritu s porobeným národem a zaměřit filosofické úvahy rovněž politickým směrem.

Konkrétní případ se mu stal podnětem pro obecnější a stále aktuální úvahu o imperiálních invazích a (de)formování světového řádu. Pomocí druhého vlivu, jímž je filosofické dílo prof. Karla Kosíka, si tuto úvahu mohl podrobněji rozvinout. Honneth si již tehdy uvědomoval dnes mnohdy potlačovanou skutečnost, že Kosík je jedním z nejvýznačnějších českých filosofů 20. století a že jeho význam překračuje lokální hranice českého regionu. Oceňoval zejména Kosíkovu tezi o sociálním uznání: "Bez existenciálního momentu, tj. boje o uznání, který prostupuje celým bytím člověka, klesá praxe na rozměr techniky a manipulace". Kosík mu tak pomohl artikulovat zneuznání snah o revitalizaci společnosti, reflektovat stále živé patologické zákonitosti velmocenské okupace a zformulovat filosoficky založenou kritiku společnosti.

V průběhu následujících desetiletí si Honneth postupně vypracoval svoji vlastní teorii sociálního uznání, která vzbudila mezinárodní pozornost a přinesla mu ocenění akademické obce. Lidé podle ní rozvíjejí kritiku společnosti proto, že existenciálně zakoušejí porušování morálních norem získaných v průběhu své socializace, řečeno jinými slovy, protože čelí zneuznání svých sociálně utvářených a intuitivně vnímaných modelů spravedlnosti a s nimi spjatých nároků na respektování lidské identity. Zneuznání, které nejprve brání sebeuskutečnění jedinců a sociálních skupin, je původcem kritiky a motivací k sociálnímu boji o uznání.

Na konferenci se Honneth ve své přednášce Uznání jako ideologie věnoval negativním druhům uznání, tj. zneuznání v hávu uznání. Zabýval se ideologickou formou uznání, která se podle něj objevuje tehdy, když uznání určité sociální skupiny probíhá v rámci dominantních hodnotových norem, které nerespektují všechny sociální skupiny. Pokud např. prosazujeme vývoz demokratického zřízení bez ohledu na masivní devastaci země, do níž se export provádí, jedná se o pseudouznání. Pokud jsou např. zaměstnanci pojímáni jako podnikatelé, jak je to běžné např. v dnešním Německu, reprodukuje či zhoršuje tato forma (zne)uznání pouze daný řád. Neideologická forma uznání musí totiž obsahovat i materiální, např. redistributivní, podmínky svého naplnění.

S Honnethovým příspěvkem byla spjata přednáška prof. Nancy Fraserové z New School University v New Yorku. Tyto přednášky fakticky tvořily jádro konference. Jakým způsobem byly provázány, ozřejmí kromě níže uvedeného náznaku jejich nová kniha Redistribuce nebo uznání?, kterou publikovali v loňském roce v angličtině a němčině a jejíž české vydání se již připravuje v nakladatelství Filosofia v edici Filosofie a sociální vědy.

Nancy Fraserová pronesla přednášku Postwestfálská demokratická spravedlnost: tematizování problému rámce, v níž nejprve zdůraznila potřebuje multidisciplinárního zkoumání, zejména propojení empirického a normativního výzkumu. Pouze empiricky založená věda totiž postrádá cíl a pouhé normativní vymezení ideálu ztrácí ze zřetele obsah.

V současném, postupně se globalizujícím kontextu, v němž již neplatí westfálské podmínky mezinárodních vztahů, je podle Fraserové nutné rozlišit tři základní přístupy k lidským bytostem: kosmopolitní, internacionální a nacionální.

Kosmopolitní přístup se vztahuje k jednotlivcům, což však nevylučuje institucionální zprostředkování vztahu k nim. Internacionální postoj se zabývá primárně politickými pospolitostmi a teprve sekundárně jedinci. Nacionální stanovisko tento důraz na pospolitost zcela vyhrocuje. Na základě této trichotomie se poté Fraserová komparativně zabývala slabostmi v současné době převažujícího internacionálního přístupu a přísliby kosmopolitního stanoviska, v jehož rámci by bylo možné dostát požadavkům redistribuce i sociálního uznání.

Jelikož není možné zmínit se o všech dalších přednáškách, je nutné vybrat jen několik příspěvků, zejména takových, které by mohly zajímat čtenáře kulturně politického týdeníku, tj. takových, které překračovaly teoretické rozbory do oblasti diskursu občanské společnosti a politické veřejnosti.

Prof. María Pía Larová z Autonomní metropolitní univerzity v hl.m. Mexiku ve své přednášce Proč je třeba vytvořit morální představu světa rozvíjela následující tezi: "jestliže historické porozumění závisí na společenských nahodilostech, máme odpovědnost čelit minulým katastrofám tím, že se budeme snažit utvářet morální obraz světa." Larová uvedla, že žádoucí kosmopolitní pojetí společnosti neformulujeme na zelené louce, ale v důsledku našeho střetu s negativními faktory. Žádoucí pojetí dobra je skutečně smysluplné naneštěstí jen na základě formulování našeho otřesení katastrofami. Proto si nemůžeme vystačit s politickým a právním pojetím spravedlnosti a své prvotní postoje musíme nejprve artikulovat morálně.

V přednášce nazvané Mecca Cola: Globální konzum a národní kultury prof. Uri Ram, který momentálně hostuje na několika univerzitách v Izraeli a USA, ukázal na příkladu nadnárodní společnosti McDonald's a jeho izraelského (kontra)protějšku Fallafel, jak sebou globalizace přináší i lokalizaci. Ta se odvolává na snahu o zachování národní autenticity, ale ve skutečnosti jde, slovy přednášejícího, o "autentickou neautenticitu", protože tato pseudoautenticita přebírá mnoho prvků z toho, proti čemu se snaží vymezit. Odvolávání se na národní specifika je přitom jen marketingovou strategií a přivlastněním lokální kultury.

Konference otevřela prostor také otázce květnového rozšíření Evropské unie. Na toto téma zaznělo několik přednášek a byla mu věnována panelová diskuse s osobnostmi, které publikují články zejména pro širší veřejnost. Své názory prezentoval např. editor kulturně politického časopisu New Left Review Robin Blackburn z Essex University, šéfredaktor časopisu pro politickou kulturu Listy a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v ČR Václav Žák a sociolog a ministerský poradce Ota Novotný ze Stem-marku.

Určité množství vybraných přednášek bude přeloženo do českého jazyka. Organizátoři konference se již domluvili na termínu konání dalšího, třináctého ročníku a na tematických okruzích, které by měly určit obsahové zaměření jednotlivých přednášek: zaprvé globální spravedlnost, zadruhé ideologie, a zatřetí otázky kulturní kritiky.

                 
Obsah vydání       7. 6. 2004
5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"
7. 6. 2004 Richard Perle: Reagan, muž kterého jsem znal
5. 6. 2004 Ronald Reagan zemřel ve věku 93 let
5. 6. 2004 George Novotny v listopadu 2003 pro Britské listy: "Nehledá mě Policie ČR, Interpol ani FBI"
7. 6. 2004 AI ČR požaduje bezpečí pro ruskou občanku
5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe
4. 6. 2004 Papež požaduje navrácení suverenity Iráku
5. 6. 2004 Hladomor v Súdánu: Zemře tam 300 000 lidí?
5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
7. 6. 2004 Strach o strach František  Hájek
7. 6. 2004 O strachu za komunismu Jan  Čulík
7. 6. 2004 Také jsem neměl za komunismu strach Josef  Vít
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin  Brabec
7. 6. 2004 Dva novináři z BBC se stali terčem střelby v Saúdské Arábii
7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
7. 6. 2004 Izrael, Palestina, Irák: Zajímavé mrtvoly a banální mrtvoly Efraim  Israel
7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš
7. 6. 2004 Omyly a šlendrián zdravotního personálu ničí tisíce lidských životů v kanadských nemocnicích Miloš  Kaláb
7. 6. 2004 Jména dětí je nutno regulovat
7. 6. 2004 Je patentování softwaru skutečně zhoubné? Jan  Hošek
7. 6. 2004 Počítačové programy mají právo na copyrightovou ochranu Jiří  Šoler
7. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. - 31. května 2004
7. 6. 2004 Poučení z vyjednávání Švýcarska s Evropskou unií Vladimír  Rott
7. 6. 2004 Spokojeni (sami se sebou) bohatí duchem Jan  Hruška
7. 6. 2004 Homosexualita není všeobecně přijatelná Petr  Švec
7. 6. 2004 O terorizování matek
7. 6. 2004 SRN: Pravopisná reforma se stane závaznou
7. 6. 2004 130 km/h -- limit i v Německu?
7. 6. 2004 Setkání čs. politických vězňů
3. 6. 2004 Bankovní panstvo radí, nabízí... Radek  Mokrý
4. 6. 2004 Cenzura byla zrušena, zapomeňte! Josef  Brož
4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin Brabec
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
7. 6. 2004 Richard Perle: Reagan, muž kterého jsem znal   
5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"   
4. 6. 2004 Jednota v mnohosti, aneb má česká kultura v Evropské unii šanci? Jan  Čulík
4. 6. 2004 Čína si může dovolit skoro všechno...(?) Miloš  Dokulil
4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
4. 6. 2004 Čas války a hranice imunity Zdeněk  Zbořil, Jiří Bystřický
4. 6. 2004 Pravidla české politiky Zdeněk  Zbořil, Jiří Bystřický