27. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 5. 2004

O pokusech zdiskreditovat Michaela Moora

Britské listy doprovodily informaci o vítězství filmu Fahrenheit 9/11 v Cannes výtahem z článku převzatého z týdeníku the Observer. Jan Čulík chtěl možná čtenářům ukázat, jak vypadá trochu lepší britský bulvár, což se mu, podle mého názoru povedlo.

Přesněji řečeno, jde o bulvár vylepšený o politickou agendu, jejímž cílem je implantovat čtenáři myšlenku, že ten Moore není vlastně až tak důvěryhodný člověk, takže kdoví, jak to s tím, co divákům a čtenářům předkládá, vlastně je.

Některé triky stojí za povšimnutí. Autor zmíněného článku, Andrew Anthony, například dělá paralelu mezi Moorem a "sovětským propagandistou Eisensteinem". To je, zdá se mi, silné zjednodušení toho, co Eisenstein svým dílem znamenal.

Na jiném místě článku zpochybňuje "dělnický původ", k němuž se Moore hlásí. Jeho otec prý sice byl dělník v továrně na auta, ale bydlel v předměstí středních vrstev, měl dvě auta, hrál golf a poslal 3 děti na college (dopřál jim postsekundární vzdělání -- poznámka JJ). Možná, že tím chtěl autor naznačit, že když je někdo dělník, tak nepatří střední vrstvy, nemůže mít na dvě auta ani na vzdělání pro děti. Zřejmě to je propaganda poněkud přizpůsobená "chápání" britského čtenáře.

Kdo zná alespoň trochu severoamerické poměry ví, že dělníci tří hlavních automobilek, Chrysler, Ford a General Motors byli a jsou, díky silným odborům, dobře placeni. Odkaz na střední vrstvu je bez detailů stejně prázdný jako zmínka dvou autech. Golf má možná, v Evropě stále nádech sportu horních deseti tisíc, ale v USA i Kanadě, kde cena pozemků nehraje při zřizování hřišť až tak velkou roli, je přístupný dosti široké vrstvě populace (což neznamená, že neexistují extrémě drahé soukromé kluby). Sleva existuje ve formě stipendia, nebo možnost přivydělání prací na částečný úvazek.

Nebudu to zbytečně protahovat. Dcera se odstěhovala, takže ke školnému (9400) a povinným poplatkům (500) přibylo ubytování na koleji s povinným stravováním (9500), knihy (500), počítač a další vybavení (1500), kapesné, cesty domů atd. (1500). Podtrženo a sečteno 17500 za osm měsíců, co trvá školní rok. K tomu je třeba přičíst, že dcera nebude příští rok na koleji (ta je vyhrazena pro první ročníky), takže musí pronajmout pokoj v soukromí, který se ale platí celých 12 měsíců. To je dalších 1600 za období květen - srpen, takže její první rok přišel okrouhle na 19000. Bude-li pracovat celé léto, vydělá asi 3500, takže celkově bude potřebovat 15500 na první rok. Podle okolností lze náklady pokrýt studentskou půjčkou, dědictvím po příbuzných nebo z jejich darů, prázdninovými brigádami, úsporami, ziskem z investic, výhrou v loterii atd.

Na tomto místě můžeme ukázku opustit a kontrolně se pozeptat: Jaký závěr si může dnešní čtenář Observeru udělat z informace, že před nějakými 35 lety šly děti Moora staršího na college. Nebo, možná přesněji, jaký účel ta informace vlastně měla.

Vraťme se naposledy, k původnímu článku v Observeru a to do místa, kde Andrew Antony na velmi malé ploše několika nečtivých vět propojuje vlastní, poněkud posunutou interpretaci filmu "Bowling for Columbine" s Moorovým výrokem o rozmazlených běloších, kteří spoléhají na to, že se o ně někdo jiný postará, a jeho stížností na nedostatečná bezpečnostní opatření během schůzek, které měl v Londýně. Antony zde používá trik z arsenálu žalobců a obhájců, kteří se snaží zpochybnit důvěryhodnost svědka zmiňováním zdánlivě odtažitých prvků v jeho chování a jednání.

Zmíněná pasáž je jakousi tečkou za obrázkem, který si čtenář má ve svém podvědomí vytvořit: Moore není nebojácný zastánce prostých lidí, ale v podstatě slávou zhýčkaný kontroverzní milionář, kterému není co věřit.

Moore, ať již je osobně jakýkoli, je jen zástupným problémem. Nejde totiž o "zuřivého reportéra", který na vlastní pěst objevuje neuvěřitelné historky a tu a tam je přibarví, aby se lépe prodávaly. Moore pouze shromažďuje existující, leč roztroušené informace a předkládá je veřejnosti způsobem vzbuzujícím zájem. Tím se současně stává nepříjemný až nebezpečný moci (odtud možná pramení jeho zvýšený zájem o vlastní bezpečnost).

Film Fahrenheit 9/11 v podstatě zpracovává to, co už Moore použil ve svých dobře zdokumentovaných knihách, takže nikdo nemůže být překvapen. Nová je do jisté míry forma, která zasahuje podstatně větší část publika. Stará je naopak neochota sdělovacích prostředků zabývat se obsahem Mooreova sdělení a ne jím samým.

Někdo se možná bude smát záběrům, v nichž nejmocnější muž světa sedí jako blůma před žáky v jakési škole, neschopen racionální reakce v momentu, kdy se v Americe dějí věci dříve nevídané. Jenže ona to až taková legrace není, když si uvědomíme, že tenhle nepříliš schopný člověk, je obklopen rádci, kteří považují válku za přijatelný nástroj řešení problémů civilizace.

To je podle mého názoru problém nejen americký, ale ve svých důsledcích celosvětový. K dispozici je spousta informací, ale málokdo jim věnuje opravdovou pozornost.

Při psaní tohoto článku jsem na domovské stránce americké Sněmovny representantů narazil na zajímavou studii, která dokumentuje lži americké vlády (v parlamentní mluvě se používá některý z četných eufemismů, například "zavádějící informace") jimiž ovlivňovala veřejného mínění v období před napadením Iráku. Dokument připravený pro člena Komise pro vládní reformu Henry A. Waxmana, shrnuje analýzu takto:

"Vzhledem k závažnosti situace a tomu, že president má plný přístup k tajným informacím, členové kongresu i veřejnost očekávají, že president a jeho spolupracovníci si dají obzvláště záležet na tom, aby popsali ohrožení bezpečnosti státu vyváženě a přesně.

Nezdá se však, že by (Bush, Cheney, Rumsfeld, Powell a Rice) v případě Iráku tohoto standardu dosáhli. Právě naopak (tito představitelé) opakovaně pronášeli zavádějící výroky týkající se hrozby, kterou Irák představal pro národní bezpečnost.

Ve 125-ti jednotlivých vystoupeních učinili 11 zavádějcích prohlášení o bezprostřednosti irácké hrozby, 81 zavádějících výroků o iráckém jaderném programu, 84 zavádějících výroků o iráckých chemických a biologických zbraních a 61 zavádějících výroků o iráckých vztazích s Al Qaedou."

Studie, zveřejněná 16. března 2004, naznačuje systematické obelhávání americké veřejnosti presidentem a dalšími vysoce postavenými činiteli. To je na první pohled silný tabák, ale zřejmě nejde o víc než o hru na demokracii. Pan Waxman se v mezích zákona a mírného pokroku trochu rozčílí a studii schová - někdy se může hodit jako důkaz, že už přece dávno protestoval. A sdělovací prostředky na obou stranách Atlantiku budou krmit spotřebitele nesmysly o zparchantělém proletáři, který se ubytovává v hotelu Ritz.

                 
Obsah vydání       27. 5. 2004
27. 5. 2004 Generál Anthony Zinny: Prezident Bush byl ohledně Iráku uveden v omyl
27. 5. 2004 Jde o svobodu
27. 5. 2004 ČR a lidská práva: stále vážné nedostatky
27. 5. 2004 Amnesty International: Blikající plamínek Jan  Čulík
26. 5. 2004 Amnesty International: USA odsouzeny za porušování lidských práv
26. 5. 2004 Zoufalá situace v oblasti lidských práv
27. 5. 2004 Válka proti globálním hodnotám
27. 5. 2004 Holky a kluci z plakátu Bohumil  Kartous
27. 5. 2004 Co dělat, aneb o armádě jinak Jan  Paul
27. 5. 2004 O pokusech zdiskreditovat Michaela Moora Jiří  Jírovec
27. 5. 2004 Jde v Iráku především o předání plné moci, i když "neplně"? Miloš  Dokulil
26. 5. 2004 Ohledně Iráku jsme publikovali nepravdivé informace
26. 5. 2004 Ahmad Čalabi poskytoval USA falešné informace o údajných iráckých ZHN na popud Íránu
27. 5. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 22. května 2004
27. 5. 2004 Hrubé zneužití funkce ministra zahraničí ČR
27. 5. 2004 Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské Vojtěch  Polák
27. 5. 2004 Nové číslo literárního čtvrtletníku Texty
26. 5. 2004 Jiří Krejčík: Rytíř s veselou pověstí Tomáš  Koloc
26. 5. 2004 Vězňové byli v Iráku týráni "v širším měřítku"
26. 5. 2004 Richard Perle: Dovolili jsme, aby se osvobození Iráku proměnilo v okupaci
26. 5. 2004 Přímá demokracie pro Českou republiku? Jiří  Polák
26. 5. 2004 O lobbismu, o nezávislosti a o ochraně novinářů Jan  Čulík, Radko  Kubičko
26. 5. 2004 Dokážeme ještě čelit manipulaci? Jan  Sýkora
26. 5. 2004 Češi a Němci: sporná minulost Jan  Baláč
26. 5. 2004 Edvard Beneš - chycen v pasti mezinárodních vztahů Ondřej  Slačálek
25. 5. 2004 Brusel: Hádka o křesťanství
25. 5. 2004 Protiromské vysílání České televize Petr  Uhl
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 5. 2004 O pokusech zdiskreditovat Michaela Moora Jiří  Jírovec
27. 5. 2004 Válka proti globálním hodnotám   
27. 5. 2004 Holky a kluci z plakátu Bohumil  Kartous
27. 5. 2004 ČR a lidská práva: stále vážné nedostatky   
27. 5. 2004 Co dělat, aneb o armádě jinak Jan  Paul
27. 5. 2004 Amnesty International: Blikající plamínek Jan  Čulík
26. 5. 2004 Morálka lékárníků se střetává s požadavky žen Miloš  Kaláb
26. 5. 2004 Češi a Němci: sporná minulost Jan  Baláč
26. 5. 2004 Edvard Beneš - chycen v pasti mezinárodních vztahů Ondřej  Slačálek
26. 5. 2004 Dokážeme ještě čelit manipulaci? Jan  Sýkora
26. 5. 2004 Jiří Krejčík: Rytíř s veselou pověstí Tomáš  Koloc
26. 5. 2004 O lobbismu, o nezávislosti a o ochraně novinářů Radko  Kubičko, Jan Čulík
26. 5. 2004 Richard Perle: Dovolili jsme, aby se osvobození Iráku proměnilo v okupaci   
26. 5. 2004 Ohledně Iráku jsme publikovali nepravdivé informace   

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
27. 5. 2004 O pokusech zdiskreditovat Michaela Moora Jiří  Jírovec
23. 5. 2004 Moorův filmový pamflet získal hlavní cenu v Cannes   
19. 5. 2004 Bushovi a bin Ladinovi: příběh dvou přátelských rodin   
14. 5. 2004 Šéfové firmy Miramax chtějí odkoupit Moorův film   
8. 5. 2004 Michael Moore odmítá nařčení, že si dělá záměrně reklamu   
8. 5. 2004 Zbabělé chování firmy Disney   
6. 5. 2004 Disney zakázal nový film Michaela Moora   
6. 5. 2004 Michael Moore: Firma Disney zakázala distribuci mého nového filmu   
6. 5. 2004 Disney obviňuje Michaela Moora, že si záměrně dělá reklamu   
19. 4. 2004 Nikdy víc Britský list!   
16. 4. 2004 Michael Moore: Hlavu vzhůru!   
21. 11. 2003 Nová kniha Michaela Moora je zklamáním   
7. 10. 2003 Michael Moore: Sedm otázek pro George Bushe
Bin Ladinovi vlastní i část Microsoftu
  
2. 4. 2003 Michael Moore zamýšlí ve filmu dokázat styky mezi Bushem a bin Ladenem   
25. 3. 2003 Michael Moore dostal Oscara a zaútočil na Bushe