Televize BBC zkoumala svou reportáží práci z válek, zejména z války proti Iráku. BBC si objednala analýzu od School of Journalism na Cardiff University. Tamější odborníci analyzovali, jak o válce proti Iráku informovaly britské televizní stanice, americké televizní stanice a arabská zpravodajská televize Al Džazíra. Zkoumali také systém tzv. embedding svazování reportérů s konkrétní vojenskou jednotkou. Informovala o tom ve čtvrtek v podvečer zpravodajská relace rozhlasu BBC:

Nepřiměřená reakce českých médií na zprávu UNICEF o údajném výskytu pedofilní prostituce v českoněmeckém pohraničí mě konsternovala. Byla zbytečně defenzivně nacionalistická - překvapivá v zemi, která se má zanedlouho stát členem EU. Snad nejdále došel svým komentářem v deníku Neviditelný pes Václav Vlk, který vydání zprávy označil za součást pokračujícího kolektivního německého spiknutí proti českému národu. "Odměnou" za "vstřícnost pánů Mandlera, Doležala, Placáka, Karáska, lidovců a unionistů" vůči Němcům je tu podle Vlka nyní facka: když nevyšel Temelín ani Benešovy dekrety, Němci se "nás" rozhodli kritizovat za pedofilii! Cílenou urážkou českého národa bylo podle autora i to, že "německá" zpráva o "české pedofilii" byla (záměrně?) vydána v den, kdy slavíme státní svátek, 28. října.

Vyšlo jako "Úhel pohledu" ve čtvrtek v Lidových novinách ZDE

Hlavní zprávou dne je v Británii soudní proces se školníkem Ianem Huntleym, obviněným z vraždy dvou desetiletých dívek. Do soudní síně však - aby nepřípustně neovlivnli průběh jednání - nemají přístup nejen televizní kamery, ale ani fotografové. K dispozici jsou pouze kresby ze soudní síně - k tomu účelu najatých kreslířů. Tuto vydala k včerejšímu zpravodajství ze soudní síně britská tisková kancelář Press Association.

Pavel Mareš ve svém článku tvrdí, že Izrael zeď postavit musí. "Jinak mu totiž nezbývá než ty šílence bezebytku vyhladit." Má tato věta snad být naznačením "konečného řešení"? Lze snad popřít, že takováto myšlenka byla poznávacím znamením nacismu? Sebevražední atentátníci v tomto konfliktu pochází téměř bez výjimky z palestinských uprchlických táborů. Většinou jde o mladé lidi a jejich životopisy neobsahují žádný zvláštní psychologický nebo názorový znak, který by je nějak zásadně odlišoval od mnoha ostatních Palestinců. Vyhubeni by tedy museli být "bezezbytku" všichni Palestinci.

Málokdy a málokde se stává, aby se tři politici, včetně prezidenta a preméra oficiálními projevy vyjádřili ke státnímu svátku své země a média neuznala za vhodné tyto projevy otisknout, zatímco věnují prostor daleko marginálnějším otázkám... Pohled politické reprezentace České republiky na státní svátek - 28. říjen 2003 -- není přitom marginální, odráží se v něm zprostředkovaně vůle lidí, kteří si své politiky zvolili. Odráží se v něm škála názorů a politických postojů, které utvářejí současnou zahraniční politiku země. Každý zvlášť si zaslouží podrobný rozbor a všechny dohromady komparativní analýzu. To proto, aby se český občan v prostředí mediální virtuální reality nebál mluvit česky. Aby věděl, proč a jakého státu je a chce být občanem. A to právě v době, kdy Česká republika vstupuje do Evropské unie, kde se nechce ztratit, ale chce si uchovat svou svébytnost i národní hrdost - nejen na bohatou historii. Je stejně důležité, co nás s ostatními národy Evropy spojuje, jako to, co zůstává specifickým a výlučným - pamětí národa.

Britské listy proto zveřejňují v plném znění projevy prezidenta, premiéra a ministra kultury ke státnímu svátku České republiky - 28. říjnu.

Vážení vzácní hosté, vážení rozhlasoví posluchači a televizní diváci, dámy a pánové, výročí vzniku našeho novodobého státu oslavujeme již po čtrnácté ve svobodné a demokratické zemi. Po jedenácté si ho připomínáme v České republice, tedy v zemi, která sice svou velikostí není shodná s původním československým projektem, nicméně v zemi, která se oprávněně považuje za dědice tradic a hodnot 28. října 1918. Oslavovat a připomínat si tento den považuji za důležité. Vracíme se tím ke kořenům našeho moderního státu, vracíme se k principům, na nichž vznikl, snažíme se pro sebe, pro naši současnost i budoucnost, získat z minulosti co největší poučení a inspiraci.

Vážené paní, pánové, milí přátelé! Sešli jsme se zde, abychom si připomenuli 85. výročí jednoho z nejvýznamnějších novodobých zlomů v životě našeho národa a ve vývoji jeho státnosti. Mnoho z nás, ne-li většina, si však bohužel již zvykla brát 28. říjen jen jako pouhý den pracovního volna a o smyslu a významu tohoto našeho stěžejního svátku nepřemýšlí. Není se co divit, protože po celou dobu od roku 1918 jsme, podle momentální politické situace, svědky občas masivního a občas rafinovaně sofistikovaného zpochybňování této významné dějinné události ať již z komunistických pozic podle hesla "Bez VŘSR by nebylo ČSR" či z ultrapravicových konzervativních pozic od ideologů hitlerovského nacismu až po všemožnými sofismaty vyzbrojené milovníky neživotaschopné habsburské monarchie, kteří se s jejím zánikem stále nemohou smířit.

Vážené paní, pánové, milí přátelé a hosté! Je pro náš národ bohužel příznačné, kterak do omrzení dovedeme neustále přehodnocovat klíčové události našich moderních dějin. Podle toho, v jakém stádiu přehodnocování se právě nacházíme, vypadají pak i oslavy významných dnů, k nimž se tyto klíčové události vztahují. Nejinak tomu je i v případě 28. října, jehož oslavy se ve 20. století měnily co deset let, a proto jistě stojí zato ty změny připomenout. Dnešní pětasedmdesátník si z dětských let pamatuje oslavy heroismu Československých legií, na jehož pozadí byl 28. říjen vnímán jako jeden z vůbec nejvýznamnějších dnů našich moderních dějin. Pamatuje si stavbu velkolepého památníku na pražském Vítkově k oslavě legionářů. Ten se ale zanedlouho stal skladištěm německé okupační armády.

NESEHNUTÍ v rámci své kampaně "Ženská práva jsou lidská práva" připravuje na leden až květen 2004 již třetí ročník základní série stejnojmenných vzdělávacích seminářů zaměřujících se na otázky tradičního rozdělení mužských a ženských rolí ve společnosti.

Dnes začala stávka v Lauderových školách v Praze 2 poté, co při jednáních zřizovatel (Židovská obec Praha a Lauderova nadace - zařízení má statut církevní školy) sice uznal pochybení ředitelky, ale nijak nezasáhl.

Loňský workshop konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti na téma mezinárodního obchodu a ekonomiky vyzval k "zásadní reformě současného systému globální ekonomické kontroly, odstranění dvojích standardů v mezinárodním obchodě a zajištění stejných pravidel hry pro všechny země." Účastníci se shodli na směru nutných reforem, především na demokratizaci a posílení role multilaterálních institucí a posílení soudržnosti jejich politiky. Letošní konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti se konala přibližně měsíc po zasedání Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu a byla tak jedinečnou příležitostí k reflexi jeho neúspěchu a budoucnosti celého multilaterálního obchodního systému. Jedním z komplexů klíčových otázek, které měly být zodpovězeny na tomto workshopu jsou:

Britské listy exkluzivně přináší první do češtiny přeložené příspěvky z diskuze na toto téma.

Otázka zněla: "Co je hlavní překážkou spravedlivého rozvoje v dnešním světě?" a mou hlavní odpovědí je, že představitelé vlád často jezdí na mezinárodní zasedání, kde pronesou velkolepé sliby, pak si sednou do letadla a vrátí se domů, jako by se nic nestalo. A právě občanská společnost a fóra, jako je toto, by měla a také mohou mobilizovat vlády k odpovědnosti za plnění slibů, ke kterým se zavázaly. Dovolím si uvést příklad Rozvojových cílů milénia, protože je považuji za nejzávažnější slib, kterým se kdy vlády zavázaly. V roce 2000 se na Valném shromáždění v New Yorku sešlo více hlav států a vlád než kdy dříve i poté a všichni se podepsali pod Deklaraci milénia, která slibuje učinit globalizaci prospěšnou pro všechny lidi na této planetě. Z této Deklarace vychází osm Rozvojových cílů milénia, ke kterým se zavázali všichni na tomto světě prostřednictvím svých vlád.

Dnes ve čtvrtek 13. listopadu v 15 hodin v kavárně v prvním patře knihkupectví Academia na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze představíme nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují. Vydává ho k letošnímu výročí 17. listopadu pražské nakladatelství Libri ve spolupráci s Občanským sdružením Britské listy ZDE. Výhradním distributorem knihy je firma Kosmas. Objednat si ji můžete už nyní emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. Kniha stojí 390 Kč.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.