Historie prvního Trumpova kampaňového projevu - v roce 1987

7. 3. 2017

Ráno 22. října 1987 naleštěný černý francouzský vrtulník přistál na travnatém letišti v jižním New Hampshire. Vystoupil z něj Donald Trump. Jednačtyřicetiletý realitní magnát z New Yorku měl na sobě šarlatovou kravatu a oblek v odstínu námořnické modři. Vklouzl do pronajaté limuzíny. S ním byl důvod jeho návštěvy - muž jménem Mike Dunbar, místní Republikánský aktivista a mistr řezbář vyrábějící dřevěná křesla, jehož každodenní četba Wall Street Journal ho přivedla na myšlenku, že by Trump mohl být dobrým prezidentem. Pustil se do úsilí přimět Trumpa ke kandidatuře.

Limuzína ujela čtrnáct kilometrů do Portsmouthu, ke staré restauraci jménem Yoken`s, místu týdenních schůzek místního Rotariánského klubu. Trumpův příjezd očekával dav 500 lidí, o 300 více, než měla organizace členů.

Venku lidé chodili s pikety. "Trump v roce 88." "Trump prezidentem." Uvnitř byl Dunbar ochromen.

Trump začal tím, že řekl lidem, kteří tam byli, že v roce 1988 kandidovat nebude, což některé zklamalo, zejména Dunbara. Pak Trump vykládal, bez poznámek, zhruba půl hodiny o Japonsku, Íránu, Saúdské Arábii, Kuvajtu, Washingtonu, Wall Street, politicích, ekonomech a "příjemných lidech", kterých "má dost", jak řekl. Tato země čelí "katastrofě" a "kopají si s ní sem a tam". Jiné země "se nám smějí". "Je mi z toho zle," prohlásil Trump.

"Pokud se do úřadu nedostane správný muž," varoval rotariány, "budete svědky katastrofy v této zemi v příštích čtyřech letech, jaké nikdy neuvěříte. A pak budete o správného muže žebrat."

Trumpova prezidentská kampaň v roce 2016 přesně odpovídá světonázoru, který představil v roce 1987. Jeho projev byl nativistický a izolacionistický, naštvané bědování nad Amerikou prohrávající v nebezpečném světě. Jeho zpráva o americkém selhání byla znatelně konstantní od chvíle před 28 lety, s jediným rozdílem: tehdejším prezidentem byl Ronald Reagan.

Trump byl během let Republikánem, Demokratem, nezávislým a členem Reformní strany, ale jeho obecný světonázor se neměnil. Říkal to samé desítky let až doteď.

Takřka o 30 let později si ti kdo byli svědky projevu nepamatují ani tak co říkal, jako spíš jakým způsobem to říkal.

Podrobnosti v angličtině: ZDE