V Evropě obdrželo během několika hodin hlášení o bombách 16 letadel

6. 11. 2026

čas čtení 2 minuty
Posádky 16 letů evropských aerolinek obdržely ve čtvrtek 5. listopadu hlášení o bombové hrozbě na palubě.

Mnoho letadel provedlo nucená nebo neplánovaná přistání. Tak byl let Air Lingus z Dublinu do Říma s 151 cestujícími a šesti členy posádky přesměrován na francouzskou leteckou základnu Evreux, doprovázen stíhacími letouny. Podle šéfa ministerstva obrany země, Sébastiena Lecornua, byli lidé převezeni na bezpečné místo, na palubě pracovali specialisté na likvidaci výbušnin. Hlášení o bombě se ukázalo jako nepravdivé.

Let maďarské letecké společnosti Wizz Air, která letěla z Milána do Varšavy, byl přesměrován do Vídně. Další dopravní letadlo s 200 cestujícími na palubě letící z Milána do Bukurešti bylo po přistání zkontrolováno specialisty na likvidaci výbušnin rumunské zpravodajské služby (SRI).

Tři letadla irské společnosti Ryanair mířící do hlavního města Bulharska také obdržela hrozby. Všechna provedla nouzové přistání: lety z Kodaně a Madridu v Sofii a z Londýna v Plovdivu.

Italští stíhači museli doprovázet let finské státní společnosti Finnair z Helsinek do Říma. Další letadlo letící z Helsinek do Vídně obdrželo výhrůžky. Všechny se ukázaly jako falešné.

V České republice policie hlásila výhrůžky na čtyřech letech do Prahy, aniž uvedla podrobnosti. Po přistání na letišti byla letadla zkontrolována odborníky na výbušniny.

Italská média také psala o hrozbách během letu z Milána do Říma. Letadlo polské letecké společnosti LOT letící z Varšavy do Bruselu přistálo na cílovém letišti. Hrozba nebyla potvrzena.

Policie a pyrotechnici byli vysláni na letiště v Kodani po hlášeních o přistání dvou potenciálně ohrožených letadel. Na palubě nebyly nalezeny žádné nebezpečné předměty.

3. listopadu obdrželo asi deset letadel, včetně těch patřících Ryanairu a Wizz Air, hlášení o bombových hrozbách. Mezi nimi byly dva lety do Varšavy, dva do Sofie, dva do Říma a jeden do španělské Murcie.

Všechny zprávy o hrozbách v úterý se ukázaly jako nepravdivé, napsala agentura Reuters. Kdo za těmito incidenty stojí, je stále neznámo. Britská vláda označila tyto hrozby za "zlomyslné falešné zprávy".

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
213

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2026