Channel 4 News: Mohly by nepokoje ve Francii způsobit kolaps celé Evropské unie?
19. 10. 2026
čas čtení
14 minut
Moderátor, Channel 4 News, pondělí 19. října 2026, 19 hodin: Mezi barikádami a dluhopisovým trhem se Francie snaží zabránit kolapsu, který by mohl pohltit celou Evropu.
Dobrý večer. Francie dnes večer zůstává na pokraji propasti – je to země zákazů vycházení a úklidových akcí, uvězněná mezi nespokojeností obyvatel, politickou stagnací a nutností financovat svůj obrovský rozpočtový deficit.
Nad tím vším se vznáší příští dubnové prezidentské volby, které zřejmě poprvé přivedou k moci krajní pravici.
A pokud by Francii trhy vtáhly do nové finanční krize, není jasné, zda by ji zbytek Evropské unie zachránil, nebo zda by to vůbec dokázal. Francie byla od počátku srdcem Evropy, ale co se stane, když srdce selže?
Dnes večer byl ve dvou částech centra Paříže a v několika městech na severu Francie zaveden částečný zákaz vycházení. V jižním městě Marseille platí samostatný zákaz shromažďování. Francouzský premiér Sébastien Lecornu uvedl, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně lidí a podniků, a prohlásil, že zemi nebudou diktovat a vládnout zloději a výtržníci. Naše korespondentka Amelia Jenne se k nám připojuje z Paříže. Amelie.
Reportérka: Toto je jedna z oblastí, kde dnes večer, za pár hodin, začne platit zákaz vycházení. Je tu celkem klid. V současné době je zde silná policejní přítomnost v návaznosti na násilí, které jsme viděli o víkendu. Zdá se, že policie po celé Francii dramaticky podcenila počet lidí, kteří se na té demonstraci objeví, ale především násilný oportunismus, s nímž se setká na okraji davu.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že jen v sobotu bylo zraněno 1 000 policistů, z toho sedm vážně. Lidé, s nimiž jsme zde mluvili a jejichž obchody byly zničeny, nám řekli, že se cítili zcela opuštění. Říkají, že když žijí v centru Paříže, často vidí demonstrace, ale nic takového ještě nikdy nezažili.
Smutná výloha pro zemi, v níž to vře. Videa z víkendového ničení se šíří po celém světě. Nikdy předtím nebylo v moderní historii v Paříži zatčeno tolik lidí – téměř 900 za jediný den. A nikdy předtím se neodehrály scény podobné této.
Majitelé tohoto malého sousedského baru se zamkli uvnitř, než skupiny lidí prorazily kovové rolety a ukradly cigarety, alkohol a stírací losy. Aline utrpěla v tom chaosu zranění na obličeji, ale říká, že byla tak vyděšená, že si přesně nevzpomíná, jak k tomu došlo. Někteří z nich byli mladí, někteří měli teprve 12 let, řekla.
Za rohem byla vypleněna Ordeliina lékárna.
Lékárnice: "Měla jsem tu dva pacienty, kteří čekali na důležité léky, jejichž objednání trvá věčnost. Konečně se nám je podařilo sehnat. Utratila jsem za její zrenovování stovky tisíc eur, možná dokonce celkem milion."
Ještě než tu lidé stačili zamést sklo, pokusil se ministr vnitra podat demisi, což bylo tichým přiznáním selhání zpravodajských služeb, a prezident Macron to odmítl. Včera večer v projevu k národu, který sledovalo více než 16 milionů lidí, řekl, že ty, kdo ničí, nelze zaměňovat s demonstranty s oprávněnými obavami.
Tyto obavy ohledně škol a životních nákladů však dnes zastínily otázky, jak k tomu došlo, a politici se navzájem obviňují z oportunismu. Krajně pravicová strana Národní shromáždění prohlásila, že prezident Macron byl příliš benevolentní k dodržování zákona a pořádku a ztratil kontrolu nad ulicemi.
Reportérka: Vaše strana byla obviněna z toho, že si nad tím vším mne ruce a snaží se z toho vytěžit politické body. Co na to říkáte?
Představitel strany Le Penové: "Varujeme před tímto už 40 let, přesto nám lidé říkají, že chceme sklízet plody těchto protestů. Vůbec ne. Zjednodušeně řečeno, dnes nemáme na výběr. Buď obnovíme pořádek, nebo bude chaos pokračovat. Jedinou alternativou jsme zjevně my a Marine Le Penová."
Reportérka: Kritiku ze všech stran sklízí i krajně levicová strana „Francie se nezlomí“, která protesty od začátku podporovala a nyní je obviňována z toho, že s odsouzením násilí otálela. Odsuzujete jednoznačně veškeré násilí a rabování, které jsme viděli?
Představitel levice: "Nemáme žádný problém s odsuzováním násilí. Jsme nenásilní. Na druhou stranu se snažíme přinést politickou odpověď na to, co se ve Francii děje."
Toto je země na pokraji mnoha neznámých. Za pouhých šest měsíců se budou konat prezidentské volby, které nahradí výraznou, byť nepopulární osobnost Emmanuela Macrona, který již nemůže znovu kandidovat. A veřejnost pravděpodobně bude stát před volbou mezi krajní levicí a sílící krajní pravicí.
Blíží se však také zúčtování, s nímž si tato vláda nedokázala poradit. Francouzská ekonomika již nemá žádný manévrovací prostor, a přesto se jakékoli pokusy o škrty ve výdajích setkávají s obrovským hněvem veřejnosti. V centru Paříže však dnes největší rozhořčení vyvolávalo ničení na ulicích.
I když se situace uklidnila, těm, kteří včera v noci bezmocně přihlíželi, se zdálo, že konec ještě není na dohled.
Tato republika se stále vzpamatovává z šoku. Násilí se totiž neomezovalo jen na Paříž – došlo k němu také v Marseille, v Lille, v Angers a v Calais. Lidé se pokoušeli, a v některých případech se jim i podařilo, vtrhnout do radnic. V Limoges se jim podařilo zapálit střechu radnice.
A samozřejmě není pro vládu jen hluboce škodlivé, že ztratila kontrolu nad situací. Velmi škodlivý je i symbolický význam této události. Levicový pařížský starosta prohlásil, že to žene voliče do náruče autoritářů. Jisté je, že to prezidentské kampani zajistilo opravdu ošklivý začátek.
Moderátor: To byla Amelia Jenne z Paříže. Francouzská ekonomika těmito nepokoji utrpěla ránu, na pařížské burze došlo k prudkému poklesu cen dluhopisů, akcií a dokonce i eura, které oslabilo o 0,3 % vůči dolaru, libře a jenu. To vše by mohlo ovlivnit úvěrový rating Francie a vyvinout další tlak na dluhopisy. Naše ekonomická redaktorka Helia Ebrahimi se k nám připojuje z centra Londýna.
Ekonomická redaktorka: Krishi, chaos, který jsme viděli v ulicích, se odráží i na trzích, protože Francie je ve skutečně svízelné situaci. Náklady na půjčky pro Francii nyní vystřelily výše než u jakékoli jiné země G7. A víme, že v současné době dochází k opravdovému výprodeji francouzských dluhopisů.
A to kvůli fiskální situaci Francie – investoři sledují, kolik chce Francie utratit a kolik dluží, a považují obojí za dva varovné signály. Emmanuel Macron se snaží z příštího rozpočtu ušetřit 43 miliard eur. A jak jsme viděli v reportáži Amelie, voliči v terénu se tomu opravdu brání.
A máme tu skutečný paradox, Krishi, protože čím déle nepokoje trvají, tím více se investoři bojí. Ale čím více se investoři bojí, tím dražší se stává francouzské půjčování a tím se zhoršuje fiskální situace Francie. To znamená, že Macron má čím dál menší schopnost vyhovět požadavkům demonstrantů v ulicích.
Moderátor: No, jak špatná je vlastně situace Francie v oblasti zadlužení?
Ekonomická redaktorka: Podívejte, na obranu Francie je třeba říci, že všechny vyspělé ekonomiky si půjčovaly obrovské sumy peněz a dokud byly peníze levné, bylo to v pořádku. Problémem je, že úrokové sazby vzrostly a Francie byla obzvláště rozmařilá. Jak vidíte na tomto grafu s červenou čarou, francouzský dluh jako podíl na národním důchodu vzrostl z 60 % na neuvěřitelných 120 %.
Francie si dříve půjčovala v procentním vyjádření méně než eurozóna – to je ta modrá čára –, ale nyní je výrazně nad ostatními zeměmi. To investory opravdu znepokojuje, zda jsou francouzské fiskální plány věrohodné.
Mluvili jsme o rostoucích výnosech francouzských dluhopisů. A tento další graf, no, Krishi, to je klíčový ukazatel, na který se soustředí všichni „dluhopisoví strážci“. Jde o to, jak vysoké úroky si francouzské dluhopisy účtují ve srovnání s německými. Dříve platilo, že italské dluhopisy byly velmi rizikové, zatímco Francie se pohybovala v těsné blízkosti Německa. Jak vidíte, situace se změnila a Francie se nyní obchoduje s výraznou prémií.
Moderátor: Řekněte nám něco o významu této situace za hranicemi Francie.
Ekonomická redaktorka: No, myslím, že se začínají ozývat otázky, co to znamená z hlediska měnové politiky, protože ja vám ukázal ten poslední graf, Francie a Německo jsou dvě největší ekonomiky eurozóny, ale spadají pod jednu centrální banku, jednu měnovou politiku a jedno rozhodnutí o úrokových sazbách. Pokud se úrokové sazby výrazně rozcházejí, vznikají obrovské problémy, jak jsme viděli před nějakou dobou při řecké krizi. A pak tu byl prezident ECB Mario Draghi, který prohlásil: „Uděláme vše, co bude třeba, abychom to vyřešili a zachránili eurozónu.“
Řecko však bylo mnohem menší ekonomikou než Francie, což vyvolává otázky o tom, kolik by stálo zachránit Francii.
Dalším problémem je, že ostatní evropské země to prostě nepovažují za nutně spravedlivé. Vezměme si konkrétně jednu otázku – důchody. Francie se snažila zvýšit věk odchodu do důchodu, ale nepodařilo se jí to. V současné době se věk odchodu do důchodu v celé eurozóně blíží 67 letům. To znamená, že ostatní Evropané musí pracovat o 5 let déle, a vyvstávají velké otázky, zda by to měli dotovat.
Moderátor: To byla Helia Ebrahimi z centra Londýna. Nyní se ke mně připojuje Pascal Lacan, francouzský poslanec za Stranu demokratického hnutí, jednu ze stran v centristické koalici prezidenta Macrona. Je také místopředsedou Výboru pro hospodářské záležitosti. Začněme nejprve situací na ulicích. Jak hodlá vláda znovu získat kontrolu nad zemí?
Pascal Lacan: Nejprve bych rád řekl, že musíme bez výhrad odsoudit rabování a žhářství. A v ideálním světě by to měli okamžitě a jednomyslně učinit všichni političtí představitelé této země. Je zřejmé, že část politické scény má stále zájem přilévat olej do ohně, jak se u nás ve Francii říká.
Myslím, že ministr vnitra, pan Nuñez, který včera večer podal prezidentovi demisi a prezident ho požádal, aby zůstal ve funkci, je ochoten se připravit, nebo alespoň analyzovat, co se o víkendu pokazilo. A co se pokazilo, je rozhodně předvídání a možná i poskytování informací, vláda by měla lépe předvídat, co se skutečně stane. A myslím, že na tom bude do příště pracovat. Musíme však dbát na to, aby pořádek a spravedlnost šly ruku v ruce. A to samozřejmě platí i pro policii.
Moderátor: Tohle je dárek pro paní Le Penovou, že?
Pascal Lacan: To je. Souhlasím s vámi. Tento víkend je dárek pro paní Le Penovou. A musíme ukázat, že s plnou transparentností – víte, když mladý člověk přijde o oko, když mladý člověk přijde o končetinu, jak se to stalo minulý víkend, odpovědí nemůže být zeď mlčení. To poškozuje republiku. A vše, co poškozuje republiku, což poškozuje demokracii, pomáhá extrémistům získat nějaké hlasy navíc. A souhlasím s vaší analýzou a musíme proti tomu bojovat.
Moderátor: Ekonomický dopad této situace je rovněž citelně pociťován. Bude reakcí francouzské vlády ustoupit některým požadavkům na vyšší veřejné výdaje, nebo je naopak omezit a dostat veřejné finance pod kontrolu? Myslím tím, že by se dalo vrátit zpět.
Pascal Lacan: Myslím, že abychom se vrátili k normálu, respektive abychom dostali pod kontrolu především pravicové výtržníky, musíme se trochu zabývat podstatou toho, co včera večer řekl prezident. A musíme se zabývat podstatou problému, pokud jde o školy a podmínky pro žáky, o životní náklady. Rozpočtová debata, kterou právě vedeme – těsně před ní jsem hovořil o energetice – musí ukázat, že legitimní rozhořčení bylo vyslyšeno.
I když, jak víte, náš fiskální manévrovací prostor je omezený, jak již zmínila má předřečnice. Máme velmi vysoký dluh. Vláda navrhla rozpočet s úsporami ve výši 41 miliard EUR. A jak je zřejmé, debata ve francouzském Národním shromáždění ukazuje, že bude velmi obtížné dosáhnout tohoto cíle snížení našeho deficitu.
A jak již bylo vysvětleno, pokud se deficit nesníží, pravděpodobně velmi brzy dostaneme horší hodnocení od ratingové agentury. V pátek večer v 23:00 zveřejní agentura Moody’s své nové hodnocení, což budou zahraniční trhy velmi pozorně sledovat, a jak již bylo řečeno, úroková sazba u desetiletých dluhopisů nyní přesahuje 5 % a mohla by stoupat ještě rychleji a výše, a my se musíme pokusit najít způsob, jak tomu zabránit.
259
Diskuse