Podle ukrajinských pramenů rumunský konzulát působící na území Bukoviny ve městě Černovcy, které do roku 1940 patřilo k Rumunsku, začíná vydávat pasy těm občanům Ukrajiny, kteří dokáží, že jsou potomky – až do třetí generace – těch, kteří zde do roku 1940 žili, občanství nezaviněně ztratili a dokonce ani nemusejí znát rumunsky. Údajně již bylo vydáno nejméně 50 tisíc takových pasů. Přitom ukrajinské zákony nedovolují dvojí občanství.

Daleko masovější je pak vydávání rumunských pasů v sousedním Moldavsku, kde podstatě nejsou žádné administrativní překážky – také proto, že moldavština je prakticky totožná s rumunštinou. Zde jsou rumunské pasy vydávány ve statisících (země má necelé 4 mil obyvatel).

V Moldavsku došlo vydávání pasů již tak daleko, že rumunské konzuláty již dostaly i přímý přístup k moldavskému státnímu registru obyvatelstva, aby mohly rychleji vyřizovat žádosti o pasy, což část opozičních politiků i expertů považuje za skandální.

Určitá část moldavských politiků zcela otevřeně podporuje sloučení obou těchto zemí. Pro obyvatele velmi chudého Moldavska je idea sloučení s Rumunskem určitě zajímavá, protože – stejně jako rumunské pasy – by jim umožnila svobodně cestovat po Evropě za prací, kterou doma nemohou najít.

Někteří rumunští politici začínají hovořit o možnosti návratu Rumunska k hranicím z roku 1918 – o ideji Velkého Rumunska. Mnohá vyjádření rumunských vedoucích představitelů hovoří o pokrevní povinnosti vůči obyvatelům Moldavska a někteří opoziční moldavští politici se netají obavami, že Rumunsko považuje Moldavsko za svoji provincii. Dokonce i rumunský prezident se měl i vyjádřit v tom smyslu, že věří v brzké sjednocení dvou Rumunsek.

EU se zjevně v této záležitosti nechce angažovat, ačkoliv snaha dostat potichu do EU další stát by neměla zůstat bez povšimnutí. To, co rozehrávají rumunští politici – a významně se v tom angažuje právě současný rumunský prezident – je totiž velmi nebezpečná hra s nacionalismem, která snadno může přerůst do ozbrojeného konfliktu. Nezapomeňme, že v Moldavsku je stále nevyřešená otázka samostatné a neuznané Přidněstrovské republiky, kde je převaha ruského obyvatelstva. Je tam však i spor s Ukrajinou o území v deltě Dunaje, kde jsou údajně ložiska ropy a plynu.

Neměli bychom zapomínat, že kromě toho v Rumunsku žije i velká skupina Maďarů – v Sedmihradsku – která také může být – tentokrát z maďarské strany oslovena nově oprášenými idejemi Velkomaďarska. Je prostě s podivem, jak rádi si východoevropští politici zahrávají s nacionalismem. Možná proto, že nic jiného nemohou – především pak slušnou životní úroveň –obyvatelstvu nabídnout…

Вести.Ru: Юго-западные районы Украины вскоре могут стать частью Румынии ZDE