23. 7. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23.7.2010
Námořník, 190 vagonů yperitu a svědomí

I v tomto století má mnoho lidí svědomí a některé dokonce pronásledují jeho výčitky až do konce života. Právě to se stalo námořníkovi Blairovi Laidlawovi. V únoru 1946 sloužil jako mladý muž na minolovce Middlesex a v roce 2008 zemřel v Pembroku. Celou tu dobu ho trápily výčitky svědomí proto, že udělal něco, co se s jeho svědomím neslučovalo. Týkalo se to yperitu.

Co provedl mladý námořník tak strašného, že ho trápily výčitky svědomí 62 roků? Někdo by tomu dnes ani nevěřil, že mu zbytek života zkazila účast na likvidaci yperitu - velkého množství yperitu. Dnešní generaci výrazy "yperit" ani "hořčičný plyn" asi nic neřekne. Byl to bojový plyn použitý německou armádou u Yprès v Belgii za první světové války a tedy mu to místo prvního použití dalo jméno.

Yperit, jemuž se také říkalo "hořčičný plyn" podle typického zápachu, byl velice krutou bojovou látkou. Jejím cílem nebylo vojáky zabíjet, nýbrž vyřazovat z boje. Zasažený voják "musel být zachráněn" svými spolubojovníky a dopraven do týlu, takže hned bylo o několik vojáků na frontě méně. Yperit pronikal do těla pokožkou, na které dělal bolestivé nehojící se puchýře, oslepoval, mrzačil, pokud přímo nezabíjel. Byl účinný všude, kde byla vlhkost - zejména v očích, plicích, ve slabinách, v podpaždí. Jeho účinky byly tak strašné, že se vlády států shodly na jeho zákazu.

To ale neznamenalo, že jej nikdo nevyráběl. Naopak - ve druhé světové válce se vyráběl na všech stranách pro případ, že by ho nepřítel použil, aby mohla přijít stejná odveta. Kanada jej vyráběla v Cornwallu ve východním Ontáriu. Skladovali jej pro "strýčka Příhodu" v 10 219 ocelových sudech. Válka ale skončila bez jeho použití a byl tedy problém, co s ním udělat. Přece máme moře a to je široké a hluboké a není do něho vidět! Námořník Blair Laidlaw byl přidělen k jednotce, která dostala rozkaz naložit yperit na vyřazenou námořní loď a poslat ji i se smrtelně nebezpečným nákladem ke dnu v akci nazvané "Operace hořčice". Yperit se přepravoval do Halifaxu po železnici celkem na 190 vagonech. Když byly sudy naloženy na loď, ta byla odtažena od pobřeží a na určeném místě potopena.

Námořník Laidlaw cítil v podvědomí, že se celá akce vymyká jeho názoru na svět. Cítil se spoluvinen už v roce 1946 a potom po celý zbytek života. Během akce porušil předpisy o jejím utajení a udělal si obrázky nějakým levným fotoaparátem. Snímky nebyly kvalitní a postupem času vybledly, takže se k ničemu nedají použít. I když mělo být potopení yperitu tajnou záležitostí, brzy o akci psaly noviny ve městě Halifax na kanadském východním pobřeží. Pan Laidlaw si uschovával výstřižky, takže i dnes je možné dočíst se, že "plyn žádným způsobem neohrožuje lidské zdraví nebo život v oceánu. Podle vyjádření ministerstva pro životní prostředí mořská voda yperit zřejmě rozloží". Mluvčí ministerstva ale prohlásil, že mu "nebylo nic známo o tom, že by byl plyn likvidován, až se o tom před týdnem dočetl v novinách Globe and Mail". Pan Laidlaw tehdy řekl členům své rodiny, že se nadále necítí vázán rozkazem o likvidaci yperitu nikdy nemluvit, když viděl, že se o něm píše po celé Kanadě.

V té době probíhal mezinárodní soud nad válečnými zločinci v Norimberku a všichni lidé v uniformách si z něho vzali ponaučení, že výmluva na "prosté plnění rozkazů" nebyla uznávána jako omluva za zločinné jednání.

Před časem vytáhli američtí rybáři z moře 80 km jižně od Long Islandu dva granáty plněné yperitem. Jeden dělník na palubě byl vážně popálen, přestože měl na sobě nepromokavé oblečení a gumové rukavice až po lokty. Další tři členové posádky byli ošetřeni pro různé projevy postižení včetně poškození zraku. Zprávu o tomto incidentu přinesla agentura Associated Press a poznamenala, že mořská voda yperitu za půl století nijak neuškodila. Úřady se snažily zjistit, kam se dostalo 14 400 bušlů krabů, které rybářská loď prodala, než se projevila na posádce otrava yperitem.

Dva roky po smrti svého manžela cítila Lois (Chaput) Laidlawová povinnost předat manželovu složku o "Operaci hořčice" sdělovacím prostředkům. O případu amerických rybářů popálených yperitem nevěděla. Říkala, že její manžel začínal každou diskusi o té záležitosti slovy: "Nesmím o tom mluvit, ale..." a po celý život měl pocit, že se zúčastnil něčeho nesprávného.

Podmořská skládka, na kterou narazili američtí rybáři, je opravdu veliká. Vojenská zpráva z roku 2001 ukazuje, že se válečný materiál potápěl jižně od Long Islandu v roce 1967. Pod vodou je 4577 jednotunových kontejnerů s yperitem a 7380 "raket" se sarinem. To je bojová látka, která byla použita v roce 1995 při teroristickém útoku na podzemní dráhu v Tokiu. Tehdy zahynulo 13 lidí, 450 bylo těžce zraněno a tisíc bylo ošetřeno zejména pro problémy se zrakem. Kdyby měl být ve válce použit sarin, byl by rozprášen prostřednictvím stovek malých bombiček umístěných v raketě. Americké zprávy uvádějí, že od konce první světové války potápěla americká armáda nebezpečnou munici celkem 74krát. (Německo potápělo své nebezpečné bojové látky v Baltickém moři).

Při nynějším úniku ropy z vrtu firmy BP v Mexickém zálivu se uvažovalo o atomovém výbuchu jakožto možnosti, jak uzavřít ložisko. Ukázalo se ale, že i na dně tohoto zálivu jsou potopeny staré zásoby bojových látek. Zprávu o Laidlawovi a potápění bojových látek v moři zpracoval penzionovaný reportér novin The Ottawa Citizen Dave Brown.

Obsah vydání       23. 7. 2010
24. 7. 2010 Zdravotní dopad amerického útoku na irácké město Falludža "je horší než Hirošima"
23. 7. 2010 Věci veřejné, věci tajné Jan  Hradil
23. 7. 2010 Moroz působí hrozným dojmem Boris  Cvek
23. 7. 2010 Funkce státu v Čechách Petr  Wagner
23. 7. 2010 Mezigenerační nenávist jako guerilla marketing Štěpán  Kotrba
23. 7. 2010 Důchodová reforma Jiří  Jírovec
24. 7. 2010 Idea Velkého Rumunska opět ožívá?
23. 7. 2010 "Když zkrouhnete důchodce, můžete mít fiskální stimul" Karel  Dolejší
23. 7. 2010 Lukašenko a Saakašvili se spojili proti Rusku
23. 7. 2010 Kolumbie dala Venezuele třicetidenní ultimátum
23. 7. 2010 Kolumbie požaduje "mezinárodní úkolové uskupení" působící na území Venezuely
23. 7. 2010 Neradostné dědictví VI. sjezdu KSČM: model socialismu pro 21. století Josef  Heller
22. 7. 2010 Paříž zorganizovala "festival chyb" ve snaze naučit francouzské školáky myslet
23. 7. 2010 Soud OSN: Vyhlášení nezávislosti Kosova bylo legální
23. 7. 2010 Tadić: Srbsko bude pokračovat v obraně územní integrity politickými prostředky
22. 7. 2010 Zvláštní racionalita Hynek  Bíla
21. 7. 2010 Michael  Marčák
21. 7. 2010 Dnešek a minulost: je v pořádku, když minulosti vnucujeme své vidění světa? Jan  Čulík
24. 7. 2010 Proč je nutno historii převyprávět, jak se hodí do krámu?
23. 7. 2010 Postmoderna nemá žádný "historický smysl" Karel  Dolejší
24. 7. 2010 Postmoderna sice nemá žádný historický smysl, ale tyto filmy se o historickou "autentičnost" snaží Jan  Čulík
23. 7. 2010 Námořník, 190 vagonů yperitu a svědomí Miloš  Kaláb
22. 7. 2010 Generální štáb nám mohl býti ukraden Karel  Dolejší
24. 7. 2010 Pavel Dostál (25. 2. 1943 – 24. 7. 2005)
23. 7. 2010 Levice v. pravice a související politická klišé Jan  Hradil
23. 7. 2010 Stavění ze slaměných balíků Max Vittrup Jensen
23. 7. 2010 A zas ta válka o koleje… Pavel  Pečínka
22. 7. 2010 Hladovějící osmdesátnice: "To je dobře, že ve volbách nevyhráli komunisti!" Jan  Čulík
22. 7. 2010 Názory části mladé generace jsou otřesné Václav  Adam
22. 7. 2010 Dosud nezpozorovaný úpadek ČSSD Štěpán  Kotrba
22. 7. 2010 Chci sdělit ČSSD: Nelze jen pasivně čekat Boris  Cvek
22. 7. 2010 Chození kolem horké kaše: Znamenitou mrtvolu sociálního státu make-up nezachrání Karel  Dolejší
22. 7. 2010 Tajemství lékárny Michal  Vimmer
22. 7. 2010 Spravedlnost až za hrob! Jiří  Baťa
22. 7. 2010 Proč nejsem antikomunistou Miloslav  Štěrba
22. 7. 2010 Úspěšní musejí mít někoho, komu prodávat! Miloš  Kaláb
22. 7. 2010 Deset způsobů, jak vám Facebook může zničit život
20. 7. 2010 Michael  Marčák
21. 7. 2010 Zánik římské republiky: Poučení pro Davida Petraea a pro Ameriku
21. 7. 2010 Manipulace ministerstva zahraničí a Mladé fronty Dnes Jan  Křeček
21. 7. 2010 Hnutí přechodu: Příprava na ropný zlom
21. 7. 2010 Problém diletanta Štěpán  Kotrba
21. 7. 2010 EU-Rusko: Varianty vývoje Ondřej  Šlechta
21. 7. 2010 Když může Brazílie, může každý - aneb Kdopak by se Goliášů bál Josef  Mikovec
21. 7. 2010 Europoslanci protestují: již žádné tajnosti s ACTA Pavel  Poc
21. 7. 2010 Radnice občanům tají řízení na odsun nádraží
14. 7. 2010 Hospodaření OSBL za květen a červen 2010