Slováci jdou k prezidentským volbám v obavách z ovládnutí státu
22. 3. 2024 / Albín Sybera
Slováci 23. března hlasují v prvním kole prezidentských voleb, které podle všeobecného očekávání povedou ke druhému kolu mezi bývalým premiérem Peterem Pellegrinim, předsedou Slovenské národní rady (parlamentu), a bývalým ministrem zahraničí a diplomatem Ivanem Korčokem.
Pellegrini, spojenec populistického premiéra Roberta Fica a předseda středolevé strany Hlas, je podporován Ficovou levicovou nacionalistickou stranou Smer a očekává se, že v druhém kole o dva týdny později bude sbírat hlasy i od nacionalistických kandidátů, což mu dává rozhodující výhodu před Korčokem.
"Prezidentem by měl být člověk, který hájí v první řadě zájmy Slovenska," uvedl Pellegrini ve svém závěrečném vystoupení v poslední prezidentské debatě před prvním kolem hlasování ve veřejnoprávní RTVS 21. března. V pátek na svém facebookovém účtu napsal: "Přátelé, přijďte v sobotu volit, aby za nás nerozhodovali jiní".
Pellegriniho řádky na poslední chvíli dobře ilustrují jeho snahu vystupovat jako umírněný kandidát podporující členství Slovenska v EU a NATO a zároveň si nechat otevřené dveře pro podporu radikálnějších nacionalistických voličů náchylných věřit konspiračním teoriím, které pomohly Ficovu Smeru vrátit se loni na podzim k moci a sestavit kabinet s Hlasem a ultranacionalistickou SNS.
Pellegrini na Korčoka útočil také kvůli jeho působení v předchozích středopravicových kabinetech Igora Matoviče a Eduarda Hegera, které se oba rozpadly a způsobily vnitropolitický chaos.
Nový vyděděnec EU
Od té doby vývoj pod Ficovým levicově-pravicovým kabinetem znepokojil EU, domácí liberální média a opozici, která podpořila celostátní protesty proti Ficově justiční reorganizaci a návrhu kabinetu na restrukturalizaci RTVS a předání kontroly nad jejím řízením vládě.
Ficův kabinet také přeorientoval zahraniční politiku země z pozice věrného podporovatele Ukrajiny na pozici vstřícnou Kremlu, když vyzval k mírovým jednáním a usiloval o podivné spojenectví s maďarským radikálně pravicovým vůdcem Viktorem Orbánem.
Přestože ústavní soud velkou část změn trestního zákoníku zrušil, umožnil Ficovi zrušit speciální prokuraturu dohlížející na korupční kauzy na vysoké úrovni, která vyšetřovala několik úředníků napojených na Smer.
Agentura Reuters na začátku týdne s odvoláním na nejmenovaného činitele napsala, že Evropská komise pravděpodobně v příštích týdnech zahájí proti Bratislavě řízení o porušení povinnosti kvůli obavám, že by mohlo být odloženo vyšetřování týkající se zpronevěry finančních prostředků EU. "Ještě o tom nebylo rozhodnuto, [ale] zaslouží si to," byl citován ten činitel.
Korčok v posledních týdnech dohání Pellegriniho a zdá se, že využívá nálady veřejnosti podnícené protesty, ale prognózy z druhého kola ukazují, že to prostě nemusí stačit na to, aby Pellegriniho ve druhém kole porazil. Průzkum agentury Ipsos z 20. března předpovídá Pellegrinimu vítězství 54,5 % ku 45,5 % a průzkum agentury AKO z 19. března 52,9 % ku 47,1 %.
Ne všichni komentátoři se shodují, že Pellegriniho ve druhém kole 6. dubna podpoří ultranacionalistický kandidát Stefan Harabin. Harabin, jehož popularita v prvním kole osciluje mezi 10-12 %, je jediným dalším kandidátem, jehož popularita se pohybuje nad 5 %. Nicméně se očekává, že jeho voliči dají přednost Pellegrinimu před Korčokem, který vždy razil velmi prozápadní linii.
To by znamenalo, že slovenské opoziční strany by ztratily poslední hlas na nejvyšší úrovni politiky země. Odstupující liberální prezidentka Zuzana Čaputová představovala od návratu Fica k moci po zářijových parlamentních volbách hlavní kritický hlas vůči kabinetu vedenému Ficem.
"V případě, že Hlas získá post prezidenta, bude to na jedné straně znamenat, že vláda nebude mít ve slovenské politice proti komu vystupovat, upozornil tento týden v RTVS politolog Jozef Lenc.
Nezávislý Pellegrini?
Zdá se, že Pellegrini touží dokázat, že on a Hlas nejsou jen prodlouženou rukou Ficova Smeru, jehož byl kdysi součástí, což je kritika, která zesílila poté, co Pellegrini v říjnu zhatil pokus opoziční strany Progresivní Slovensko o sestavení vládní koalice bez Smeru. Pellegrini například 21. března v debatě RTVS prohlásil, že kontroverzní mediální zákon v současné podobě nepodepíše a že Hlas k němu předloží pozměňovací návrhy.
"Nikdy nelze vyloučit, že Pellegrini v sobě najde schopnost dělat autonomní politiku v úřadu prezidenta," říká investigativní novinářka Eva Mihočková a dodává, že Pellegriniho "vnitřní svět není zcela totožný s Robertem Ficem, zejména v otázce ochoty spolupracovat s neofašisty a otevřeně podporovat Rusko".
Slovenský prezident se často snaží být nad politikou, což je tradice, která sahá až k Michalu Kováčovi, který opustil nacionalistickou stranu HZDS siláckého premiéra Vladimíra Mečiara, když se Kováč v roce 1993 stal prvním prezidentem současného Slovenska. Poté Kováč otevřeně kritizoval Mečiara, což vyústilo v únos Kováčova syna Mečiarovou tajnou službou.
"Mnoho lidí doufá, že by mohl (Pellegrini) zopakovat příběh (Kováče)," říká Mihočková, ale "nic v Pellegriniho politické kariéře zatím neprokázalo, že by byl takové emancipace schopen".
Pellegrini je podle ní závislý na "struktuře svého elektorátu, jehož většina si přeje, aby fungoval v tandemu s Ficem".
Ficův kabinet už má janusovské rysy, například když jeho ministři během dvou dnů jednali s Putinovým nejvyšším diplomatem Lavrovem a americkým ministrem obrany Austinem Loydem. Fico sice osekal státní vojenskou pomoc Ukrajině, ale zároveň při mnoha příležitostech zopakoval, že nemá problém s pokračováním komerčního vývozu vojenského materiálu na Ukrajinu.
Fico se tak může cítit dobře, když si Pellegrini občas bere na mušku svého politického mentora, což by mohlo být jen gesto nezávislosti v prezidentském úřadu.
Diskuse