Vondráčkovo Česko na obláčku vlastní suverenity

22. 4. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Nedělní Otázky V. Moravce byly v lecčems unikátní. Asi ještě nikdy jsem neviděl mluvit poslance Vondráčka z Hnutí ANO s takovým nasazením, s takovou naléhavostí. Skoro jsem uvěřil tomu, že to myslí vážně. Pak se ale začal smát, když moderátor naznačil, že mluví jako politici z SPD.

Stejně tak ale i moderátor byl bez sebe, když senátor Láska mluvil o lidech, kterým se vypne mozek při zmínce o migraci, a když obvinil moderátora a jeho pořad z přístupu, jenž znemožňuje rozumnou debatu na tohle téma. Ano, uhodli jste: tématem byla migrace, lépe řečeno tzv. pakt o migraci, tedy dohoda členských zemí Unie o novém, tvrdším přístupu k migraci. Ve studiu byl kromě Vondráčka a Lásky také ministr vnitra Rakušan.

Vondráček situaci vykreslil tak, že migrace je největší problém Unie i světa a že nám hrozí naprostá katastrofa, zejména ztráta tzv. suverenity, pokud bude zmíněný pakt platit. Z jeho řeči se mohlo zdát, že kdyby nebylo paktu, tedy dohody mezi členskými státy, jak migraci řešit, tak Česká republika zůstane na obláčku v nebi, kde bude mít svou suverenitu, kde se nebude muset starat o žádného migranta a už vůbec nebude muset věnovat pozornost situaci v jiných zemích.

Senátor Láska podle mě velmi správně upozorňoval na nezbytnost dohody mezi členskými zeměmi Unie (ale také uvnitř těchto zemí) a na to, že pokud se někdo neumí a nechce dohodnout, má z Unie odejít. Ministr Rakušan hájil migrační pakt v zásadě tak, že souhlasil s Vondráčkem, jak velký problém migrace je, jak je třeba k ní přísně přistupovat, ale pakt právě podle jeho mínění znamená pokus o její řešení, tedy především přísnější postup vůči migrantům, tedy zlepšení naší situace. Jeho implementace v členských zemích má trvat dva roky a třeba se pak podle ministra dočkáme zrušení nákladných kontrol na vnitřních hranicích.

Hádka se vedla o tom, zda jsou v paktu povinné kvóty, kolik budeme muset platit, zda je tam pro nás nějaká výjimka. My, my a jen my, pupek světa. Výjimku z povinnosti přijímat migranty bychom podle pana ministra mohli mít na základě toho, že je u nás mnoho uprchlíků z Ukrajiny. A člověk by právě řekl, že už bychom na základě této skutečnosti mohli mít za sebou hysterii z migrační krize roku 2015. Moderátor ale ujasnil divákům zřejmě zásadní aspekt celé české optiky: je prý rozdíl mezi migrací ze zemí kulturně a etnicky blízkých a tou jinou migrací.

Humanitární hledisko, ohled na situaci v jiných zemích, které potřebují s migrací pomoci, to v debatě prakticky chybělo. Ostatně také u ukrajinských uprchlíků se kocháme tím, jak nám vynáší jejich často téměř otrocká práce, aby se náhodou neukázalo, že jim zcela nezištně pomáháme. Jako by ani nebylo v možnosti české veřejnosti něco takového jako humanitární ohledy vůči uprchlíků pochopit. Jako bychom byli opravdu v potápějící se lodi, kde nezbývá než sekat do prstů ty, kdo vypadli z lodi, aby se už nemohli vrátit.

Pozoruhodná byla také kakofonie o postoji zemí tzv. V4 ke zmíněnému paktu. Vondráček přístup k migraci zemí V4 oslavoval a prý se s nimi ANO spojí, pokud bude ve vládě, a bude proti paktu bojovat třeba i soudní cestou. Pakt je největší zlo, armagedon. Možná pan Vondráček měl na mysli bezvýchodnou situaci Maďarska za poslední migrační krize, kdy záchrana přišla od paní Merkel, která nechala ty lidi přijít do Německa. Na druhou stranu ministr Rakušan tvrdil, že nejsou žádné náznaky, že by země V4 chtěly platnost paktu nějak ohrozit, ba dokonce Maďarsko je velmi dobře připraveno na jeho implementaci.

Vondráček také odmítal sousloví „povinná solidarita“, prý je to nesmysl. Co třeba takové povinné zdravotní pojištění? Pro něj prostě ostatní státy Unie nejsou členy jedné komunity spolu s námi, ale je tu Česká republika se svými hranicemi, se svou suverenitou, která si rozhoduje o tom, jací migranti sem přijdou. Tak jsme se zřejmě suverénně rozhodli i o tom, že k nám přijdou stovky tisíc Ukrajinců, stejně tak se rozhodli Řekové a Italové nebo Američané, že k nim proudí tolik lidí z jiných zemí. Nebo vlastně suverénní je jenom Česká republika, ne USA, ty vůbec ne. Kdyby přece byly suverénní, nebudou mít žádný problém s jižní hranicí, ne?

Naše suverenita je samozřejmě posvátná, nedotknutelná. Sami si vycucáme ropu i plyn z prstu, k dostavbě jaderných elektráren nepotřebujeme nikoho, námi vyrobené zboží vyvezeme na skládky za humna a proti Rusku se, na rozdíl od Ukrajiny, ubráníme sami. Stejně tak si sami zajistíme pracovníky pro český průmysl, který už 15 let volá, že mu chybí 400 tisíc lidí, protože k nám ti lidi nemohou dostatečně svobodně migrovat.



4
Vytisknout
2918

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2024