Pouze sedm zemí splňuje normu WHO pro kvalitu ovzduší, zjistil výzkum

20. 3. 2024

čas čtení 5 minut
Podívejte, se, jaký je vzduch v Praze!! ZDE


Téměř všechny země světa nesplňují normu pro PM2,5, drobné částice vypouštěné vozidly a průmyslem, které způsobují zdravotní problémy

Světová zdravotnická organizace snížila v roce 2021 svou směrnici pro "bezpečné" hodnoty PM2,5 na pět mikrogramů na metr krychlový a podle tohoto měřítka mnoho zemí, například v Evropě, které v posledních 20 letech výrazně vyčistily své ovzduší, nedosahuje

Ale ani tato přísnější směrnice nemusí plně vystihnout riziko zákeřného znečištění ovzduší. Výzkum, který minulý měsíc zveřejnili američtí vědci, ukázal, že neexistuje žádná bezpečná úroveň PM2,5

Podle nové zprávy pouze sedm zemí splňuje mezinárodní normu kvality ovzduší, přičemž místy se znečištění ovzduší smrtelnými částicemi zhoršuje v důsledku oživení hospodářské činnosti a toxického dopadu kouře z lesních požárů.

Ze 134 zemí a regionů, které zpráva zkoumala, pouze sedm - Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland - splňuje doporučený limit Světové zdravotnické organizace (WHO) pro malé částice vypouštěné do ovzduší osobními a nákladními automobily a průmyslovými procesy.

Podle zprávy švýcarské organizace IQAir, která čerpá údaje z více než 30 000 monitorovacích stanic po celém světě, převážná většina zemí tuto normu pro částice PM2,5, což je typ mikroskopického zrnka sazí menšího než šířka lidského vlasu, které mohou při vdechnutí způsobit nesčetné zdravotní problémy a úmrtí, nesplňuje.

 
Ačkoli je ovzduší na světě obecně mnohem čistší, než tomu bylo po většinu minulého století, stále existují místa, kde je úroveň znečištění obzvláště nebezpečná. Zpráva IQAir uvádí, že v nejznečištěnější zemi, Pákistánu, je úroveň PM2,5 více než 14krát vyšší, než je norma WHO, dalšími nejvíce znečištěnými zeměmi jsou Indie, Tádžikistán a Burkina Faso.

Pokrok ve snižování znečištění ovzduší je však ohrožen i v bohatých a rychle se rozvíjejících zemích. Kanada, která byla dlouho považována za zemi s nejčistším ovzduším v západním světě, se v loňském roce stala zemí s nejhoršími hodnotami PM2,5 v důsledku rekordních požárů, které zpustošily zemi a způsobily, že se toxický kouř rozptýlil po celé zemi a do USA.

Zlepšení kvality ovzduší v Číně bylo v loňském roce komplikováno oživením ekonomické aktivity po pandemii Covid-19. Zpráva zjistila, že úroveň PM2,5 se zvýšila o 6,5 %.

"Bohužel se situace vrátila zpět," uvedla Glory Dolphin Hammesová, výkonná ředitelka společnosti IQAir pro Severní Ameriku. "Vědecké poznatky o dopadech znečištění ovzduší jsou zcela jasné, a přesto jsme si zvykli, že úroveň znečištění na pozadí je příliš vysoká na to, aby byla zdravá. Neprovádíme dostatečně rychlé úpravy."

Znečištění ovzduší zabije ročně na celém světě odhadem 7 milionů lidí
- více než AIDS a malárie dohromady - a tato zátěž je nejvíce pociťována v rozvojových zemích, které jsou závislé na obzvláště špinavých palivech pro vytápění, svícení a vaření v místnostech.

Podle šesté výroční zprávy IQAir byla v loňském roce nejvíce znečištěnou městskou oblastí na světě Begusarai v Indii, přičemž v Indii se nacházejí čtyři nejvíce znečištěná města na světě. Ve velké části rozvojového světa, zejména v zemích Afriky, však chybí spolehlivá měření kvality ovzduší.

Světová zdravotnická organizace snížila v roce 2021 svou směrnici pro "bezpečné" hodnoty PM2,5 na pět mikrogramů na metr krychlový a podle tohoto měřítka mnoho zemí, například v Evropě, které v posledních 20 letech výrazně vyčistily své ovzduší, nedosahuje.

Ale ani tato přísnější směrnice nemusí plně vystihnout riziko zákeřného znečištění ovzduší. Výzkum, který minulý měsíc zveřejnili američtí vědci, ukázal, že neexistuje žádná bezpečná úroveň PM2,5, přičemž i nejmenší expozice je spojena s nárůstem hospitalizací kvůli onemocněním, jako jsou srdeční choroby a astma.

Hammes uvedl, že země by měly jednat tak, aby se jejich města stala  méně závislými na automobilech, změnit lesnické postupy, aby pomohly omezit dopad kouře z lesních požárů, a rychleji přejít na čistou energii namísto fosilních paliv. "Sdílíme atmosférický obal se všemi ostatními na světě a musíme se ujistit, že neděláme věci, které by škodily těm ostatním," řekla.

Aidan Farrow, vedoucí vědecký pracovník pro kvalitu ovzduší v Greenpeace International, uvedl, že je také zapotřebí lépe monitorovat kvalitu ovzduší.

"V roce 2023 zůstalo znečištění ovzduší globální zdravotní katastrofou, globální soubor dat IQAir poskytuje důležitou připomínku výsledných nespravedlností a nutnosti realizovat mnoho řešení, která pro tento problém existují," řekl.


Zdroj v angličině ZDE

0
Vytisknout
1667

Diskuse

Obsah vydání | 21. 3. 2024