Dvě Josefíny
20. 3. 2024 / Soňa Svobodová
čas čtení
7 minut
Obrázek: Schránka
Dvě Josefíny a obě nejen stejného křestního jména, ale i příjmení, jenže každá narozená v jiném století. Z té, jenž se
narodila
v roce 1754, se stala uznávaná operní pěvkyně a blízká přítelkyně W. A.
Mozarta. Určitě již tušíte, že mám na mysli Josefínu Duškovou, která i
přesto, že díky svému pěveckému talentu procestovala značnou část Evropy,
zůstala věrná Praze, kde žila až do své smrti v roce 1824. A z té, jenž
se narodila v roce 1981 se po absolvování Akademie
výtvarných umění v Praze stala uznávaná sochařka, malířka, fotografka a řezbářka. Milovníci výtvarného umění již
určitě tuší, že mám na mysli jednu z členek spolku Umělecká beseda, taktéž Josefínu Duškovou.
Paní
Dušková, ve zmíněném spolku jste již od roku 2012. Prošel za těch
dvanáct let, co v něm působíte i nějakými zásadními proměnami?
Zásadní
proměny v principech UB nevnímám, řekla bych, že se stále snažíme
držet svých dlouhodobých hodnot tolerance, vzájemného respektu a
otevřenosti. V rámci těchto hodnot pravidelně nabízíme naše projekty
veřejnosti,
oproti dřívější době se intenzivněji snažíme komunikovat na sociálních sítích a v médiích. Snažíme se dále rozvíjet
a rozšiřovat spolkové aktivity.
NE DÁVNO
A můžete nám o nich říci něco více?
Ano, to mohu. Výtvarnému odboru UB se v posledních letech podařilo navázat dlouhodobou spolupráci s galerií Makráč,
kde v současné době prezentuje výstavní projekty jednotlivých členů. Za zmínku stojí také rozvoj časopisu Život, ten
prošel mnoha změnami, které ho činí velmi zajímavým periodikem z oblasti kultury.
Do ticha
V úvodu jsem zmínila operní divu Josefínu Duškovou, tak se vás musím zákonitě zeptat, zda je to pouhá shoda jmen,
či nějaká rodová provázanost?
O žádné rodové provázanosti bohužel nevím, opravdu je to jen shoda jmen. Za jméno vděčím kulturně laděným rodičům.
Váš
umělecko-tvůrčí záběr je nejen velmi rozsáhlý, ale současně jste
převážnou část své tvorby zasvětila práci s otiskem a jeho energií. Proč
právě jemu?
OTISK mě opravdu
fascinuje a je stěžejním motivem, ke kterému se vracím v různých
obdobích své tvorby. Vždy mě přitahovala místa, kde existenci toho, co
zde bylo, můžete tušit jen ze zanechaných stop. Otisk spojuje trvalé a
pomíjivé, vnímám ho jako paměť prostoru. Prázdné místo, které skrývá
tajemství. Prázdnota, která je naplněna tím, co zde bylo a již není.
Pracuji s otisky již téměř dvacet let, jak v abstraktní, tak ve
figurální formě. Ve figurální formě otisku je pak
existenciální rozměr ještě vtíravější. A i po takto dlouhé době mám nápady a vize, které ještě čekají na realizaci.
Klesání
Otisku jste věnovala i jednu ze svých výstav?
Máte pravdu. Tomuto fenoménu jsem věnovala poslední rozsáhlejší výstavu, k níž vyšel i katalog s autorskými texty.
Stín
Mezi
vaše zásadní témata, ale patří i zrození, růst, plynutí, destrukce,
mizení a zánik. Co vás ne těchto tématech, tak fascinuje, že se jim
neustále věnujete?
Jsou to témata, se kterými se každodenně setkáváme a jsou přirozenými a každodenními součástmi našich životů.
Pomíjivost a neustálý koloběh života s jeho obrovskou silou, alespoň pro mne spousta otázek, které jsou zásadní pro
naši
existenci a pro to, k čemu se v životě vztahujeme. Vnímání času
duchovní, lineární i cyklické, to jak čas pomalu plyne a někdy pádí.
Navíc jsou to témata, která buď předcházela nebo následovala určitým
životním obdobím a souvisí
tedy i s konkrétními osobními prožitky, ať se to týká mateřství, či úmrtí blízkých.
Schránka
Při zpracovávání těchto témat pracujete s nestálými materiály mezi něž patří vosk, led, molitan, sádra, pigmenty
a hlína. Proč jste si zvolila právě je?
Obecně mě zajímají různorodé materiály pro své specifické působení, kterým v nás dokážou vyvolat určité emoce.
Zmínila
jste nestálé materiály, ty mi svým charakterem umožňují symbolicky
zdůraznit křehkost a zranitelnost živých bytostí, se kterou se všichni
potýkáme.
Otisk
Ale nejen s těmito materiály pracujete?
V nejnovější tvorbě pracují i s kovy, ale i zde mě přitahuje jejich proces destrukce a úpravy materiálů, které křehkost evokují.
Velký otisk
Kromě soch, portrétů, kresby a řezby se také věnujete fotografií a fotografickým cyklům, jako Tajemství krajiny a Tání,
které jste vytvořila, když jste absolvovala finskou stáž. Jaké dojmy ve vás zanechala?
Pobyt ve Finsku zásadně ovlivnil mou práci a stále se k němu v myšlenkách vracím. Soustředění, klid, dálka. Lidský bylo
prostředí
velmi otevřené a vstřícné, ale já jsem zde hledala spíše samotu a
soustředění. Intenzivně jsem vnímala místní krajinu, kde jsem nacházela
inspiraci. Pamatuji si jak zasněžené pláně, tak jarní strniště, kde jsem
brouzdala a sbírala
inspiraci pro tvorbu. Ve Finsku jsem začala intenzivněji zkoumat různá média i různorodé materiàly.
Stín a Dotýkání
Mimo
to, se věnujete i tvorbě replik a kopií historických
umělecko-řemeslných předmětů a restaurování řezbářských prací, což
určitě vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Je to tak?
Trpělivost je jednou ze zásadních schopností, bez které by to v této oblasti, opravdu nešlo a myslím, že jí mám dostatek.
V
současné době se řezbářskému řemeslu věnuji převážně formou pedagogické
práce. Je hezké vidět, že si toto řemeslo stále nachází nadšence mezi
dětmi a přináší jim nejen získání nových dovedností, ale i velkou
radost.
To máte pravdu, neboť bez radosti
není člověk šťasten, takže vlastně i výstava Umělecké besedy v
Clam-Gallasově paláci v Praze, na níž se svými kolegy z tohoto spolku
vystavujete svá díla přináší těm, kteří na ni zavítají radost.
Jak se vám zde vystavuje?
Velkorysý výstavní prostor svým rozsahem nabízí opravdu skvělou příležitost pro prezentaci takto rozmanitých děl.
Myslím, že se zároveň podařilo vytvořit vhodná zákoutí, která citlivě spojují díla do menších celků a že spolu díla
opravdu komunikují.
Instalace Benešov
A když od té komunikace přejdeme ke kouzelnému prstenu, co by jste změnila nejen v české, ale i té světové kultuře
a společnosti, kdyby jste ho vlastnila?
V poslední době se často zamýšlím, do jaké doby rostou moje děti a jaké výzvy je čekají. Takže kouzelný prstene...
Přeju si pro naše děti. Ať mají dost sil, kreativity, empatie, ohleduplnosti, ale i důraznosti při řešení všech výzev
a konfliktů, které nám přináší současný svět. Ať mohou žít ve světě, kde nemusí čelit agresi, úzkosti či zoufalství.
A co přeji kultuře? Ať nám pomáhá otevírat nové obzory, přináší úlevu a radost.
Děkuji za rozhovor.
1594
Diskuse