Blinken vyzývá Izrael, aby zabránil úmrtím civilistů, a chce bezpečné zóny v Gaze

14. 10. 2023

 

Blinken byl v pátek na cestě po šesti arabských zemích, aby se pokusil předejít rozsáhlejší válce, která by zasáhla celý Blízký východ. Panují obavy, že by mohl vypuknout požár, pokud by odhodlání Izraele rozdrtit Hamás vedlo k masakru v Gaze nebo k nucenému odchodu milionů Palestinců do Egypta.

Blinken vyvíjí tlak na egyptského prezidenta Abdela Fataha al-Sisiho, aby otevřel jižní hraniční přechod z Gazy do Egypta nebo aby otevřel širší humanitární koridor poté, co Izrael nařídil 1,1 milionu lidí v Gaze opustit své domovy a vydat se dále na jih území.

V projevu v Dauhá po setkání s katarským premiérem  Blinken uvedl, že spolupracuje s agenturami OSN, Izraelem a regionálními mocnostmi na plánu bezpečných zón v Gaze.

Opakovaně hájil právo Izraele na obranu a dodal: "To, co to dělá tak komplikovaným, je, že Hamás používá lidské štíty, umisťuje civilisty na místa, kde jsou využíváni k ochraně představitelů Hamásu nebo jejich vybavení či infrastruktury."

Dodal: "Civilisté by neměli být cílem vojenských operací. Nejsou cílem izraelských operací. Jsou zcela záměrně cílem operací Hamásu."

Katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman bin Jassim Al Thani uvedl, že pracuje na deeskalaci, humanitárních koridorech a osvobození rukojmích.

Američtí představitelé uvedli, že Blinken jednal o izraelském plánu hromadné evakuace, když se ve čtvrtek v Jeruzalémě setkal s premiérem země Benjaminem Netanjahuem. "Jednou z věcí, o kterých jsme s nimi hovořili, byla potřeba chránit životy civilistů v Gaze, potřeba vytvořit určité bezpečné oblasti, kam by se civilisté mohli přemístit, aby byli v bezpečí před legitimními bezpečnostními operacemi Izraele," řekl novinářům jeden z amerických představitelů.

Palestinci a arabské státy se obávají, že pravicoví členové izraelské vlády jednoty plánují trvalé vyhnání - opakování toho, co Palestinci nazývají Nakba z roku 1948 - a nesnaží se pouze vyklidit oblasti, aby bylo snazší zničit vedení Hamásu. Izrael se zatím jasně nevyjádřil ke svým plánům ohledně budoucí správy Gazy, kromě toho, že Hamás nesmí hrát žádnou roli.

První náznaky ze strany dobře vyzbrojené skupiny Hizballáh podporované Íránem v Libanonu - stejně jako samotného Íránu - byly takové, že se nechystají okamžitě vojensky zasáhnout.

Zástupce šéfa Hizballáhu Naim Qassem v pátek prohlásil, že skupina je "plně připravena" přispět do bojů.

Svým příznivcům řekl: "Až přijde čas na nějakou akci, provedeme ji. Zákulisní hovory s námi ze strany velmocí, arabských zemí, vyslanců OSN - přímo i nepřímo nám říkají, abychom nezasahovali - nebudou mít žádný účinek."

Írán se vždy vyhýbal přímému vojenskému konfliktu se Západem a raději operoval prostřednictvím svých zástupců, a přestože ideologicky podporoval Hamás, Západ nepředložil žádný důkaz, že by Írán řídil krvavou operaci Hamásu.

Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán tento týden hovořil 45 minut s íránským prezidentem Ebrahímem Raisím v mimořádném přímém hovoru, a přestože oba muži podporují palestinskou věc, ani jedna strana nebude chtít totální válku s Izraelem. Saúdové jednají s Izraelem o normalizaci vztahů. Plně rozsáhlý regionální požár by vedl k růstu cen ropy nad 150 dolarů za barel a uvrhl by svět do globální recese.

USA se ocitly v dilematu, zda bránit právo Izraele na obranu, ale zároveň naléhat na Izrael, aby tak činil způsobem, který nevyvolá reakci na Blízkém východě a v některých částech Západu.

Ve čtvrtek v Jeruzalémě Blinken řekl: "Izrael má právo, ba dokonce povinnost se bránit a zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo.

"Záleží však na tom, jak to Izrael udělá," řekl. "My jako demokratické země se řídíme vyššími standardy."