Kam kráčíš, Izraeli?

16. 10. 2023

Poškodila nedávná vlna neposlušnosti mezi záložními piloty letectva a důstojníky IDF trvale bezpečnost státu proti Íránu a nepřátelským arabským státům?

Možná, že ano. Válka je taková, jaká je, ale nejdůležitějším faktorem při jejím vedení není technologie, jakkoli sofistikovaná. Je to spíše bojovný duch, který zase může spočívat pouze na vzájemné důvěře (jak se říkávalo, když Německo ještě mělo armádu, dnes jste to vy, zítra jsem to já). Někteří izraelští piloti, letoví dispečeři, operátoři dronů, pozemní důstojníci a samozřejmě právníci to vidí tak, že tato důvěra byla narušena jejich politickými nadřízenými, kteří tím, že se snaží drasticky zvýšit vliv zejména výkonné moci, oslabují soudnictví a připravují diktaturu. A to spolu s požadavkem, aby se policie a armáda uchýlily k drakonickým opatřením ke zlomení odporu okupovaného palestinského obyvatelstva – tak drakonickým, že pokud by byla zavedena, mají velkou šanci způsobit, že ti, kdo je provádějí, budou pohnáni před Mezinárodní soud pro válečné zločiny v Haagu.

Problém je jako rakovina. Čím déle bude trvat, tím horší to bude a tím těžší bude napravit již napáchané škody.

Mohlo by reálně dojít k puči zorganizovanému generály IDF a/nebo bezpečnostními službami, aby byli násilně odstraněni z úřadu Netanjahu, Smotrich a Ben-Gvir?

O tom velmi pochybuji. Nezapomínejte, že IDF, na rozdíl od většiny moderních ozbrojených sil, se neskládá převážně z profesionálů, ale z branců a záložníků. Budou rozděleni, stejně jako zbytek izraelské společnosti. Výsledkem bude totální dezintegrace.

Mohly by být dohody z Camp Davidu Egyptem jednoduše ignorovány a uskutečnit se návrat ke starému nepřátelství?

Takový krok téměř jistě nepřijde najednou, ale vyžaduje čas a psychologickou přípravu mezi masami. Také extrémní provokace, jako je izraelský pokus o vyhnání palestinského obyvatelstva ze Západního břehu. Ale ano, může se to stát.

Potřebují arabské země a Írán Izrael, aby nadále existoval jako domácí "boxovací pytel", nebo je nenávist tak velká, že by mohlo dojít ke genocidě izraelských Židů a la muftí jeruzalémský?

Ptáte se, jako by Arabové a Íránci byli ze stejného kusu. Ale nejsou. Mezi arabskými masami, včetně těch vzdělanějších, lidé nenávidí Izrael více než vláda. V Íránu je situace opačná.

Mimochodem, napadlo vás někdy, že věci mohou fungovat i opačně – tj. že jsou to naopak některé izraelské kruhy, které tuto hrozbu používají jako boxovací pytel?

Je pravděpodobné, že Hizballáh alias Írán spustí nepřetržitou palbu raket, které by ochromily izraelskou infrastrukturu? Nebo bude jaderný potenciál Izraele i nadále v krátkodobém horizontu mully odstrašovat?

Izrael nikdy nezveřejnil žádnou jadernou doktrínu, kterou by mohl mít. Současně panuje všeobecné přesvědčení, že jeho vůdci se uchýlí k jaderným zbraním pouze v případě, že země bude čelit úplné porážce – například tím, že armáda bude zredukována do bodu, kdy už nebude moci bojovat, logistická infrastruktura bude vyřazena a značná část území a obyvatelstva bude obsazena.

Ani při nejhorší vůli na světě nemá Hizballáh na to, aby těchto cílů dosáhl; takže to bude záviset na íránské (a syrské) podpoře. Bombardování íránskými a syrskými chemickými zbraněmi by skutečně mohlo vést Izrael k tomu, aby nejprve vyhrožoval a pak použil své zbraně poslední instance.

Myslíte si, že dojde k exodu "nejlepších a nejchytřejších", pokud se Bibi a spol. budou i nadále držet u moci?

To se již děje. Mnoho – nikdo neví kolik – akademiků, lékařů a dalších vysoce kvalifikovaných odborníků odchází nebo hledá způsoby, jak odejít. Šekel, který byl několik let označován za nejsilnější měnu na světě, klesá. Desetitisíce lidí, včetně některých členů mé vlastní rodiny, se snaží získat navíc k izraelskému cizí občanství. I když neexistují žádné statistiky, můj odhad je, že zbývá jen málo izraelských rodin, které by o této možnosti více či méně vážně neuvažovaly.

Žijeme v postmoderním světě, kde je všechno možné a téměř nic není jisté.

To je pravda. Předpovídání budoucnosti to však nijak neusnadňuje. Pokud něco, tak naopak.

Věříte, jak někdo řekl, že "i to pomine"?

Myslím si, že tato hrozba je nejvážnější, které Izrael čelil od roku 1973. Pokud Netanjahu nevěnuje velmi, velmi velkou péči vládě a svým nástupcům, je občanská válka, a to nejen mezi Židy a Araby, ale i mezi Židy samotnými, nevyhnutelná. Taková válka, zejména taková, která povede k zahraničnímu (arabskému a íránskému) zapojení, by mohla docela dobře znamenat konec Izraele.

Zdroj v angličtině: ZDE