Nepřiměřená reakce českých médií na zprávu UNICEF o údajném výskytu pedofilní prostituce v českoněmeckém pohraničí mě konsternovala. Byla zbytečně defenzivně nacionalistická - překvapivá v zemi, která se má zanedlouho stát členem EU. Snad nejdále došel svým komentářem v deníku Neviditelný pes Václav Vlk, který vydání zprávy označil za součást pokračujícího kolektivního německého spiknutí proti českému národu. "Odměnou" za "vstřícnost pánů Mandlera, Doležala, Placáka, Karáska, lidovců a unionistů" vůči Němcům je tu podle Vlka nyní facka: když nevyšel Temelín ani Benešovy dekrety, Němci se "nás" rozhodli kritizovat za pedofilii! Cílenou urážkou českého národa bylo podle autora i to, že "německá" zpráva o "české pedofilii" byla (záměrně?) vydána v den, kdy slavíme státní svátek, 28. října.

Vyšlo jako "Úhel pohledu" ve čtvrtek v Lidových novinách ZDE

Loňský workshop konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti na téma mezinárodního obchodu a ekonomiky vyzval k "zásadní reformě současného systému globální ekonomické kontroly, odstranění dvojích standardů v mezinárodním obchodě a zajištění stejných pravidel hry pro všechny země." Účastníci se shodli na směru nutných reforem, především na demokratizaci a posílení role multilaterálních institucí a posílení soudržnosti jejich politiky. Letošní konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti se konala přibližně měsíc po zasedání Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu a byla tak jedinečnou příležitostí k reflexi jeho neúspěchu a budoucnosti celého multilaterálního obchodního systému. Jedním z komplexů klíčových otázek, které měly být zodpovězeny na tomto workshopu jsou:

Britské listy exkluzivně přináší první do češtiny přeložené příspěvky z diskuze na toto téma.

Tento den je velmi významným dnem, protože dnes je 16. října, světový den proti hladu a za potravinovou politiku, za výživu. Myslím, že nemusím vysvětlovat, jaký má tento den význam, zejména když sedím vedle dvou prezidentů, velkých osobností, jakými jste vy. Jenom chci poprosit, abyste přemýšleli se smířlivostí a uctivostí. Mysleme na ty tisíce a tisíce lidí, starců a dětí, kteří každý den umírají hlady. V současnosti hlásí FAO osm set tisíc lidí, kteří se skutečně nedokáží uživit. Ale já jsem přesvědčen o tom, že jich je daleko víc a co je vážné, že mezi těmito osmi sty milióny je nějakých šest set miliónů, kteří jsou vlastně drobnými rolníky, kteří se rozhodli, že budou žít ze své půdy, rybolovu nebo chovu dobytka a proč se nedokáží uživit? Protože jsou tu takové hospodářské, finanční a politické mechanismy, které jim v tom brání.

Otázka zněla: "Co je hlavní překážkou spravedlivého rozvoje v dnešním světě?" a mou hlavní odpovědí je, že představitelé vlád často jezdí na mezinárodní zasedání, kde pronesou velkolepé sliby, pak si sednou do letadla a vrátí se domů, jako by se nic nestalo. A právě občanská společnost a fóra, jako je toto, by měla a také mohou mobilizovat vlády k odpovědnosti za plnění slibů, ke kterým se zavázaly. Dovolím si uvést příklad Rozvojových cílů milénia, protože je považuji za nejzávažnější slib, kterým se kdy vlády zavázaly. V roce 2000 se na Valném shromáždění v New Yorku sešlo více hlav států a vlád než kdy dříve i poté a všichni se podepsali pod Deklaraci milénia, která slibuje učinit globalizaci prospěšnou pro všechny lidi na této planetě. Z této Deklarace vychází osm Rozvojových cílů milénia, ke kterým se zavázali všichni na tomto světě prostřednictvím svých vlád.

Presne o päť mesiacov budú môcť voliči tejto krajiny opäť rozhodnúť, kto bude v nasledujúcich piatich rokoch slovenským prezidentom. Pôjde v poradí už o druhú priamu, demokratickú a rovnú voľbu hlavy štátu v novodobej histórii Slovenskej republiky.

Hoci oficiálna kampaň pred tretím aprílom, predpokladaným termínom prvého kola volieb, sa ešte nezačala, tá neoficiálna v médiách a politických kuloároch sa rozbehla už dávnejšie. Agentúry na výskum verejnej mienky nás pravidelne kŕmia svojimi zisteniami. Budú sa aj tentoraz odlišovať od skutočnosti, ako v prípade posledných parlamentných volieb?

Belgicko, respektíve jeho metropola Brusel sa nezriedka označuje aj za hlavné mesto Európy. Právom. Sídlia tu najdôležitejšie orgány Európskej únie -- okrem iných aj Európska komisia -- i Severoatlantickej aliancie. O túto inštitúciu však Brusel prednedávnom takmer prišiel. Dôvodom bol zákon, ktorý umožňoval podávať v Belgicku žaloby na svetových politikov. Medzi obžalovanými by podávatelia boli bývali radi videli tak izraelského premiéra, ako aj palestínskeho predáka Jásira Arafata, či amerického prezidenta Georgea W. Busha. A práve on sa stal Belgičanom takmer osudným. Jeho minister obrany Donald Rumsfeld Bruselu odkázal, že ak Belgicko nezruší svoj "kontroverzný" zákon, mohlo by prísť o sídlo NATO. A tak belgická vláda zmenila znenie zákona, podľa ktorého sa dajú teraz podávať na belgických súdoch žaloby už len na osoby, ktoré majú trvalý pobyt v Belgicku.

Minulý týždeň sa medzi 27. a 29. októbrom v Bratislave konal 2. ročník medzinárodnej vedeckej konferencie o informačnej spoločnosti Information Society and Public Administration (ITAPA 2003). Už dva roky sa aktívne venujem štúdiu informačnej spoločnosti, preto som sa naozaj tešil. Na Slovensku to s rozvojom informačných a komunikačných technológií vyzerá biedne, tajne som však dúfal, že naša vláda to s ich rozvojom začala konečne myslieť vážne.

V Afganistane pôsobia nielen americkí vojaci. Napriek tomu sú obyvatelia rozhorčení prítomnosťou americkej armády. Príslušníkov medzinárodných mierových síl ISAF je desaťtisíc, afganská dočasná vláda žiada OSN, aby tento počet zvýšila ešte minimálne o dvojnásobok. ISAF vydáva vlastné farebné propagačné periodikum, ktoré zadarmo distribuuje medzi obyvateľov. Zadarmo ho dostávajú aj študenti na školách a jazykových kurzoch. Americká vláda, prirodzene, vlastné periodikum nevydáva. To je iba symbolická ukážka rozdielnej politiky. Kým napríklad Nemecko či Francúzsko zamerali pomoc na študentov a utečencov, začali výstavbou nemocníc a obnovou školských zariadení, Spojené štáty mieria na vysokú politiku. Výsledky štátnej politiky sa prejavujú neskôr, a preto sa v súčasnosti na kábulských uliciach a v bežnom živote ľudí odráža najväčšmi pomoc európskych štátov a Japonska.

Afganci veria, že Američania neprišli do ich krajiny iba pomôcť, ale najmä sa obohatiť.

Vývoj v oblasti Kosova není zdaleka ukončen, ale velmi pozvolna a postupně se začal zařazovat do stabilizujícího se bezpečnostního prostředí v Evropě. To potvrdilo i jednání na vysoké úrovni mezi kosovskými a srbskými představiteli nedávno ve Vídni. Vzpomeňme jen na poslední setkání před více než čtyřmi lety v Rambouillet, kde Srbsko čelilo nepřijatelnému ultimatu před zahájením bombardování, které nakonec svých podmínek (např. kompletní okupace Jugoslávie vojsky NATO a do tří let referendum o osamostatnění Kosova) nedosáhlo.

Európa ostala prekvapená sama zo seba. Výsledky posledného eurobarometra -- celoeurópskeho prieskumu verejnej mienky -- ukázali, že 59 percent jej obyvateľov považuje Izrael za hrozbu svetovému mieru. Ten tak získal viac "hlasov" ako Irak, KĽDR či Irán. Dokonca aj Spojené štáty, na starom kontinente pomerne populárny cieľ, boli až šieste.

Po Blízkém východě má Venezuela podle odhadů druhé největší ropné rezervy na světě. Asi 1 a půl milionu barelů venezuelské ropy končí každý den ve Spojených státech. Je to 15 procent veškerých amerických dovozů ropy. Tankové lodi trvá přibližně jen asi týden, než z Venezuely dopluje do amerických přístavů. Proto je Venezuela pro Spojené státy strategicky velmi důležitá. Proto nebyli Američané zrovna nadšeni, když před pěti lety zvolili Venezuelané prezidenta, který hlásal revoluci.

(Článek vyšel v příloze "Firma" v deníku Právo v pátek 31. 10. 2003.)

"Hanke, tys prej napsal něco o škole'', budou zase učitelé za pár dnů uštěpačně poznamenávat. A zase ty kyselé ksichty. Všichni se pořád ohánějí tím, jak student může vyjádřit svůj názor, ale běda tomu, kdo to zkusí. Chtěl bych varovat ostatní studenty, kteří to chtějí udělat. Jde to, ale buďte připraveni, že vás pak budou napadat ze zálohy ti, kteří slíbili, že vás budou vzdělávat. Škola totiž není ta ideální instituce, jak jste si ji vysnili. Je prohnilá skrz na skrz.

Představte si, že by někdo vytvořil napodobeninu automobilu, dal do něho loutky černochů v životní velikosti, na poznávací značku napsal NEGŘI a automobil zapálil. A pak by se k tomu vyjadřovali poslanci, že si černoši částečně mohou za to, jak je většinová společnost vidí. V Británii v dnešní době zcela nepřijatelné, že? Avšak přesně toto se stalo v Anglii minulý týden. Týkalo se to ovšem - cikánů. Citujeme z komentáře George Monbiota ve včerejším Guardianu.

Dnes ve čtvrtek 13. listopadu v 15 hodin v kavárně v prvním patře knihkupectví Academia na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze představíme nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují. Vydává ho k letošnímu výročí 17. listopadu pražské nakladatelství Libri ve spolupráci s Občanským sdružením Britské listy ZDE. Výhradním distributorem knihy je firma Kosmas. Objednat si ji můžete už nyní emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. Kniha stojí 390 Kč.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.