MDŽ - mužský den žen

8. 3. 2014 / Wenzel Lischka

čas čtení 4 minuty

Mezinárodní den žen se nás již netýká. Byl odsunut decentně stranou, jako všechno co zbylo z trapné komunistické minulosti, za kterou se my demokraté tolik stydíme, ačkoliv jsme se v ní tolik ekonomicky, kariéristicky a stranicky angažovali. Jsme dnes přece demokraté, a kdo je víc?!

Mezinárodní den žen je již relikvií také z gerontologických důvodů. Týká se již jenom starých, nemohoucích a zbytečných žen, o které naše ekonomika a pudy nemají již vůbec žádný zájem. Uznejte sami, co se starými bábami? Dnes máme mladého a lépe zhodnoceného valenčního Valentýna.

Jak učinit z žen zdaněné výrobní nástroje, to byl dobrý ekonomický nápad. Objev peněz umožnil vsunout mezi člověka a přírodu a mezi člověka a člověka náš ekonomický mezičlánek. Nakonec tento vynález člověka a přírodu umně ovládá. Emancipace žen na muže nám otevřela cestu do ekonomických rájů.

Ženy již nemají rády muže, ale peníze. Již nejsou závislé jako otrokyně na mužích, ale na penězích. Již nejsou závislé jako divošky na přírodě, ale na financích. Finance jsou začátkem i koncem (fin) fšeho.

Pozůstatek nouze, bídy a totality, jeden den v roce, který patřil ženám, se nám podařilo zlikvidovat. Dnes opět všech 365 dní patří mužům. A protože muži pochopitelně patří penězům, patří nám úplně všechno.

Máte-li prachy, jejich otroka si vždy snadno najmete nebo koupíte. Protože peníze ovládají svět, svět patří nám! Pomocí peněz nebylo obtížné pohnout se Sovětským svazem na věčné časy. Jeho mrtvolu není však dobré na hřbitově té staré a neumělé totality úplně zcela zakopávat. Můžeme s ní totiž strašit malé děti a blbouny.

Čím více se od strašidla komunizmu vzdalujeme, tím je nejasnější, větší a obludnější. Strašidla, které každý dobře zná, se nikdo nebojí. Aby nám nikdo nevzal naše rukojmí, musí se všichni bát, byť jenom pohlédnout směrem do duševní tmy, kde se ten neviditelný kolos skrývá. Strašidlo je zlé a špatné, protože je špatné a zlé. Nikdo nesmí vědět proč. V tom je jeho strašidelnost. Zaslepuje oči před Molochem, který jako rakovina vše proniká, a který všude metastazuje. V každém těle, údu, vnitřnosti, buňce, molekule, atomu i částici se vlní a svoji funkci zdárně plní.

Peníze svojí mocnou přitažlivostí nahradily klasickou lásku. Pudy nahradila ekonomika. Nikdo dnes již nepochybuje o tom, že peníze jsou láskou, pravdou a vítězstvím. Z tohoto hlediska bychom měli být k Valentýnům shovívavými. Neměli bychom je nepěkně nazývat zločinci, zloději, tuneláři, korupčníky, kmotry, defraudanty a jinými hanlivými výrazy, ale milovníky. Již vůbec bychom je neměli honit policií, šikanovat a odsuzovat soudy a zavírat do kriminálů. Vždyť oni jenom hodně milovali.

Na lásce není přece vůbec nic špatného. V naší kultuře je nám doporučována již 2014 let. Neměli bychom se jí odříkat, a měli bychom být milosrdní k sobě i druhým. Na tom, že je občan pro peníze schopen všeho, není přece vůbec nic špatného. Proč vyčítat druhému, čím sami trpíme. Buďme demokratičtí. No a navíc, uznejte sami, že každý má přece mnohem raději kulaťoučké miliony nežli kulaté báby. Láska by neměla být nijak trestná.

Výše uvedenou tezi lze prakticky dokázat nejen v hospodě U kulaté báby, ale i na detektoru lži. Při výběru báby nebo milionu nezaváhá ani zkušený a ostřílený agent FBI, natož obyčejný občan. Melouny mají vždy přednost.

Morálka, která by chtěla dávat něčemu navrch nad melouny, je obyčejnou hloupostí. Chovejme se k ní však prozatím shovívavě, neboť na blbosti se dobře vydělávají peníze. Bez blbosti a lásky bychom byli úplně na mizině. Přece byste nechtěli, aby se vrátily prázdné regály s ženou za pultem. Takto tam stojí krásný Valentýn s DPH.

0
Vytisknout
10160

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2014