Tato doba je pro každého Izraelce zkouškou, a až dosud selháváme. Bývaly doby, kdy Izrael toužil být řádným členem mezinárodního společenství. Bývaly doby, kdy jedním z hlavních cílů bylo skoncovat s postavením státu v karanténě, bojkotovaného, neuznávaného, nežádaného, jednoduše takového, od nějž se každý drží o krok dále.

To už neplatí. Bez toho, aby se lidu někdo zeptal, a bez rozmyšlení, Izrael na nejvyšší úrovni přijal exekutivní rozhodnutí. Protože nebyl schopen porazit síly, které si přejí vidět Izrael mezi hlavními vyděděnci světa, rozhodl se, že se k nim sám připojí. Rozhodl se, že úkol delegitimizovat židovský stát nesmí být přenechán cizincům a amatérům. Co nedokázala krajní levice od Británie po Berkeley - vyvolat mezi izraelskými spojenci pocit, že tento stát je nemilosrdným, morálně zaslepeným agresorem, který si zaslouží sankce a vyhýbání - to se rozhodla plně realizovat sama izraelská krajně pravicová vláda, zejména její ministerstvo zahraničí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE