Autentický politický program "toho, komu na tomto světě nezáleželo", zpracovaný ve 40. letech minulého století pro stranu Indický národní kongres, si můžete (anglicky, bohužel se značným množstvím chyb) přečíst ZDE. Vedle podrobností o tom, jak vlastně Gándhí opravdu chápal roli komunity v indické společnosti nebo postavení žen, v něm naleznete i poněkud podrobnější informace o jeho programu rozvoje domáckého textilního průmyslu, o němž je v tomto vydání Britských listů řeč na jiném místě.

Kdo by snad nad takovou "ubohostí" jako ruční domácí výroba látek ohrnoval nos, tomu doporučuji navštívit některou z našich aktuálně "nejmodernějších" montoven, nebo se v sezóně zajít podívat, v jakých podmínkách dnes v ČR na venkově pracují zahraniční zemědělští dělníci. Na rozdíl od těchto lidí měli Indové podle Gándhího představ pracovat v relativně solidních podmínkách svých domácností, a na prvním místě sami pro sebe.

Komu ani to nepostačí a kdo vysloveně miluje historické paradoxy, tomu radím znovu otevřít Solženicynovu knihu Souostroví Gulag, aby si letmo připomenul, jak lze také ve zbídačené a zaostalé zemi docela dobře srovnatelné s poválečnou Indií provádět prvotní akumulaci - a to ve jménu doktríny, která se na každém kroku zaklíná humanismem a slibuje přitom vybudovat ráj na zemi.