Podle informací uveřejněných ve většině médií se v případě příznivců Dělnické strany jednalo o shromáždění „nepovolené“, což se oficiálně uvádí jako důvod pro jeho rozpuštění. Termín „nepovolené shromáždění“ se však v našem právním řádu vůbec nevyskytuje. Existuje pouze shromáždění neoznámené. Nicméně ani skutečnost, že někdo shromáždění svolal a předem jej neoznámil, není důvodem pro jeho rozpuštění. Svolavateli je pouze možné udělit pokutu. Pokud akce vznikne spontánně, pak zpravidla ani žádný organizátor neexistuje. Aby mohlo být shromáždění legálně rozpuštěno, musí nastat některý z důvodů uvedených v zákoně, například pokud dochází k násilnostem, rozněcování nenávisti vůči některé skupině obyvatel, nebo se akce koná na místě, kde je ohroženo zdraví účastníků. Julie Zelená z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ale Lize potvrdila, že žádný z těchto důvodů nenastal a žádné projevy nesnášenlivosti nebyly zaznamenány. Důvodem pro rozpuštění shromáždění bylo tedy jen to, že nebylo oznámeno.

„Takový postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extrémistů. Avšak i extrémista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu.“ Uvádí k zásahu policie právnička Ligy Zuzana Candigliota. Stejný nezákonný a nepřiměřený postup vůči neoznámenému shromáždění policie uplatnila i v případě protestu anarchistů proti pochodu neonacistů 28. října 2009 v Otrokovicích nebo v případě příznivců squattingu 12. září 2009 v Praze.

Jaké může mít nezákonný postup policie právní důsledky? Kterýkoli účastník rozpuštěného shromáždění může do 15 dnů podat u soudu námitky. Soud pak rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

„V tomto případě se jednalo o nesprávný úřední postup, který zasáhl do práv účastníků. Ti se pak mohou po státu domáhat omluvy, případně i přiměřeného finančního zadostiučinění. Státu by se tedy nepochybně více vyplatilo, kdyby policisté dodržovali zákon, respektovali práva občanů a nezasahovali zbytečně tam, kde to není nutné.“ Dodává právnička.

Liga je přesvědčena o tom, že je nutné, aby policie zakročila vždy, pokud na demonstraci probíhají výzvy k násilí vůči menšinám nebo jiné projevy rasismu a xenofobie. Není ale možné, aby policie nerespektovala základní práva a svobody, které jsou zaručeny všem.