20. 2. 2010
Od začátku války v Iráku utekli ze svých vojenských stanovišť britští vojáci více než 17 000krát. Podle oficiálních informací britského ministerstva obrany, které bylo toto ministerstvo nuceno sdělit deníku Independent podle Zákona o přístupu k informacím, opustilo více než 2000 vojáků svá vojenská stanoviště bez povolení velitelů. Od začátku války v Iráku došlo k 17 470 takovým incidentům.
20. 2. 2010
Británie důrazně popřela, že by byla předem informována o plánu izraelské rozvědky Mossad zavraždit v Dubaji vysokého činitele organizace Hamas. Britská vláda zuřivě poukázala na to, že se Izrael snaží zbavit se viny za tuto vraždu tím, že se do skandálu pokouší zatáhnout i jiné země.
Britské vládní zdroje odmítly jako "nesmysl" zprávu, podle níž prý izraelská tajná služba předem Británii varovala, že vzniknou komoliakce v důsledku tajného používání britských pasů při blíže nespecifikované "zahraniční operaci" - při vraždě velitele Hamasu Mahmouda al-Mabhouha.
19. 2. 2010
Skandál v Británii vyvolalo zjištění, že při zavraždění činitele Hamasu Mahmouda al-Mabhouha v Dubai byly zneužity klonované cestovní pasy několika britských občanů, žijících v Izraeli. Šéf policie v Dubai konstatoval, že si je"z 99 procent, ne-li ze 100 procent" jist, že vraždu spáchala izraelská tajná služba Mossad, a vyzval Interpol, aby vydal zatykač na ředitele rozvědky Mossad Meira Dagana. Případ vyšetřuje z Británie Úřad pro vyšetřování vážného organizovaného zločinu. Britská rozvědka MI6 zahájila vyšetřování vraždy Mahmouda al-Mabhouha - chce zjistit, do jaké míry se na vraždě podílel Mossad.
20. 2. 2010
V Holandsku se rozpadla vládní koalice kvůli sporu o prodloužení holandské vojenské účasti v Afghánistánu. Ministerský předseda Balkenende chce v úřadu prozatím zůstat, ale pozorovatelé holandské politické scény považují nové volby za nevyhnutelné, píše Tomáš Krček:
Zde malý přehled o holanském angažmá:
19. 2. 2010
Bezpečnostní odborníci, kteří vyšetřují sérii hackerských útoků proti firmě Google a dalším americkým firmám, zjistili, že útoky pocházejí ze šanghajské Jiaotong University a z Lanxiangské průmyslovky v provincii Shandong.
Jiaotongská univerzita je považována za významné centrum počítačových studií a má rozsáhlý program zabývající se bezpečností internetu s vazbami na vojenské výzkumné projekty. Lanxiang je prominentní škola, která má dobrou pověst v oblasti počítačových studií.
19. 2. 2010
KD│ Mnoho států Unie již delší dobu čelí obrovským rozpočtovým deficitům. Podle včera zveřejněné zprávy Pew Center jim teď navíc hrozí další zátěž: V minulosti totiž přislíbily svým zaměstnancům vysoké důchody a další výhody spojené s penzí, aniž by si na tyto budoucí výdaje ukládaly dostatečné prostředky stranou. Systém státních penzí se tak řítí vstříc krizi - pokud už tato krize ve skutečnosti nezačala.
19. 2. 2010 / Ladislav Žák
Zcela ponechám na fantazii čtenářů Britských listů, jak si zkratkové slovo v titulku dešifrují. Uvedu jen, že já jsem právě dostal od svého milovaného státu jako občan hoprdoks, když jsem si přečetl, že stát chce vydat 60 miliónů korun českých za rozvoz maturitních otázek a to vše v době internetu.
19. 2. 2010
16. února jsem si se pustil ČT24, kde byla na 13. hodinu avizována tisková konference ČSSD o prioritách ve sněmovně, na které měli vystoupit pp. Paroubek a Sobotka, píše Zdeněk Procházka. Vzhledem k tomu, že bylo 10 minut po 13. hodině, bylo zřejmé, že to není přímý přenos, ačkoliv právě ČT24 na ně docela dbá. Po skončení prezentace čtyř bodů ČSSD k boji proti právě probíhající krizi p. Paroubkem však byla konference náhle přerušena a do děje stroze vstoupil red. Borek se svým "zvláštním blokem k tiskové konferenci ČSSD", jak byl tento vstup nazván. Protože red. Borek je svým vystupováním zvláštní, pak žádný div, že i prezentovaný blok musel být zvláštní. V čem spočívá ona zvláštnost? V tom, že na půdě ČT dochází někdy skrytě někdy docela zřetelně k prezentaci antilevicových tendencí a p. Borek stojí v tomto směru na špici. Je zvláštní, že pracovníci veřejnoprávní televize nedokážou být nad věcí (a ani to po nich zřejmě nikdo nežádá) a potlačit projevy svých osobních názorů. Ne že bych jim je upíral, ale profesionál by měl tuto zásadu ve veřejnoprávním mediu rozhodně dodržovat!
19. 2. 2010 / Josef Brož
Převrat v Nigeru, oznámily včera vpodvečer agentury, které citují anonymní a diplomatické zdroje. Někteří píší pouze o "pokusu o převrat". Podle některých informací zahynulo při přestřelkách povstalců, které vede důstojník Amadu Harun až pět vojáků a desítky jich bylo zraněno. Prezdient Mamadu Tandža byl internován. Prezident Mamadu Tandža, který v Nigeru vládl 35 let, se pokusil koncem roku prodloužit svůj mandát o další tři roky. To vyvolalo v zemi zvýšené napětí.
LIGA LIDSKÝCH PRÁV:
19. 2. 2010
Rozehnání několika desítek příznivců Dělnické strany policií, které se 17. února odpoledne odehrálo před Nejvyšším správním soudem v Brně, proběhlo bez zákonného důvodu, tedy protiprávně. Nejedná se však o ojedinělý případ, policie stejným způsobem v minulosti porušila zákon i v případech účastníků shromáždění ideově zcela odlišných skupin.
19. 2. 2010 / Karel Dolejší
V žádném případě si nemyslím, že by vše, co se kdy vůbec může stát, bylo již předem nějak napsáno na stránkách historických učebnic, takže co tam nenalezneme, lze jednoduše vyloučit; nicméně procházím-li dějinami totalitních a autoritářských režimů v našem kulturním okruhu, nějak se mi ne a nedaří najít příklad, kdy byl opresívní režim nastolen naprosto standardním rozhodnutím řádného soudu, nebo kdy by byl proces vzniku takového režimu rozhodnutím soudu přinejmenším spuštěn. Naopak se najde řada příkladů - fašistická Itálie, nacistické Německo, frankistické Španělsko - kdy legitimní režim zemřel na (přinejmenším počáteční) absenci vůle rozhodně se bránit proti zhoubnému bujení vlastní politické tradice - dokud měl ještě vůbec nějakou šanci. Příkladů, kdy nedostatek vůle k obraně a z něj plynoucí neochota zasáhnout proti vznikajícímu alternativnímu mocenskému centru se jednoznačně vymstily. Možné námitky, že takové argumentace lze zneužít proti každé politické síle usilující o alternativu statu quo jsem si vědom - a nepředstírám, že mám na ni jednoduchou vyčerpávající odpověď.
19. 2. 2010 / Jan Čulík
Autoři jako Karel Dolejší varují, že pokud by se v České republice dnes nezakazovaly "kontroverzní" politické strany, mohla by česká společnost propadnout fašistickým tendencím. Jako by se někdy v historii dalo zabránit převažujícím náladám ve společnosti úředním zákazem!
A jak se vůbec dá kriminalizovat instituce? Snad se měly trestně stíhat osoby, které se dopustily násilných trestných činů, ne?
19. 2. 2010 / Karel Dolejší
V červnu 2008 londýnská Metropolitní policie během návštěvy George W. Bushe organizovala násilné provokace, aby pak mohla hovořit o "násilí" demonstrantů a v reakci na vlastní aktivity sama násilně rozehnat protestní shromáždění proti americkému prezidentovi. Tvrdí to stránky infowars.com a kontroverzní britský poslanec George Galloway.
19. 2. 2010 / Jan Čulík
Případ, který popisuje Karel Dolejší, není příliš dobře dokázán. Ze zveřejněných videí podle mě nevyplývá nic, nevidíme ani, kdo je provokatér, a hlavně nemáme důkazy, že je to skutečně policista. V těchto případech je nutno citovat nejen stížnost (na stížnosti se v Británii odpovídá), ale i odpověď od britské Nezávislé komise pro vyšetřování praktik policie (v ČR taková instituce neexistuje), případně další reakce úřadů, politiků a parlamentu.
Závažnějším, protože dokázaným, případem se však systematicky během roku 2009 opakovaně zabývaly týdeník Observer a deník Guardian. Liberálnědemokratický poslanec, který byl na londýnské demonstraci proti zasedání skupiny G20 Tom Brake jako právní pozorovatel, byl spolu s novinářem z Guardianu Paulem Lewisem chycen policií do mnohahodinové pasti, tzv. "kettle" (konvice na čaj), do níž londýnská policie uzavírá na mnoho hodin demonstrující.
19. 2. 2010 / Štěpán Kotrba
Nezákonnost postupu policie vůči shromažďovacímu zákonu (84/1990 Sb.), o kterém hovoří tisková zpráva Ligy lidských práv, je dlouhodobá, neřkuli trvalá. Za deset let, co se účastním jako fotoreportér demonstrací v Praze, jsem zažil podobných scének s "nepovoleným" shromážděním řadu. Mnohokrát to byly právě Britské listy, které na něj jako jediné upozornily. V Praze se policisté naučili respektovat zákon až v posledních několika letech po řadě konfliktů s Ligou lidských práv i s novináři. Policie odmítá většinou respektovat zejména základní § 1 odst. 4 který říká, že ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu.
19. 2. 2010
Jan Čulík má pravdu a potvrzuje to v rozhovoru pro Hospodářské noviny i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který byl členem senátu, který rozhodoval o rozpuštění Dělnické strany, píše Ivo Mareš:
Jak hodnotíte, že po dvaceti letech fungování demokratického státu jste rozhodovali právě v takovéto věci -- o straně, která i podle vašeho rozsudku inklinuje k totalitním praktikám?
Je to rozdíl mezi příčinami a příznaky. My víme, že jsme se zabývali tím příznakem. Naším úkolem ani není řešit příčiny toho problému. Tím, že ta strana přestane působit, tím neodstraníme problémy, které ve společnosti jsou. Pokud se nebudou řešit příčiny těch problémů, tak to tu vyroste znovu jako plíseň.
Celý rozhovor ZDE
19. 2. 2010 / Pavel Kopecký
Dělnická strana (DS) došla rozpuštění. Můžeme ji tím pádem i z mysli vypustit jako špinavou vodu z vany? Samozřejmě to lze, leč tento kal tím automaticky nezmizí. Dlouho, nezřídka toužebně očekávaný výnos Nejvyššího správního soudu (NSS) v Brně totiž nejde přeceňovat. Buď jak buď, je to unikát dějin českého státu. Ale kladné důsledky jsou, jestli vůbec, pak ve hvězdách.
18. 2. 2010 / Michael Marčák
19. 2. 2010 / Michal Giboda
To známé klišé o síti a rybě zná asi každý. Rybu jeden den sníte, ale zítřejší hlad žádá další -- tak si ji chyťte s darovanou sítí! Dnes, zítra, pozítří nesnědené prodejte a za ušetřené peníze si kupte loďku. Tak nějak se rodí sebevědomý, svobodný jedinec, a posléze i národ. Jsou ale okolnosti, kdy se země ocitne ve stavu hluboké nouze, jež vede ke zhroucení základních funkcí státu a jeho resuscitace je bez počáteční pomoci zvenčí nemožná. Jak dlouho oživování potrvá a v jakém zdravotním stavu se pacient probudí, je dáno historickou situací před kolapsem a prací ozdravovacího týmu.
Starosta Prahy 5:
19. 2. 2010
Vážení a milí spoluobčané,
každý, kdo čte i třebas jenom občas noviny nebo se tu a tam podívá na televizi, asi ví, že s koncem loňského roku zcela jistě neskončila ekonomická krize. Ba právě naopak -- během tohoto roku musíme očekávat největší dopady na životní úroveň, největší nezaměstnanost, nejvíce lidí, kteří budou mít problémy se splácením svých dluhů. Proto se městská část Praha 5 rozhodla ke kroku, který je opravdu nesystémový a nestandardní, totiž k vrácení části vybraného nájemného z obecních bytů jejich nájemcům-občanům. Média i opozice toto naše rozhodnutí tvrdě kritizují, ale abych pravdu řekl, je mi to celkem jedno. Více mi vadí, že i když této kriti ce dávají sdělovací prostředky spoustu prostoru, skoro žádný nezbývá na vysvětlení, proč jsme tento krok učinili.
Monitor Jana Paula:
19. 2. 2010 / Jan Paul
Nedávno jsem navštívil klauzury na VŠUP a zděsil jsem se. Připadal jsem si jako kdysi ve výchovném ústavu pro mládež. Posprejované dveře a záchody, polepené zdi, špína, zmatek, páté přes deváté, vůbec ne tvůrčí nepořádek. Mnohde jsem nevěděl co je klauzura a co školní harampádí. Jedno rušilo druhé a výsledný dojem chaos. Akademie nevypadá lépe. Prestižní vysoké umělecké školy, do kterých stát lije miliony, a v nich mladí adepti umění, kteří do budov zatáhli ulici. Nechápu rektory obou škol, ani profesory.
POZNÁMKA NA OKRAJ:
19. 2. 2010 / Uwe Ladwig
Na německých univerzitách prý každý pátý student neukončí studium závěrečnou zkouškou a rostoucí část německých zaměstnanců prý má dojem, že dnes v práci 'přežije' je díky drogám. To se vysvětluje jednak tlakem na výkon a skládání zkoušek za současného nedostatku peněz, a na druhé straně v posledních letech neustále rostoucím stresem na pracovišti. V této poznámce něco o tom, že problém studentů i zaměstnanců má něco společného i se základním dilematem vzdělávacího systému...
A to je ta krásná země? (4)
19. 2. 2010 / Miloš Dokulil
Bodejť ne! Kdo by nebyl -- určitě jako Čech nebo Češka -- aspoň trochu hrdý na svou vlast? Přibývá zvláště poslední dobou článků s nadpisy, co jako "my Češi" (říkáme na to či ono, anebo co činíme nebo neděláme na rozdíl od vnějšího světa). Ne že by to byla nutně sebestřednost. Copak nejsme pupkem světa? A to asi (bohužel?) nejsme. Tím pupkem se odedávna cítila a v současnosti inovačně znovu cítí dozajista Čína. (Kdysi jsme obouvali málem celý svět, dnes nás už obouvá zdrcující měrou Čína! A to jsme si ještě nemuseli možná zatím stihnout zjistit, jak to vypadá s jejich státní kasou, na rozdíl od té naší, nemálo deficitní.)
19. 2. 2010 / Bohuslav Binka
Podle speciální i obecné teorie relativity Alberta Einsteina patří čas k tzv. relativním veličinám a podle okolností může plynout různým pozorovatelům různou rychlostí. V České republice bychom o této teorii měli vědět své, protože náš čas se zde nejen často zpomaluje, ale v některých obdobích dokonce nepohnutě stojí. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že většina vysoce postavených českých komunistů těsně před pádem režimu stále žila mentalitou pozdních let sedmdesátých a o nutnosti změn nechtěla nic slyšet. Jak jinak vysvětlit, že český "konzervativní" prezident v době, kdy britští, španělští, švédští i němečtí konzervativci třetinu svých programových textů věnují ohrožení životního prostředí, stále stojí za tezí, že nikdo soudný přece žádné ohrožení přírody nevidí a vidět ani nemůže. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že nejvýznamnější čeští novináři jsou stále konstantních deset až dvacet let za reálným děním a vždy řeší problémy, které už společnost dávno uložila do složky "vyřízené". V tomto smyslu můžeme knihu Milana Valacha "Svět na předělu" označit jako různici, která se s hlavním proudem současného českého myšlení míjí, ovšem z velmi dobrého důvodu. Autor jednoduše odmítl přemýšlet s deseti až dvacetiletým zpožděním. Jaká tedy je a o kterých problémech pojednává Valachova "nezpožděná" kniha? O tom následující recenze.
19. 2. 2010 / Miloš Pick
Svým „Manifestem společnosti svobody, blahobytu a mírového soužití“ jsem se pokusil dát podnět k zamyšlení nad dlouhodobými východisky ze současné globální krize překonáním její hlubinné příčiny – kapitalismu. Naznačil jsem přitom hlavní směry tohoto svého zamyšlení alespoň v heslovitě stručné podobě.
19. 2. 2010 / Karel Dolejší
Mantra je dle hesla v Merriam-Webster Dictionary "mystickou formulí pro invokaci a inkantaci"; to lze do běžné češtiny přeložit přibližně jako "slovo, jehož vyřčením dosáhnete jednoty s uctívaným duchem a očarování druhé osoby". Vyslovením mantry "spojení neviditelné ruky trhu s viditelnou rukou veřejnou", kterou si může kterýkoliv gramotný občan přečíst v libovolné středoškolské učebnici ekonomie, a jež za svou univerzální bezespornost zaplatilo krutou daň v podobě naprosté banality a bezobsažnosti, se Miloš Pick přihlásil k tradici posledních dvou set let. Vzhledem k tomu, že nás týž autor současně přesvědčuje o naprosté výjimečnosti současné historické situace, jde jistě o argument mimořádné váhy a přesvědčivosti. Hare Nordhaus, hare hare.
19. 2. 2010
tisková zpráva Iuridicum Remedium
Šmírování zaměstnanců v budoucnu zřejmě nebude zaměstnavatelům procházet tak snadno. Vláda přijala 8. února podnět Rady vlády pro lidská práva a uznala potřebu zpřísnit kontroly zaměstnavatelů. Zároveň zavede pro slídily sankce.
19. 2. 2010 / Ondřej Čapek
Atmosféra, exteriéry, to dusivé šedivé otlučené prostředí...to není jen konečně nezkreslená minulost, ale tvrdá připomínka, že si to neseme pořád v sobě. To vyléčí až zubatá (z internetové diskuse)
Pouta jsou v českém kontextu konečně filmem, který funguje jako celistvé dílo jehož tvůrci v každém okamžiku vědí co dělají. Všimli jste si například, že když Antonínova žena s kamarádkou mluví o dětech hladí přitom smutně kočku? Nebo když Martin na estébáckém večírku začne křepčit v podivné parodii bigbítového koncertu, až téměř vypadá jako někdo, kdo by snad za jiné společenské konstelace mohl být i rockerem, je tato iluze uzemněna estébáckým xichtem v pravém rohu záběru? Věřím, že podobně by se dalo analyzovat přebíhání mezi slovenštinou / pražskou češtinou / českoslovenštinou u Kláry a estébáka Martina a konečně i pražštinou a (plzeňským?) dialektem u hlavního hrdiny Antonína.
18. 2. 2010 / Jan Čulík
Se znepokojením jsem zaznamenal rozhodnutí českého soudu zakázat nesnášenlivou a rasistickou "Dělnickou stranu" a zkonfliskovat jí majetek. Nemám rád, když nade mnou rozhoduje Velký bratr, respektive úřední šiml. Představa, že nějaký úřad má moc myšlenkové policie, a dokáže občanovi nařídit, co si smí či nesmí myslet, je pošetilá. Co brání příslušníkům Dělnické strany, aby si zítra nezaložili organizaci novou, a nazvali ji třeba "Milionářská strana"? Tímhle se její aktivisté jen zaženou do podzemí, kde je bude obtížnější kontrolovat.
Rozhodnutí zakázat Dělnickou stranu je znepokojující, protože oslabuje ve společnosti pojem plurality. Posiluje představu, že správný, přijatelný, a tedy povolitelný názor je jedině ten, který je totožný s jednotným názorem mediálního a politického establishmentu.
Jaké zmatení myslí to vyvolává, dokazuje rozklad jednoho čtenáře, který argumentuje, že "úkolem demokracie je stát na stráži proti totalitě". Jinými slovy, čtenář demokratickému zřízení přisuzuje vlastnosti policejní a totalitní! Demokracie se už nedefinuje jako právo vyjadřovat jakýkoliv názor, ale jako policajt s obuškem, který neustále čeká, kdo řekne něco nepřípustného. Zajímavý pohled, svědčící, že se ani po dvaceti letech dotyčný neosvobodil od totalitních návyků.
18. 2. 2010 / Štěpán Kotrba
Připadám si hůř, než na přednášce pro gymnazisty. Vysvětlovat neustále dokola, že politický program není jen žvanění v hospodě Na růžku, ale scénář reálných kroků, které mají mít společenský - mocenský dopad, je už nudné. Jan Čulík se z vlastní neznalosti mýlí. Zákon o politických stranách, stejně jako zákon o sdružování občanů rozpracovávají ústavní zásady a dávají rámec uplatnění svobody slova i činů při možném protiústavním chování jednotlivců i skupin. Stále platí, že práva občanů, garantována ústavou, může zákon omezit. A tak se stalo - zákonem o politických stranách. Politické strany nemohou působit na pracovištích a vytvářet paralelní řídící struktury, politické strany nesmí zřizovat ozbrojené složky a politické strany nesmí vyvíjet protiústavní činnost a usilovat o potlačování práv jiných skupin osob či podněcovat k nenávisti. Společenské organizace nemohou vyvíjet činnost politických stran a usilovat o naplnění politických cílů. A hned je jasněji...
Druhý omyl: Zrušení a likvidace politické strany neznamená konfiskaci jejího majetku, ale zápočet aktiv a pasiv k datu zrušení, a rozdělení zbytku majetku likvidátorem rovným dílem mezi zbylé členy, pokud se ke svému členství přihlásí....
ZÁKAZ DĚLNICKÉ STRANY
18. 2. 2010
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy, v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, proti odpůrci: Dělnická strana, se sídlem Ciolkovského 853, Praha 6, o návrhu na rozpuštění politické strany, t a k t o :
Rozsudek Nejvyššího správního soudu Pst 1/2009-348 ve věci zrušení Dělnické strany 699 str. 1,4MB NSSARCHIV BL
19. 2. 2010
Asi jen pár čtenářů bude mít náladu číst stovky stran rozsudku NSS ve věci zákazu Dělnické strany a všimne tak opakujících se manipulativních slov, píše čtenář Martin Hovorka: vláda (158 x), demokratický (96 x), krajně (62 x), pravice (95 x), zřejmě (64 x), násilí (56 x), vnímat/ dovozovat/ domnívat/ pravděpodobně (46 x), ohrožovat (46 x), pořádek (33 x), principy (18 x), mravnost (9 x), riziko (7 x).
Z těchto slov jsem si dovolil provést jednovětné shrnutí, doplněné citátem z rozsudku, celkem přesně vystihující o co vlastně jde: Vláda vnímá zřejmé riziko, že krajní pravice násilím ohrožuje demokratický pořádek, principy a mravnost.
Vláda v této činnosti spatřuje snahu Dělnické strany o vměšování se do funkcí a činností, které přísluší státním orgánům.
18. 2. 2010 / Karel Dolejší
Historik na University of Kansas, bývalý příslušník jednotek Rangers a bývalý profesor vojenské akademie ve West Pointu Adrian R. Lewis vyzývá k obnovení institutu povinné vojenské služby. Článek Coscription, the Republic, and America's Future (Povinná vojenská služba, republika a budoucnost Ameriky) upozorňuje, že početní stavy jednotek pozemní armády a námořní pěchoty jsou vzhledem ke stávajícím úkolům příliš malé a nedostačují. Problém však podle Lewise není jen v kvantitě (proto také nenavrhuje prosté rozšíření profesionální armády), ale zahrnuje mnohem širší souvislosti.
18. 2. 2010 / Miroslav Václav Steiner
Brzy se dočkáme smutného výročí - dne 16. března 1939 přestala v důsledku vojenské okupace německou armádou existovat československá první republika. Mladé generaci je to vzdálené skoro stejně, jako Bílá Hora nebo první světová válka.
Není proto zbytečné připomenout zde, co se stalo a to na základě německých historických pramenů.
Zejména rozsah a tím i dopad této okupace nelze bez pohledu na tehdejší mapu vůbec pochopit. Republika byla okleštěna nejenom o pohraniční opevnění, i zcela životně důležité části státního území byly odříznuty.
18. 2. 2010 / Ladislav Žák
Až když jsem tato slova, která významně formovala mou svobodu v dětství, napsal na obrazovku, uvědomil jsem si, že ani nevím, zda má být na konci "ď" nebo "ť." Snad to není důležité. Podstatné je to, že o tématu svobody byly popsány tuny hliněných tabulek, papyru, pergamenu o papíru ani nemluvě. Rovněž byty se všemi myslitelnými předponami už také půjde těžko spočítat. Dovolím si připojit malou poznámku na téma, že ač jsme každý odněkud jinud, tak jsme asi všichni slyšeli slova jako "všechno má své meze", "všechno má svůj čas" a "všeho s mírou" a to v různých jazykových a sociálních i kulturních prostředích. Můžeme to s úplně klidným svědomím aplikovat i na svobodu a snad nám to pomůže se poněkud lehčeji pohybovat v těch složitých úvahách nad svobodou a její hodnotou, stejně jako ve složitých úvahách na jiná témata.
18. 2. 2010
Británie požádala Izrael, aby vysvětlil, jak je možné, že popravčí četa, která zavraždila minulý měsíc v Dubaji činitele organizace Hamas Mahmouda al-Mabhouha, používala šesti falešných britských pasů. Izraelský velvyslanec v Londýně byl požádán, aby se ve čtvrtek dostavil na britské ministerstvo zahraničí a "podělil se o informace" o tom, jak je možné, že vrahové použili při své akci totožnost, ukradenou šesti britských občanům žijícím v Izraeli.
18. 2. 2010 / Jaroslav Foldyna
Příznivci extrémní pravice, nazývaní též náckové, se sjíždějí každý rok 13. února do Drážďan. Prý aby uctili památku spojeneckého náletu v roce 1945, tehdy spojenecký nálet udělal z města na Labi peklo. Policie v Německu má již své zkušenosti s "uctíváním" památky v provedení těch, co křičí "Nic než národ !" a vždy se perfektně připraví. Svůj postoj k řvoucí mase, obdivující "pořádek" skoro svorně a hlavně veřejně vyjadřuje i německá politická scéna. Všichni bez rozdílu vyrazí do ulic. Všechny barvy proti hnědé -- to bylo heslo loni. Lhostejno, že jedni několik kilometrů od řvoucího davu, kluků a holek s holými hlavami a okovanými botami vytvoří "neproniknutelný" lidský řetěz, do kterého se v lesku kamer a fotoaparátů zavěsil i český ministr Kocáb. No a ti druzí několik desítek metru od těch, co skandují "Nic než národ" ... či v originále "Auslender raus!"... vytvoří živou zeď, oddělenou perfektně připravenými policisty a policajtkami, od ... okovanými botami obutých naducánků s holýma a prázdnými hlavami.
18. 2. 2010
Premiér Jan Fischer požádal Českou konferenci rektorů, Radu vysokých škol, Akademii věd ČR a Svaz průmyslu a dopravy, aby nominovali své kandidáty do RVVI. Oslovené organizace to učinily. Kromě Akademie věd ale zamítly premiérův návrh, aby se uskutečnilo oficiální veřejné slyšení kandidátů. Fórum Věda žije! pokládá tento postoj za nepřijatelný. Členství v RVVI je významná a zodpovědná veřejná funkce. Fórum je přesvědčeno, že novináři, veřejnost i vědci mají v demokratické zemi plné právo seznámit se s názory kandidátů ještě před jejich jmenováním.
Seriál o zaměstnanosti a nezaměstnanosti:
17. 2. 2010 / Věra Říhová
Jeden čtenář BL mi napsal : "Jedině vyšší produktivitou než v čínsko-indickém prostoru bude Západ schopen udržet svou dominantní pozici na globálním masovém trhu. Podmínkou je levná a hlavně vždy kooperující pracovní síla. Silný stupeň obav z nezaměstnanosti je tak nutným doprovodným jevem."
17. 2. 2010 / Štěpán Kotrba
Česká televize udělala ze svého reportéra Josefa Pazderky objekt svého zpravodajství a oběť "zlého" Ruska, které nic netušícímu moskevskému zpravodaji České televize neprodloužilo vízum (čti vyhostilo ho). Redakce ani reportér "netuší důvod". Redaktoři dokonce připomněli shodný osud jeho předchůdce Jana Moláčka.
17. 2. 2010
Každý slušný člověk, který 15.2. 2010 sledoval pořad Reportéři ČT, musel zákonitě ztratit poslední zbytky iluzí o tom, že žije v právním státě. Ve skutečně demokratickém a právním státě pracuje státní správa pro slušné a poctivé občany, kteří si ji platí, dodržuje a dohlíží na dodržování zákonů, postihuje lháře, podvodníky a zloděje. Tito lidé jsou potom hrdi na svoji státní příslušnost a touto zpětnou vazbou se to zemi vrátí i s úroky, píše čtenář Josef Langhammer.
17. 2. 2010
KD│ Šest let po přistěhování do bludiště nocleháren na předměstí Pekingu se Jü Pching cestou domů po zablácených ulicích lemovaných obchody s potravinami, internetovými kavárnami a kadeřnictvími stále mračí. Žena, která prodává bezpečnostní techniku, je jednou ze statisíců mladých absolventů univerzit - známých coby "mravenci" - přežívajících z nuzných mezd získaných v nestabilních zaměstnáních, kteří se snaží vytěžit z čínského hospodářského zázraku něco pro sebe.
17. 2. 2010 / Pavel Kopecký
Otcové velkoměsta Brna musejí mít nefalšovanou radost. "Moravská metropole" dala něco nového celé vlasti. Minimálně. Potvrdilo se posté, že korupční skandály u nás nemají hranic ani břehů a nedrží vlastně ani na geografické nebo sociální výjimky.
17. 2. 2010 / Stanislav A. Hošek
Plně souhlasím s Petrem Wagnerem, který na svém případu ukazuje, že zákony většinově u nás slouží především zájmu podnikatelských, především služby poskytujících institucí, a působí proti zájmům klientů. Nedávný případ uváděný v médiích je toho dalším důkazem.
17. 2. 2010 / Michal Feik
Naše veľhory konečne ožili, ako sa patrí! Zamrznuté Štrbské pleso sa priam hemžilo milionármi a miliardármi. Chlapci z J&T predviedli, ako si v Tatrách predstavujú turistický ruch: pólo s drahými koňmi, súkromné lietadlá, ubytovanie v päťhviezdičkovom hoteli a lukulské hody pod zateplenými stanmi. Čo na tom, že bežní návštevníci ostali za plotom a ochrancovia prírody hromžia. Zdá sa, že názor, že Vysoké Tatry by mali návštevníkov lákať najmä na panenskú prírodu, patrí do starého železa. Budúcnosť je predsa úplne inde.
17. 2. 2010 / Miroslav Tejkl
Podniky vlastněné zaměstnanci je fata morgána určité části socialistů a levice vůbec. Tato skupina zoufale hledá v současné společnosti sebemenší známky a stopy procesů, ze kterých by samosprávu bylo možno prezentovat jako trend. Jenže ty skutečné trendy soudobého kapitalismu žádný nástup samosprávy nepotvrzují. Obraz spravedlivé éry, kde "práce si najímá kapitál", je jistě lákavý, jako hodnota a cíl pozitivní a dosažení takového cíle žádoucí, je namístě je podporovat. Až na to, že roli, kterou by skutečně probíhající procesy v kapitalismu samosprávě nakonec logicky musely (v rámci kapitalismu) vtisknout, je výrazně rozporná.
17. 2. 2010 / Miloš Dokulil
Všimnu si teď jen dvou titulků ze včerejších Lidových novin. Ne kvůli tomu, abych je kritizoval, ale abychom si mohli společně všimnout naší mateřštiny a obdivovat její zákruty. (Neměli bychom říci spíše "zatáček"? Jenže kromě slovenského výrazu "zákruta" existuje taky mužského rodu v češtině "zákrut"! Vizme na internetu např. "Jazykovou příručku" Ústavu pro jazyk český AV ČR [vzniklou ve spolupráci s Fakultou informatiky MU], pokud si v něčem nejsme jisti.)
17. 2. 2010 / Uwe Ladwig
Homosexuálové se oficiálně už nemusejí obávat, že budou kvůli své orientaci vyhozeni z americké armády. O téhle dobré zprávě se dalo dočíst nejen ve Spiegelu Online. A v BL se vyjádřil Petr Tomeš ohledně adopce dětí homosexuálními páry, že tohle by bylo ve světě považováno za zcela normální. V této poznámce něco o tom, že diskriminace kvůli sexuální náklonnosti přesto asi dál existuje a pohlavní styk lidí téhož pohlaví je v některých případech ještě i dnes považován za zásadní problém dokonce i u národů, které jsou jinak dávány za příklad...
POZVÁNKA
15. 2. 2010
ŠOK│
V rámci předmětu Konflikty v mediální komunikaci na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha uslyšíte neuropatologa, spisovatele a publicistu, spolupracovníka Britských listů a Českého rozhlasu Leonardo, autora knih Vzpoura deprivantů, Homo sapiens stupidus a Jak si lidé hrají?
MUDr.
František Koukolík, DrSc. František Koukolík, Český rozhlas Leonardo: Dejà vu ZDE
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
2. 2. 2010
V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.