7. 3. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 3. 2003

Zahraniční politika USA: Pokračování teologie jinými prostředky

Představa světového pořádku je v očích Američanů jednoduchá a přehledná. Svět je pyramidou, kde nejníže jsou LDC -- "the least developed countries", nad nimi jsou MDC -- "the more developed countries" a na vrcholku ční WDC -- Washington DC. Nad vrcholkem pyramidy již není nic, jen nekonečno Boží existence. Tato představa však není výrazem nějaké arogance. Její původ pramení jinde, a to v metafoře ležící u samých počátků historie Spojených států amerických, kdy lodě pronásledovaných puritánů dosáhly kýžený břeh "země zaslíbené." Není překvapující, že svobodná nová zem byla nahlížena jako zaslíbená a logický se zdá i vývod, že právo přijít do země zaslíbené se dostalo jen těm vyvoleným. Tato představa "Nového Israele" se ukázala být neobyčejně životná. Její charakter a důsledky se rozhodl zkoumat ve své knize z roku 1995 Johan Galtung, jeden ze zakladatelů "peace research", nositel čestných doktorátů mnoha univerzit a v neposlední řadě kontroverzní Nor, který je ve své vlasti neoficiální "persona non grata."

Rozhovor s Johanem Galtungem přinesly před časem i Britské listy ZDE

Během historie USA se nestalo nic, co by tuto ideu "vyvoleného lidu", převzatou ze starozákonní víry, mohlo zpochybnit. Zaslíbená země sice nebyla na počátku liduprázdná, decimace původního obyvatelstva však byla pochopena jen jako důkaz vyvolenosti příchozích. Země nebyla nikdy vojensky pokořena, potupný útok na Pearl Harbour byl dostatečně vykoupen atomovým peklem. Kontinuita této metafory byla také zajištěna. Ačkoliv je Amerika často nazírána jako multikulturní "tavicí hrnec", noví přistěhovalci byli "přetavováni" do již existujících schémat a ne do ideového vakua. Další příhodnou podmínkou byla neexistence odluky státu od samotného náboženství.

Tato metafora sebou nese řadu důsledků. Jeden z nich byl už zmíněn.Mezi Spojenými státy a Bohem se nenachází nic, žádná překážka nebo mezistupeň. Neexistuje kultura či ideologie nějaké jiné země, která by mohla být lepší než americká. Není zde místo pro jakoukoli nadnárodní organizaci, OSN je chápána jen jako "prostředek vykonávání blahodárného vlivu" na ostatní země. Pokud se toto nedaří, OSN má pro Spojené státy nulovou hodnotu: "Jestliže je OSN součástí Dobra, pak musí být USA uznány jako Konečné Dobro. Jestliže USA není na vrcholu, OSN nemůže být součást Dobra." Pokud se nějaká organizace postaví do cesty americké vůli, pak je prostě opuštěna (UNESCO). Stejný princip se týká i mezinárodního práva. Pokud se toto právo neslučuje s americkými zájmy, přestává prostě být jako "mezinárodní" platné a je ignorováno.

Protože Spojené státy stojí na vrcholu pyramidy, jsou odpovědné jenom Bohu a nikomu jinému neskládají své účty. Ze stejného důvodu jsou ostatní země povinny skládat své účty USA. Spojeným státům tak vždy náleží i konečné rozhodnutí, spojenci jsou pouze konzultováni, za což mají vyjádřit svůj vděk. Kruh spojenců se víceméně rovná MDC, "the more developed countries". Jsou přibližně čtyři podmínky členství v tomto klubu: svobodný trh, víra v židovsko-křesťanského Boha, svobodné volby a dostatečné bohatství. Ne všechny podmínky jsou však nezbytně nutné.

Vně tohoto Centra a rozvojových zemí leží pak "zlé země", které mají nejblíže Satanu. Úkolem Spojených států je boj proti tomuto Satanu, jsou zástupcem Boha na zemi. O tom, kdo je v moci Satana rozhodují výlučně Spojené státy a jen ony jediné "jsou s to setkat se se Zlem tváří v tvář." Pokud se nějaká zem dostane do nebezpečného postavení zlého státu, ještě není nic ztraceno. Stačí se vydat na cestu pokání, dostatečně se pokořit a uznat USA jako Dobro. "Obrácení" však musí být vnitřní a skutečné, takto bylo "odpuštěno" poválečnému Německu a Japonsku. Na cestě do Centra jsou nyní i postkomunistické státy. Hlavním úkolem států Centra je neprotivit se vůli Spojených států, odměnou je odlesk božské záře USA a slib ochrany před Zlem.

Své výsadní postavení potvrzují Spojené státy i svým postojem ve vojenských konfliktech. Nejsou nikdy druhou stranou, ale až třetí. Jsou soudcem, šerifem. Jak je to možné? Jednoduše, "dvě strany se totiž vždy už nachází v dotyčné zemi a úkolem USA je pomoci dobrým silám proti těm špatným." Problém přichází, pokud je nějaký stát natolik propadlý Satanu, že se v něm již nenachází žádná dobrá síla. Takový stát "je vybombardován zpět do doby kamenné." Pokud jsou zlé země příliš silné, místo eliminace přichází strategie potlačování. Odpadlické klientské státy jsou pak trestány přísněji než jiné (Saddám Husajn, Noriega).

Je vždy morální povinností USA pomoci dobrým silám, i kdyby to bylo zdánlivě proti vůli dotyčné země (Chile, Nicaragua atd.). Spojené státy tak intervenují i v rozvojových zemích, Periférii. Pokud na Periférii dojde k nějakému konfliktu, je pochopen jako "rvačka, kdy se děti nepohodnou na pískovišti. Úkolem USA je chytit tyto za krk, trochu s nimi zatřást a naučit je civilizovanému chování." Ne vždy je nutná intervence, často stačí jen dostatečná finační suma za podmínky vzdání se otevřeného konfliktu a uznání Spojených států jako soudcovské třetí strany.

V boji Dobra proti Zlu je další morální povinností Spojených států být hlavní vojenskou i ekonomickou silou. USA reprezentuje řád Dobra a aspiruje tak na Boží vlastnosti: všemohoucnost, vševědnost, všudypřítomnost a dobrou vůli. "O dobré vůli se samozřejmě nedá pochybovat. Zapochybování, že USA jsou hnány dobrými úmysly, i když jejich chování může působit občas tvrdě, dává dobrý důvod pochybovat o pochybujícím, nikdy o USA." Takovéto jednání řadí dotyčnou zem rychle ven z Centra směrem ke Zlu. Vševědoucnost znamená v praxi elektronické odposlouchávání v celém světě. Všudypřítomnost pokud není vojenská, je alespoň kulturní (Coca Cola, McDonald's, hollywoodské filmy atd.). Amerikanizace je poté "způsob sdílení Božího řádu s druhými." Pokud odvrhnu některý ze symbolů amerikanizace, stávám se nutně antiamerickým.

Všemohoucnost je do určité míry omezena enormním dluhem USA. Učekává se tak, že klientské státy Centra zjednají pořádek ve svých klientských státech. Jmenovitě jde u Ruska o část ostatních postsovětských republik, u Turecka o kurdská území a část muslimských postsovětských zemí, u Indie o menší sousední země, u EU o zbytek Evropy a o bývalou koloniální Afriku a konečně u Číny o nic než sama sebe. Čína má přitom zvláštní postavení ležící mezi Centrem a Periférií, pro členství v Centru totiž nejsou splněny dvě podmínky: svobodné volby a křesťansko-židovské náboženství. Výsadními oblastmi zájmu Spojených států jsou pak Latinská Amerika a Blízký východ. Intervenční naladění USA je periodicky zmírňováno vlnami izolacionismu, a to v dobách, kdy chybí patřičná moc či vůle. Spojené státy se uzavírají do izolace, pokud se cítí zrazeny nevděčnými spojenci. "Ti však, když jsou přenecháni sami sobě, se dříve nebo později připlazí zpět na kolenou, individuálně či kolektivně, a budou žadonit o pomoc. O tak přichází nová éra globální odpovědnosti. Znovu a znovu."

Síla celé této teologické metafory tkví v její implicitnosti. Vždy je vyslovena jen částečně. Nevyslovené nemůže být nikdy popřeno. "Změnit zahraniční politiku USA a nezměnit tuto metaforu, by bylo jako chtít zhubnout pomocí diety a nezměnit životní styl." Účinná změna by se mohla týkat samotné představy Boha, tedy akcentovat místo trestajícího starozákonního Boha milosrdného Boha Nového zákona. Spojené státy by tak nemusely opustit ideu vyvoleného lidu a mohly být na oplátku méně agresivní zemí. Snahy katolických a metodistických teologů právě v této oblasti tak mohou být daleko účinější, než by si "technokrati mírového hnutí" kdy mysleli.

Galtung je ale skeptický k nějaké zásadnější změně americké zahraniční politiky. Po pádu a pokoření Sovětského svazu bude nalezen nový nepřítel. Novým nástrojem Satana může být "terorismus, a to zvláště muslimský, tvz. fundamentalistický muslimský terorismus." Důležitou se dále má stát teze Samuela P.Huntingtona "o střetu civilizací." "Bude zajímavé kolik klientských států bude ochotno přijmout tuto definici světového řádu, pokud by jí měl Clintonův nástupce učinit oficiální součástí americké politiky. Tato definice je pak v pravdě dualistická, manicheistická a nabita představami Armagedonu."

Tato téměř deset let stará předpověd se zdá být dnes aktuálnější než kdykoli předtím. Zaposloucháme-li se do některého z projevů současného amerického prezidenta, můžeme si bez problémů ověřit, jak mocná a určující je celá tato politická teologie.

Johan Galtung, "De Forente staters utenrikspolitikk. En fortsettelse av teologi med andre midler.", Oslo 1995. (První verze pak anglicky "United States Foreign Policy As Manifest Theology, Univ.of California, San Diego 1987.)

                 
Obsah vydání       7. 3. 2003
8. 3. 2003 Bowling for Columbine -- dobrá ukázka investigativní práce Jan  Čulík
10. 3. 2003 Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha Ondřej  Hausenblas
7. 3. 2003 Zahraniční politika USA: Pokračování teologie jinými prostředky Tomáš  Linhart
7. 3. 2003 Válka George W. Bushe ve jménu Pána Boha Miloš  Kaláb
7. 3. 2003 Český Telecom - stále je to otázka maximalizace zisku Radek  Mokrý
7. 3. 2003 Za nezájmu občanů se stal Jan Jařab terčem rasistického útoku
7. 3. 2003 Informácie o zvýhodneniach pre PSA Peugeot Citroën sú "obchodným tajomstvom"
8. 3. 2003 Chudoba ve světě: Jak může Švýcarsko jednat?
7. 3. 2003 MTV s Tonym Blairem Filip  Rožánek
6. 3. 2003 Je to fakt tabu... Vojtěch  Polák
7. 3. 2003 Václavské okovy Jaroslav  Hutka
7. 3. 2003 Snadné zbohatnutí s Nigerijci podle TV Nova Zdeněk  Jemelík
6. 3. 2003 V Praze se na protest proti "politickým poměrům" upálil devatenáctiletý mladík
6. 3. 2003 "Antiglobalisté" nevyzývají k sebevraždám, ale k aktivitě a emancipaci společnosti Ondřej  Slačálek
7. 3. 2003 Zelenkovi Knoflíkáři a Rok ďábla: Filmy bez větší hloubky Edward  Allan
7. 3. 2003 Petr Zelenka's Buttoners and The Year of the Devil: Films without real depth Edward  Allan
7. 3. 2003 Pohlednice z Timoru IV. Jaroslav  Kováříček
7. 3. 2003 Přes půl milionu podpisů na protiválečné petici za 2 dny
7. 3. 2003 Má odstoupit americký prezident... Miloš  Kaláb
7. 3. 2003 Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství
7. 3. 2003 Komise LAS lobbuje v New Yorku proti válce na Blízkém východě Ivana  Bošinová
7. 3. 2003 ČSSD: O tempora, o mores Robin  Böhnisch
6. 3. 2003 Havlovi pohrobci znepřízněni volbou Ivan  David
7. 3. 2003 Nájemné: Nezapomínejme na nejslabší Jindřich  Novák
7. 3. 2003 8. březen - mezinárodní den žen
7. 3. 2003 Možnosť útoku na Irak už má následky Juraj  Král
7. 3. 2003 Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday
6. 3. 2003 EU neumí komunikovat s občany Patrice  de Beer
5. 3. 2003 Trabant s karoserií Ferrari aneb kontinuita privatizování v Čechách Štěpán  Kotrba
5. 3. 2003 Jak se poučit ze stalinského teroru pro budoucnost? Jan  Čulík
5. 3. 2003 Proč mě neprávem osočují? O cestě ke Kábulu David  Soukup
5. 3. 2003 Statewatch: mnohá práva kandidátských zemí EU budou značně omezená
7. 3. 2003 Angola - vzdialená krajina Jana  Machatová
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 3. 2003 Bowling for Columbine -- dobrá ukázka investigativní práce Jan  Čulík
7. 3. 2003 Za nezájmu občanů se stal Jan Jařab terčem rasistického útoku   
7. 3. 2003 Válka George W. Bushe ve jménu Pána Boha Miloš  Kaláb
7. 3. 2003 Petr Zelenka's Buttoners and The Year of the Devil: Films without real depth Edward  Allan
7. 3. 2003 Nájemné: Nezapomínejme na nejslabší Jindřich  Novák
7. 3. 2003 Zelenkovi Knoflíkáři a Rok ďábla: Filmy bez větší hloubky Edward  Allan
7. 3. 2003 Zahraniční politika USA: Pokračování teologie jinými prostředky Tomáš  Linhart
7. 3. 2003 Český Telecom - stále je to otázka maximalizace zisku Radek  Mokrý
7. 3. 2003 Informácie o zvýhodneniach pre PSA Peugeot Citroën sú "obchodným tajomstvom"   
7. 3. 2003 Snadné zbohatnutí s Nigerijci podle TV Nova Zdeněk  Jemelík
7. 3. 2003 Václavské okovy Jaroslav  Hutka
7. 3. 2003 Pohlednice z Timoru IV. Jaroslav  Kováříček
6. 3. 2003 "Antiglobalisté" nevyzývají k sebevraždám, ale k aktivitě a emancipaci společnosti Ondřej  Slačálek
6. 3. 2003 Je to fakt tabu... Vojtěch  Polák
6. 3. 2003 EU neumí komunikovat s občany Patrice  de Beer

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
7. 3. 2003 Má odstoupit americký prezident... Miloš  Kaláb
7. 3. 2003 Zahraniční politika USA: Pokračování teologie jinými prostředky Tomáš  Linhart
7. 3. 2003 Komise LAS lobbuje v New Yorku proti válce na Blízkém východě Ivana  Bošinová
7. 3. 2003 Válka George W. Bushe ve jménu Pána Boha Miloš  Kaláb
6. 3. 2003 Norové jsou proti válce v Iráku   
6. 3. 2003 Postoj islámských zemí k Iráku zůstává beze změny   
5. 3. 2003 Čeho se bojí Lidové noviny? Milan  Valach
5. 3. 2003 Proč mě neprávem osočují? O cestě ke Kábulu David  Soukup
5. 3. 2003 Ruský ministr zahraničí nevyloučil, že Rusko užije v Radě bezpečnosti právo veta   
5. 3. 2003 Alžírská "bahia" Josef  Brož
4. 3. 2003 Nacionalismus versus kosmopolitní postoj? Jan  Čulík
4. 3. 2003 Turecký parlament neschválil rozmístění amerických vojsk   
4. 3. 2003 Summit Arabské ligy k Iráku: Ne válce, ano míru a mezinárodní legitimitě Ivana  Bošinová
4. 3. 2003 Prečo "stará" Európa, a nie USA, ergo Izrael? Daniel  Krajcer
4. 3. 2003 Kanaďané chtěli provést inspekci amerických zbraní hromadného ničení Miloš  Kaláb

Povstalecká hnutí RSS 2.0      Historie >
7. 3. 2003 Zahraniční politika USA: Pokračování teologie jinými prostředky Tomáš  Linhart
25. 2. 2003 Historie amerických intervencí v Latinské Americe a v karibské oblasti   
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
22. 3. 2002 Politika levice ve věku přechodu Immanuel  Wallerstein