"Sirény houkají": Světová meteorologická organizace (WMO) tvrdí, že rok 2023 narušil klíčové klimatické ukazatele

21. 3. 2024

"Země vydává nouzové volání," uvedl generální tajemník OSN António Guterres ve videoprohlášení. "Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu ukazuje, že planeta je na pokraji sil. Znečištění fosilními palivy způsobuje, že klimatický chaos překračuje hranice. Sirény houkají ve všech hlavních ukazatelích."

Zpráva uvádí, že v roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota při povrchu země 1,45 °C, což z roku 2023 činí nejteplejší rok v historii a zároveň uzavírá nejteplejší desetileté období v historii.

Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus a Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí samostatně zjistily, že leden 2024 završil dvanáctiměsíční období, které poprvé překročilo cílovou hodnotu 1,5 °C.

Rok 2023 byl také obzvláště alarmující z hlediska oceánských veder, kdy se téměř třetina oceánu kdykoli během roku nacházela uprostřed vlny veder. Globální teploty mořské hladiny dosáhly rekordních hodnot v dubnu a v každém následujícím měsíci, přičemž obzvláště horké byly červenec, srpen a září. Také obsah tepla v oceánech překonal rekordy a více než 90% oceánů zažilo alespoň po část roku vlnu veder.

Světové ledovce a mořský led na tom nebyly o nic lépe. Ledovce ztratily nejvíce ledu za celý rok od začátku vedení záznamů v roce 1950: rozloha mořského ledu v Antarktidě na konci zimy překonala dosavadní rekord o jeden milion km2.

"Kvůli spalování fosilních paliv, které vede ke globálnímu oteplování způsobenému CO2, jsme ovlivnili polární oblasti do té míry, že v roce 2023 došlo k zdaleka největšímu úbytku mořského ledu v Antarktidě a pevninského ledu v Grónsku," říká odborník na polární problematiku z Exeterské univerzity Martin Siegert. "Svět pocítí škodlivé účinky nyní i v budoucnu, protože pozorované změny povedou ke 'zpětným vazbám', které podpoří další změny." 

"Naší jedinou reakcí musí být zastavení spalování fosilních paliv, aby se škody omezily," dodal Siegert. "To je naše nejlepší a jediná možnost."

V roce 2023 došlo také k rekordnímu zvýšení hladiny moří a okyselení oceánů.

Změna klimatu se netýká jen teplot. To, čeho jsme byli svědky v roce 2023, zejména v souvislosti s bezprecedentním oteplením oceánů, ústupem ledovců a úbytkem mořského ledu v Antarktidě, je důvodem k mimořádným obavám.

Rekordy byly překonány i v případě hlavní příčiny všeho tohoto oteplování a tání - množství skleníkových plynů v atmosféře. Oxid uhličitý, metan a oxid dusný dosáhly v roce 2022 rekordních hodnot a údaje ukazují, že koncentrace všech tří látek v atmosféře v roce 2023 i nadále rostly, přičemž koncentrace oxidu uhličitého byla o 50% vyšší než před průmyslovou revolucí.

Zpráva se rovněž zabývala dopady globálního oteplování na extrémní projevy počasí: V roce 2023 došlo k několika obzvláště ničivým katastrofám způsobeným klimatem, včetně smrtících záplav způsobených cyklonem Daniel v Libyi; tropického cyklonu Mocha, který vyhnal z domovů 1,7 milionu lidí v oblasti kolem Bengálského zálivu; extrémní vlny veder v jižní Evropě a severní Africe; rekordní sezóny lesních požárů v Kanadě, která zahalila několik severoamerických měst hustým kouřem; a nejsmrtelnějšího lesního požáru v USA za více než sto let na Havaji.

Kromě toho, že si tyto katastrofy vyžádaly oběti na životech a vyhnaly lidi z jejich domovů, mají několik dalších dopadů na blahobyt a prosperitu lidí. Zpráva například uvádí, že počet lidí trpících akutní potravinovou nejistotou vystřelil v roce 2023 na 333 milionů, což je více než dvojnásobek oproti 149 milionům před pandemií. Ačkoli hlavními příčinami tohoto stavu jsou války a konflikty, hospodářský pokles a vysoké ceny potravin, extrémní klimatické jevy mohou situaci ještě zhoršit. Když v únoru zasáhl Madagaskar, Mosambik a Malawi cyklon Freddy, jeden z nejdéle trvajících cyklonů vůbec, voda zaplavila rozsáhlé plochy zemědělských polí.

Klimatická krize je určující výzvou, které lidstvo čelí, a je úzce propojena s krizí nerovnosti - o čemž svědčí rostoucí nedostatek potravin, přesuny obyvatelstva a ztráta biologické rozmanitosti. 

Ve zprávě se objevily i některé pozitivní skutečnosti, především to, že v roce 2023 vzrostla nová kapacita obnovitelných zdrojů energie o téměř 50% ve srovnání s rokem 2022, což je nejvyšší tempo nárůstu za posledních 20 let. Celosvětové financování opatření v oblasti klimatu se v letech 2019-2020 téměř zdvojnásobilo na téměř 1,3 bilionu dolarů, což však stále představuje pouze 1% celosvětového hrubého domácího produktu.

Abychom měli šanci omezit oteplování na 1,5 °C, musí se finance do roku 2030 zvýšit o téměř 9 bilionů dolarů a do roku 2050 o dalších 10 bilionů dolarů, což je však mnohem méně než odhadované náklady v případě nečinnosti, které by v letech 2025-2100 činily 1,266 bilionu dolarů, ačkoli podle WMO jde pravděpodobně o "dramaticky podhodnocený odhad".

Guterres uvedl, že je stále možné omezit dlouhodobý nárůst globální teploty na 1,5 °C, ale je k tomu zapotřebí rychlá akce; vedoucí role zemí G20 směrem ke spravedlivé energetické transformaci; země, které do roku 2025 navrhnou klimatické plány v souladu s 1,5 °C; zvýšené finanční toky v oblasti klimatu směrem k rozvojovému světu, a to i na přizpůsobení a ztráty a škody; všeobecné pokrytí systémy včasného varování do roku 2027; a "urychlení nevyhnutelného konce éry fosilních paliv".

"Ještě je čas hodit lidem a planetě záchranné lano," sdělil Guterres, "ale vedoucí představitelé se musí vzchopit a jednat ihned."

 

Celý článek v angličtině ZDE