Mladí lidé začínají být ve světě daleko méně šťastní než starší generace, ukazuje výzkum. V ČR zatím tolik ne, tam jsou nešťastní starší lidi
20. 3. 2024
Čelný americký lékař varuje, že neschopnost vlád lépe regulovat sociální média je "šílenství"
Mladí lidé začínají být méně šťastní než starší generace, protože trpí "obdobou krize středního věku", ukázal celosvětový výzkum. Čelný americký lékař varoval, že "mladí lidé mají opravdu velké potíže".
Doktor Vivek Murthy, americký generální chirurg, uvedl, že umožnit dětem používat sociální média je jako dávat jim léky, u nichž není prokázáno, že jsou bezpečné. Řekl, že neschopnost vlád lépe regulovat sociální média v posledních letech je "šílenství".
Nové údaje odhalily, že mladí lidé v Severní Americe jsou nyní méně šťastní než starší lidé, přičemž se očekává, že stejný "historický" posun bude následovat i v západní Evropě.
Mizící pocit pohody mezi lidmi mladšími 30 let vyřadil Spojené státy z první dvacítky nejšťastnějších zemí, ukázala zpráva World Happiness Report 2024.
Po 12 letech, kdy byli lidé ve věku 15 až 24 let v USA podle měření šťastnější než starší generace, se v roce 2017 tento trend zřejmě obrátil. Rozdíl se zmenšil také v západní Evropě a předpokládá se, že ke stejné změně by mohlo dojít i v nadcházejícím roce či dvou.
Murthy popsal výsledky zprávy jako "varování, že mladí lidé v USA a nyní stále více na celém světě mají skutečně velké problémy". Uvedl, že stále čeká na údaje, které by prokázaly, že platformy sociálních médií jsou pro děti a dospívající bezpečné, a vyzval k mezinárodním opatřením, která by zlepšila sociální vazby mladých lidí v reálném životě.
Zpráva o světovém štěstí, každoroční barometr blahobytu ve 140 zemích koordinovaný Výzkumným centrem pro blahobyt Oxfordské univerzity, společností Gallup a sítí OSN pro řešení udržitelného rozvoje, ukázala "znepokojující pokles [štěstí mladých lidí] zejména v Severní Americe a západní Evropě", uvedl profesor Jan-Emmanuel De Neve, ředitel Výzkumného centra pro blahobyt a editor studie.
"Pomyšlení, že v některých částech světa již děti zažívají obdobu krize středního věku, vyžaduje okamžitá politická opatření," dodal.
Klesající skóre pocitu pohody v Severní Americe (ve skupině, která zahrnuje Austrálii a Nový Zéland) "je v rozporu se zavedenou představou ... že děti začínají být šťastnější, než sklouznou po U-křivce ke krizi středního věku, než se [jejich pocit pohody] opět zvedne," dodal De Neve.
Britové mladší 30 let se v žebříčku umístili na 32. místě za zeměmi, jako je Moldavsko, Kosovo a dokonce i Salvador, který má jeden z nejvyšších počtů vražd na světě.
Naopak Britové starší 60 let se dostali do první dvacítky nejšťastnějších starších generací na světě. Začátkem tohoto měsíce většina britských teenagerů v průzkumu veřejného mínění uvedla, že očekává, že jejich život bude horší než život předchozí generace.
Spojené státy se v celkovém žebříčku štěstí propadly o osm míst na 23. příčku, ale když byly dotazovány pouze osoby mladší 30 let, nejbohatší země světa se umístila na 62. místě - za Guatemalou, Saúdskou Arábií a Bulharskem. Pokud se zohlednily názory pouze lidí starších 60 let, byly USA 10. nejšťastnější zemí.
"V případě USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu se štěstí snížilo ve všech věkových skupinách, ale zejména u mladých lidí, a to natolik, že mladí lidé jsou nyní, v letech 2021-23, nejméně šťastnou věkovou skupinou," uvádí zpráva. V roce 2010 byli mladí lidé šťastnější než lidé ve středním věku.
Zpráva neodhaluje příčiny těchto změn, ale přicházejí v době rostoucích obav z dopadu rostoucího využívání sociálních médií, příjmových nerovností, bytové krize a obav z války a klimatických změn na štěstí dětí a mladých lidí.
Murthy uvedl, že americká mládež tráví na sociálních sítích v průměru téměř pět hodin denně a třetina z nich zůstává u svých zařízení až do půlnoci. Vyzval k přijetí legislativy, která by "ihned" snížila škody, které mladým lidem způsobují sociální média, včetně omezení nebo odstranění funkcí, jako jsou tlačítka "To se mi líbí" a nekonečné rolování.
Zpráva o světovém štěstí sleduje subjektivní pohodu na základě vlastního hodnocení života respondenty a jejich pozitivních a negativních emocí. Mezi tři nejšťastnější země se opět zařadily Finsko, Dánsko a Island.
Jukka Siukosaari, finský velvyslanec v Londýně, uvedl, že se jeho zemi podařilo vytvořit "infrastrukturu štěstí", která zahrnuje "bezpečné a chráněné životní prostředí", dostupné příležitosti pro kulturní vyjádření lidí a relativně rovné příjmy. "To vše začíná vysokou úrovní důvěry mezi občany a našimi institucemi," řekl.
Do první dvacítky se nově dostaly Kostarika a Kuvajt. Německo kleslo ze 16. na 24. místo. Afghánistán a Libanon zůstaly jako dvě nejméně šťastné země. Mezi země, které se těšily rostoucímu štěstí, patřila řada afrických států, Kambodža, Rusko a Čína. Největší nárůst štěstí zaznamenalo Srbsko.
Zpráva uvádí, že životní pohoda a emoční zdraví v dětství mohou být nejlepším prediktorem životní spokojenosti v dospělosti. Dřívější výzkumy dospěly k závěru, že dospívající a mladí dospělí, kteří uvádějí vyšší životní spokojenost, dosahují v pozdějším věku výrazně vyšších příjmů, a to i při zohlednění rozdílů ve vzdělání, inteligenci, fyzickém zdraví a sebevědomí.
Diskuse