Rekordní podpora hnutí ANO v českých průzkumech, zatímco Babiš přejímá narativ vstřícný vůči Kremlu

15. 3. 2024 / Albín Sybera

Česká strana ANO populistického expremiéra a miliardáře Andreje Babiše by podle celostátního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT) získala rekordních 38,5 % hlasů. Řádné volby jsou naplánovány na podzim 2025, píše Albín Sybera na serveru Intellinews.

Jde o nejvyšší podporu politické strany za deset let průzkumů agentury Kantar a znamená, že bez hnutí ANO by nemohla vzniknout žádná vláda. Přichází také v době, kdy Andrej Babiš přitvrzuje svou rétoriku a v komentáři zveřejněném v deníku MF Dnes, který dříve patřil jeho konglomerátu Agrofert, tvrdí, že "Česko je zataženo do války" na Ukrajině.

Babiš také kritizoval středopravicový kabinet premiéra Petra Fialy za pozastavení společných zasedání se slovenským kabinetem, což česká strana učinila v reakci na nedávné setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.   

Poslední Babišovy výroky přiměly ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, aby v neděli 10. března během politické debaty v ČT označil Babiše za "bezpečnostní hrozbu pro tuto zemi" a poukázal na "způsob, jakým podkopává obranyschopnost a mezinárodní postavení naší země".  

V pondělí 11. března česká média informovala, že v omylem odeslaném e-mailu z nedělního odpoledne Babiš požádal svůj PR tým: "Sežeňte mi ty složky na toho k***a. Napište mi článek [o návštěvě Lipavského v] Izraeli, jak kašle na naše lidi, jak byl v Dauhá, všude jezdí, dělá kampaň".

Babiš adresoval e-mail svému asistentovi Janu Rovenskému, ale omylem kliknul na e-mail stejnojmenného bývalého mluvčího české pobočky Greenpeace, který byl dvojkou v komisi dohlížející na limity těžby uhlí v severočeském Litvínově.

Korespondence obsahovala instrukce, aby se podíval na rodinu Lipavských, včetně dcery školního věku. Ekolog Rovenský pro bne IntelliNews uvedl, že právě Babišovy výroky o rodině Lipavských ho přiměly ke zveřejnění chybně adresovaného e-mailu.

"Je to nechutné a podle mě je ve veřejném zájmu, aby se o tom lidé dozvěděli," řekl Rovenský a dodal, že nikdy nebyl zarytým kritikem Babiše, který se spolupodílel na záchraně města Horní Jiřetín před zbouráním, aby uvolnil místo těžbě uhlí.    

Průzkum agentury Kantar byl proveden v druhé polovině února a ukázal, že ANO získalo téměř dvojnásobek hlasů ve srovnání s nejbližším vyzyvatelem, Fialovou neoliberální ODS, se 14,5 %, následovanou partnery ODS z vládní koalice, sociálně liberální Pirátskou stranou, s 9,5 %. Krajně pravicová a protiunijní opoziční strana SPD by získala 9 %.

Do parlamentu by se znovu dostaly další dvě strany vládní koalice, centrističtí Starostové a nezávislí (7 %) a liberálně pravicová TOP 09 (5 %), zatímco křesťanskodemokratická KDU-ČSL (2 %) se propadá dále od 5% hranice pro vstup do parlamentu. Nereformovaná konzervativní KSČM by získala 2,5 %, stejně jako sociálnědemokratická SOCDEM.

Pokud by pravicové vládní strany (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) kandidovaly na společné kandidátce SPOLU, jako tomu bylo v roce 2021, kdy SPOLU těsně sesadila ANO, získala by SPOLU 20 %. Podle tohoto modelu by ANO získalo 39 %, Pirátská strana 10 %, SPD 9 % a Starostové 7,5 %.

Pokud jde o parlamentní zastoupení, žádná vláda by nebyla možná bez ANO, které by ve Sněmovně získalo neuvěřitelných 95 poslanců a v kombinaci s druhou opoziční stranou SPD by dohromady měly 117 poslanců, což jsou jen tři, kteří by chyběli k ústavní většině. Současná koalice pěti stran by měla dohromady 83 poslanců.

Podle modelu se SPOLU by ANO získalo 93 poslanců, SPOLU 49, Piráti 23, SPD 21 a Starostové 14.

Komentátoři se obávají, že s ústavní většinou by Babiš mohl překreslit nejen zahraniční politiku Česka, ale mohl by rozvrátit samotné základy demokratického státu, podobně jako maďarský silák Viktor Orbán, kterého Babiš chválí, a jeho strana Fidesz rozvrátili demokracii v Maďarsku.

Spekuluje se také o tom, že by ODS mohla opustit seznam SPOLU a vytvořit budoucí vládu s ANO.  

Babiš také veřejně podpořil slovenského populistického premiéra Roberta Fica, který se loni na podzim vrátil do vlády a během několika měsíců přeorientoval slovenskou zahraniční politiku z jednoho z nejvěrnějších podporovatelů Ukrajiny v rámci NATO na spojence Orbánova Maďarska a požadoval mírové rozhovory s Kremlem.

Fico a jeho strana Smer rovněž usilovali o převzetí domácí moci poté, co provedli rozsáhlé změny v čele policie a zpravodajské služby SIS. Fico vyzval k vyhození šéfa ústavního soudu Igora Fiacana, jehož rozhodnutí postavilo Ficovu justiční reorganizaci do latě.