Rusko vyrábí třikrát více dělostřeleckých granátů než USA a Evropa

13. 3. 2024

Rusko vyrábí asi 250 000 kusů dělostřelecké munice měsíčně, tedy asi 3 miliony ročně, podle zpravodajských odhadů NATO o ruské obranné výrobě, které sdílely CNN, a také podle zdrojů obeznámených se snahami Západu vyzbrojit Ukrajinu. Dohromady mají USA a Evropa kapacitu vyrobit jen asi 1,2 milionu munice ročně, kterou pošlou Kyjevu, řekl CNN vysoký představitel evropských zpravodajských služeb.

Americká armáda si stanovila cíl vyrábět do konce roku 2025 100 000 dělostřelecké munice měsíčně – méně než polovinu ruské měsíční produkce – a i toto číslo je nyní mimo dosah, protože 60 miliard dolarů z financování Ukrajiny bylo zastaveno v Kongresu, řekl minulý týden novinářům vysoký armádní představitel.

"To, v čem se nyní nacházíme, je produkční válka," řekl CNN vysoký představitel NATO. "Výsledek na Ukrajině závisí na tom, jak je každá strana vybavena k vedení této války."

Úředníci tvrdí, že Rusko v současné době vypálí přibližně 10 000 granátů denně, zatímco z ukrajinské strany pouze 2 000 denně. Na některých místech podél 1 200 km dlouhé fronty je tento poměr ještě horší, tvrdí představitel evropské rozvědky.

Schodek přichází v možná nejnebezpečnějším okamžiku pro ukrajinské válečné úsilí od doby, kdy Rusko v únoru 2022 poprvé táhlo na Kyjev. Americké peníze na vyzbrojování Ukrajiny došly a republikánská opozice v Kongresu v podstatě zastavila další dodávky.

Mezitím Rusko nedávno obsadilo ukrajinské město Avdijivka a je všeobecně považováno za toho, kdo má na bojišti iniciativu. Ukrajina se potýká nejen s municí, ale také s rostoucím nedostatkem personálu na frontě.

USA a jejich spojenci poskytli Ukrajině řadu vysoce sofistikovaných systémů, včetně tanku M-1 Abrams a brzy i stíhaček F-16. Vojenští analytici však tvrdí, že válka bude pravděpodobně vyhrána nebo prohrána podle toho, kdo vypálí nejvíce dělostřeleckých granátů.

"Problémem číslo jedna, který právě teď sledujeme, je munice," řekl představitel NATO. "Jsou to ty dělostřelecké granáty, protože to je místo, kde Rusko skutečně získává významnou výrobní výhodu a vytváří významnou výhodu na bojišti."

Ruská válečná mašinérie v "plné parádě"

Rusko provozuje dělostřelecké továrny "24 hodin denně, 7 dní v týdnu" na rotujících dvanáctihodinových směnách, řekl představitel NATO. V obranném sektoru nyní pracuje asi 3,5 milionu Rusů, zatímco před válkou to bylo něco mezi 2 a 2,5 miliony. Rusko také dováží munici: Írán loni poslal nejméně 300 000 dělostřeleckých granátů – "pravděpodobně více než to," řekl tento činitel – a Severní Korea poskytla nejméně 6 700 kontejnerů munice s miliony granátů.

Rusko "vložilo do hry vše, co má," řekl zpravodajský činitel. "Jejich válečná mašinérie jede na plné obrátky."

Hrubým ekvivalentem v USA by bylo, kdyby se prezident Joe Biden odvolal na zákon o obranné výrobě, řekl americký představitel, který dává prezidentovi pravomoc nařídit společnostem, aby urychleně vyrobily vybavení na podporu národní obrany země.

Ruský rozmach stále nestačí k uspokojení jeho potřeb, říkají američtí a západní představitelé, a západní zpravodajští činitelé neočekávají, že by Rusko v krátkodobém horizontu dosáhlo velkých zisků na bojišti. Ruská výrobní kapacita má také své limity, říkají úředníci: Ruské továrny pravděpodobně dosáhnou vrcholu někdy v příštím roce.

Ale stále je to daleko za tím, co USA a Evropa produkují pro Ukrajinu – zejména bez dodatečného financování ze strany USA.

Konkurence s Putinem řízenou ekonomikou

Evropské národy se snaží tento deficit dohnat. Německá obranná společnost minulý měsíc oznámila, že plánuje otevřít na Ukrajině muniční továrnu, která bude podle ní vyrábět stovky tisíc nábojů ráže 155 mm ročně. V Německu stejná společnost zahájila výstavbu nové továrny, která by měla vyrábět kolem 200 000 dělostřeleckých granátů ročně.

Američtí a západní představitelé trvají na tom, že ačkoliv Rusko dokázalo nastartovat své tovární linky, částečně proto, že má tu výhodu, že je řízenou ekonomikou pod kontrolou autokrata, kapitalistické západní země ho nakonec doženou a budou vyrábět lepší vybavení.

"Pokud skutečně dokážete kontrolovat ekonomiku, pak se pravděpodobně můžete pohybovat o něco rychleji než jiné země," řekl minulý týden v rozhovoru pro CNN generálporučík Steven Basham, zástupce velitele amerického velitelství v Evropě. Dodal však, že "Západ bude mít větší udržovací sílu".

"Západ právě začíná s budováním infrastruktury, aby zvýšil kapacitu munice, která je zapotřebí."

Když peníze ještě proudily, americká armáda rozšířila výrobu dělostřeleckých granátů v Pensylvánii, Iowě a Texasu.

"Ruská produkce je 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Chci říct, obrovská, obrovská," řekl jeden evropský zákonodárce. "Neměli bychom podceňovat jejich vůli přežít nás trpělivostí a odolností."

Zpravodajští činitelé se domnívají, že ani jedna strana není připravena dosáhnout v nejbližší době velkých zisků, ale celková matematika z dlouhodobého hlediska favorizuje Moskvu – zejména pokud nedojde k další americké pomoci.

"Nevyvíjí se to dobře, ale záleží na tom," řekl jeden zdroj obeznámený se západními zpravodajskými službami. "Pokud se pomoc obnoví a přijde rychle, není vše ztraceno."

Zaměření na ukrajinskou výrobu zbraní

Rusko se také nedávno zaměřilo na ukrajinskou domácí obrannou výrobu svými zbraněmi dlouhého doletu.

"Kdybychom o tom mluvili loni na podzim, mluvili bychom o tom, jak se zaměřují na kritickou infrastrukturu," řekl představitel NATO. "Nyní vidíme, že se zaměřuje na kritickou infrastrukturu, ale také na ukrajinskou obrannou průmyslovou základnu."

Podle vysokého představitele NATO Rusko každý měsíc vyrábí 115 až 130 raket dlouhého doletu a 300 až 350 jednosměrných útočných dronů založených na íránském modelu poskytnutém Teheránem. Ačkoli před válkou mělo Rusko ve svém arzenálu zásoby tisíců raket dlouhého doletu, dnes se pohybují kolem 700, řekl tento činitel.

Rusové si v poslední době tyto zbraně uchovávají, aby je mohli použít ve velkých salvách, aby se pokusili překonat ukrajinskou protiraketovou obranu. A kompenzují to tím, že zvýšili používání dronů a vyslali jich v průměru čtyřikrát více měsíčně než minulou zimu.

Snad největší výzvou pro Rusko je výroba tanků a dalších obrněných vozidel. Měsíčně chrlí asi 125 tanků, ale drtivá většina z nich jsou starší modely, které byly renovovány. Asi 86 % tanků, které Rusko vyrobilo v roce 2023, bylo renovováno, uvedl představitel NATO. A přestože má Rusko ve skladech asi 5 000 tanků, "pravděpodobně velké procento z nich nelze renovovat a jsou dobré pouze pro kanibalizaci dílů," řekl tento činitel.

Moskva přišla nejméně o 2 700 tanků, což je více než dvojnásobek celkového počtu, který původně nasadila na Ukrajině v únoru 2022, kdy invaze začala.

"Transformovaná" ruská ekonomika

Úředníci také bedlivě sledují ruskou ekonomiku, zda nevykazují známky toho, jak souhra mezi supernabitým obranným sektorem, západními sankcemi a Putinovou snahou připravit svou ekonomiku na válku ovlivňuje schopnost Ruska udržovat konflikt.

Válka naprosto "transformovala" ruskou ekonomiku, řekl představitel NATO, z postsovětského období, kdy ropa byla hlavním sektorem. Nyní je obrana největším sektorem ruské ekonomiky a ropa za to platí.

To vytváří určité dlouhodobé nerovnováhy, které budou pro Rusko pravděpodobně problematické, ale prozatím to funguje, řekli představitelé NATO a Basham, představitel amerického velitelství v Evropě.

"V krátkodobém horizontu - řekněme v příštích 18 měsících - to může být nesofistikované, ale je to trvalá ekonomika," řekl představitel NATO.

Pentagon zvažuje, zda sáhnout po posledním zbývajícím zdroji financování, který má – ale dříve se zdráhal utratit jakékoli z těchto zbývajících peněz bez ujištění, že je Kongres proplatí, protože odebírání ze zásob ministerstva obrany bez plánu na doplnění tohoto vybavení by mohlo mít dopad na připravenost americké armády, uvedla CNN již dříve.

"Pokud nepřijde žádná další americká pomoc, změní Ukrajinci svůj postoj k vyjednávání?" řekl zdroj obeznámený se západními zpravodajskými službami.

Zdroj v angličtině: ZDE