Poslední velký odběratel ruského plynu v EU oznámil plány na ukončení smlouvy s Gazpromem

14. 2. 2024

Stále vysoký podíl ruského plynu na dovozu podle ní přiměl vládní představitele přemýšlet o radikálních krocích: V listopadu to bylo 76 % a v prosinci rekordních 98 %.

"Trh a energetické společnosti dostatečně neplní své závazky ke snížení závislosti na ruském plynu. Diverzifikace dovozu je příliš pomalá," řekla Gewesslerová.

Plyn Gazpromu přichází do Rakouska na základě dlouhodobé smlouvy s místní energetickou společností OMV a tyto dodávky podle agentury Bloomberg představovaly v listopadu a prosinci asi polovinu celkového vývozu Gazpromu do Evropské unie.

OMV byla první západoevropskou firmou, která v roce 1968 podepsala smlouvu o dodávkách plynu se SSSR, a její současná smlouva platí do roku 2040. Společnost již dříve zdůraznila, že její ukončení by vedlo ke ztrátám: Gazpromu by museli kompenzovat odmítnutí nákupu na základě take-or-pay. Podle Gewesslerové však úřady tuto možnost stále zkoumají.

"Musíme být připraveni vyvázat se z dlouhodobých kontraktů OMV," řekla. Ministerstvo energetiky již pověřilo Rakouský institut pro ekonomický výzkum (Wifo), aby do léta připravil analýzu ekonomických důsledků ukončení smlouvy.

Ztráta rakouského trhu, kde se nachází jeden z největších evropských plynárenských uzlů Baumgarten, slibuje nové trauma pro Gazprom, který během dvou let války přišel o dvě třetiny svého exportu. V loňském roce společnost vyvezla do zahraničí pouze 69 miliard metrů krychlových plynu, což je nejnižší objem od roku 1985.

Vývoz do Evropy se snížil na 28 miliard metrů krychlových, což je úroveň druhé poloviny 70. let. Produkce Gazpromu klesla na 404 miliard metrů krychlových, což je nejnižší úroveň od roku 1990, kdy bylo sovětské ministerstvo plynárenství transformováno na státní plynárenskou společnost.

Kreml spoléhá na Čínu, nabízí jí výstavbu nového plynovodu Síla Sibiře-2 a zvýšení nákupů plynu pětinásobně, až na 100 miliard metrů krychlových ročně. Peking však přešlapuje na místě. Ruský prezident Vladimir Putin se loni dvakrát setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby ho přesvědčil, aby s projektem souhlasil, ale v obou případech rozhovory skončily bez výsledku.

Zdroj v angličtině: ZDE