Simon Jenkins: Trump má pravdu
12. 2. 2024
Říci, že by "podpořil" ruské útoky na neplatící členy, bylo nehorázné. Evropa potřebuje vizi míru, ať už s podporou USA, nebo bez ní
Mohli bychom začít tím, že Trumpa upozorníme, že nejnehoráznější zneužívání NATO bylo ze strany USA, upozorňuje Simon Jenkins. Požadavek Washingtonu, aby aliance podpořila jeho odvetnou invazi do Afghánistánu po 11. září, byl nákladným, vleklým fiaskem, které nemělo nic společného s bezpečností Západu a vše souviselo s americkým neoimperialismem. Stejně tak jeho vyzývání spojenců, aby se připojili k dalším militaristickým intervencím, od Vietnamu po Irák a celý Blízký východ. Americký "ústup z impéria" se ukazuje stejně krvavý jako britský, a pokud vůbec, tak ještě křečovitější. To, že bývalý americký prezident podněcuje Putina k válce proti NATO, je nehorázné.
Má ale Trump pravdu? Je důsledný. V uplynulém desetiletí podporoval jeden z pravidelných záchvatů izolacionismu v USA. Naznačil, že s odumřením komunismu je myšlenka ideologických impérií v globálním rozsahu zastaralá. Podle něj mají západní země dost starostí doma. Není jejich úkolem zasahovat do cizích hraničních sporů nebo vnitřních konfliktů. Británii a další země možná svrbí touha hrát na světové scéně roli ve stylu 19. a 20. století, ale pokud ano, měly by si za to platit samy. Ať si staví své hloupé letadlové lodě, které nefungují.
V pragmatičtější rovině bylo rozšíření NATO na přelomu století o Pobaltí a Polsko nehorázně provokativní. Putinova reakce na Ukrajině byla tak šokující, že Západ udělal dobře, když ji pomohl odrazit, i když nechal na pokoji Putinovy menší výstřelky na Kavkaze. Nyní se odražení změnilo v patovou situaci a je třeba najít nějaké východisko. NATO se musí stát mírovou silou, nikoli nekonečnou válkou. Pokud nehodlá na Ukrajině bojovat věčně, zůstávají jeho dlouhodobé záměry nejasné. Trumpova skepse je oprávněná.
Je těžké uvěřit, že by Trump NATO skutečně rozpustil, jak údajně soukromě pohrozil. Zdá se však, že článek 5 aliance, tedy její závazek jít do války, pokud bude ohrožena integrita některého z jejích členů, by potřeboval přehodnotit. A to zejména ve světle příklonu USA k Pacifiku a slábnoucího pocitu politické jednoty v Evropě. Je těžké uvěřit, že by se Putin pokusil svrhnout další vlády ve východní Evropě. Mohl by však narušit hranice a rozdmýchat nespokojenost ruských menšin ve frontových státech. Gruzie 2008 nebo Ukrajina 2014 jsou pravděpodobnějšími precedenty než Ukrajina 2022.
Diskuse