Analýza: Putin slíbil Si Ťin-pchingovi, že bude na Ukrajině "bojovat pět let"

29. 12. 2023

Během setkání v Moskvě v březnu ruský prezident Vladimir Putin řekl svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi, že Rusko "bude na Ukrajině bojovat [alespoň] pět let", odhalily zdroje.

To byl zřejmě Putinův způsob, jak shrnout situaci, která v té době nebyla pro Rusko příznivá, a ujistit Si Ťin-pchinga, že Rusko nakonec zvítězí.

Pravděpodobným důsledkem bylo, že vleklá válka by zvýhodnila dobře vyzbrojeného partnera Číny.

Jinak řečeno, tato poznámka byla také varováním pro Si Ťin-pchinga, aby neměnil svůj proruský postoj.

Cesta byla první cestou Si Ťin-pchinga do Ruska poté, co Moskva v únoru 2022 zahájila totální invazi na Ukrajinu. Bylo to také poprvé, co Si Ťin-pching navštívil přední zemi poté, co Čína zrušila svou přísnou politiku nulového COVIDu.

Ať už byl Si Ťin-pching přesvědčen nebo ne, Putinova poznámka na summitu je klíčem k pochopení řady záhadných událostí v rusko-čínských vztazích, od čínské mírové mise v Evropě v květnu až po vyhození čínského ministra zahraničí o několik měsíců později.

Deník The New York Times nedávno uvedl, že přinejmenším od září Putin používá prostředníky, aby dal najevo, že je otevřen příměří pod podmínkou, že si Rusko ponechá území, která nyní okupuje.

Ale vzhledem k Putinovým březnovým slovům Si Ťin-pchingovi, odhaleným několika zdroji obeznámenými s diplomatickým manévrováním mezi Čínou a Ruskem, by se ohlášené záměry ruského vůdce ohledně příměří neměly brát za bernou minci.

Je možné, že Putin chce před březnovými prezidentskými volbami v Rusku pouze vytvořit iluzi, že směřuje k příměří nebo dokonce míru, protože věří, že taková atmosféra by mu ve volbách přála.

Si Ťin-pchingova Čína mezitím přehodnotila svou strategii, částečně na základě Putinovy březnové poznámky o "pěti letech".

Pokud by se válka mezi Ruskem a Ukrajinou protáhla, výrazně by to ovlivnilo plány a ambice, které má Si Ťin-pching pro své bezprecedentní třetí funkční období ve funkci čínského prezidenta a generálního tajemníka Komunistické strany Číny. Ovlivněn by mohl být i Si Ťin-pchingův velký cíl sjednotit Tchaj-wan s pevninskou Čínou.

Je však nepravděpodobné, že by Si Ťin-pchinga Putinova poznámka plně přesvědčila. Si Ťin-pching již vůči Putinovi chová zášť, která se datuje od summitu Čína-Rusko, který se konal 4. února 2022, v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu 2022.

Putin byl jediným lídrem velmoci, který se zúčastnil zahajovacího ceremoniálu, a Si vsadil svou pověst na to, že Čína úspěšně hostí mezinárodní sportovní extravaganci. Ruský vůdce plně využil pocitu, že mu Čína dluží.

Během summitu v předvečer zimních olympijských her Putin neprojevil žádné známky toho, že by se chystal zahájit totální invazi na Ukrajinu. Ale tato invaze přišla 24. února s bleskovým útokem, o kterém Rusko věřilo, že bude dostatečně silný na to, aby svrhl ukrajinskou vládu v Kyjevě, hlavním městě této země.

Překvapivý útok vyvolal v Číně paniku.

Na svých rozhovorech o 20 dní dříve Si Ťin-pching a Putin vyhlásili partnerství mezi svými zeměmi "bez omezení". Proto bylo zcela přirozené, že lidé po celém světě dospěli k závěru, že Čína tiše kývla na totální ruskou invazi.

Tak tomu ale nebylo. Čína špatně odhadla skutečné záměry Ruska.

Peking, který jistě věděl, že se ruské síly shromažďují u hranic s Ukrajinou, musel dojít k závěru, že tato vojska napadnou pouze východní část Ukrajiny.

V každém případě Si Ťin-pchingova administrativa neočekávala totální invazi, zejména takovou, která by se uskutečnila pouhé čtyři dny po skončení zimních olympijských her v Pekingu a týden před zahájením zimních paralympijských her, které měly být svátkem míru.

Čína si tak jednoduše nemohla dovolit zcela důvěřovat Putinově poznámce o tom, že "bude pět let bojovat", která přišla o rok později.

Vzhledem ke složité mezinárodněpolitické situaci se Čína musela zamyslet nad tím, jak ochránit své vlastní zájmy bez ohledu na to, jak by to pro Rusko mohlo na Ukrajině dopadnout.

A to znamenalo vyslání "mírové mise" do Evropy, včetně Ukrajiny a Ruska, méně než dva měsíce poté, co Putin řekl Si Ťin-pchingovi, že Rusko zůstane v boji i v nadcházejících letech. Mise demonstrovala jemný posun v Si Ťin-pchingově proruském postoji.

Bylo to také v souladu s často opakovanými slovy Si Ťin-pchinga, že ve světě v současné době dochází k "hlubokým změnám, které jsme za posledních sto let neviděli".

Pokud by se válka na Ukrajině táhla až pět let – trvá už téměř dva roky – Čína by se ze strany západních zemí dostala pod větší tlak než kdy jindy, kvůli své rozsáhlé vojenské spolupráci s Ruskem.

Čínská ekonomika, která už tak strádá, by utrpěla další rány opatřeními uvalenými mezinárodní koalicí proti Číně a Rusku. To dalo Číně další důvod, proč tuto mírovou misi vyslat do zahraničí: Potřebovala by se pojistit, aby nesdílela osud Ruska.

Čínská mise vedená Li Huiem, zvláštním zástupcem Pekingu pro euroasijské záležitosti, se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Samozřejmě, že tato mise Putina znepokojila, možná dokonce rozzlobila. Tento diplomatický krok šel proti přáním ruského vůdce a ukázal, že Čína jeho poznámku o "pěti letech" zahodila.

Aby toho nebylo málo, o necelý měsíc později, v červnu, ruská soukromá vojenská organizace Wagner vedená Jevgenijem Prigožinem, který držel klíč k bojům na Ukrajině, zahájila krátkodobé povstání a zpochybnila Putinovu moc.

Pro Putina, který náhle potřeboval přečkat stále prudší bouři, bylo udržení Číny v ruském táboře naléhavou záležitostí. A tak přišel s nějakými informacemi.

Když náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navštívil 25. června Peking, upozornil vysoké čínské představitele na tehdejšího čínského ministra zahraničí Čchin Kanga. Tip souvisel s tajemstvím náhlé čistky týkající se Čchina.

Podvod je často používanou taktikou v mezinárodní politice. A skutečnost, že Čína i Rusko jsou ultratajnůstkářské, ještě více ztěžuje vzájemné porozumění záležitostem. Selský rozum neplatí.

Putinova poznámka, že bude pět let bojovat na Ukrajině, by mohla ovlivnit i japonskou vojenskou politiku.

Japonsko už revidovalo základní principy, které po léta zakazovaly vývoz zbraní.

Na základě nedávných revizí se vláda rozhodla vyvážet řízené střely země-vzduch Patriot vyráběné v licenci v Japonsku do USA. USA dodávají rakety Patriot na Ukrajinu a okolním zemím.

Japonsko bude vyvážet rakety Patriot do USA pod podmínkou, že nebudou dodány do třetích zemí. Přesto je hlavním účelem doplnit americké zásoby raket, protože americké zásoby docházejí kvůli prodloužené ruské invazi na Ukrajinu.

Pokud by ruská invaze na Ukrajinu pokračovala pět let, Japonsko by se mohlo dostat pod tlak, aby dále změnilo svůj názor na vývoz zbraní. Jedná se o záležitost, která se bude týkat i různých záležitostí souvisejících s otázkou Tchaj-wanu.

Si Ťin-pchingova Čína nevyloučila použití síly ke sjednocení Tchaj-wanu.

Je důležité mít na paměti, že rozhovory mezi čínskými a ruskými vůdci v roce 2023, zejména Putinova březnová poznámka o prodlužování války na Ukrajině, mohou mít důsledky pro bezpečnost Japonska a celého indo-pacifického regionu.

Zdroj v angličtině: ZDE