V prvních "mírových" požadavcích po začátku války chtěl Putin Ukrajinu bez Krymu, Donbasu a armády

6. 11. 2024

Tato ustanovení jsou obsažena v návrhu Smlouvy o řešení situace na Ukrajině a neutralitě Ukrajiny. Dokument poskytl ukrajinský zdroj obeznámený s jednáními, která začala 28. února v Bělorusku. Ruský zdroj potvrdil jeho autenticitu. Návrh byl sepsán v Moskvě, datován 7. března 2022 a předán ukrajinské delegaci v tento den během třetího kola jednání. Jedná se o první známý dokument, ve kterém Rusko předkládá podmínky pro uzavření mírové dohody.

Rozhovory pak pokračovaly až do května prostřednictvím videokonferencí a osobních setkání v Turecku. A 29. března v Istanbulu dosáhly strany průlomu – dohodly se na společném komuniké a 15. dubna připravily nejnovější verzi dohody. V něm Rusko, jehož armáda již byla vyhnána z Kyjeva, výrazně zmírnilo svou pozici.

Jedna věc však zůstala nezměněna – požadavek, aby se Ukrajina stala státem s trvalým neutrálním statusem, nikoli členem vojenských bloků, na jejichž území byla zakázána přítomnost cizích zbraní a armády, "včetně raketových zbraní jakéhokoli typu, ozbrojených sil a formací".

Ale ve svých počátečních požadavcích se Putin snažil nejen udělat z Ukrajiny neutrální zemi (s čímž mohl Kyjev v té době souhlasit), ale také ji "neutralizovat jako nezávislý stát", řekl Eric Chiaramela, vedoucí pracovník Carnegieho berlínského centra pro Rusko a Eurasii poté, co 7. března prostudoval návrh.

"Země může být neutrální, mít velmi silnou armádu a být schopna sebeobrany. Ale to není to, co Rusko myslelo. Dokument byl vypracován tak, jako by Ukrajina byla agresorem, který byl poražen na bojišti... Těžko říci, zda šlo o skutečný pokus o vyjednávání, protože žádný Ukrajinec by takové podmínky nepřijal. Neutralizovali by Ukrajinu do té míry, že by byla bezbranná."

Návrh smlouvy počítá s "oddělením" válčících stran po příměří, kdy budou všechny ukrajinské jednotky staženy na místa svého trvalého rozmístění a ruské jednotky zůstanou na území Ukrajiny, "dokud nebudou splněny všechny závazky vyplývající z této dohody". Veškerá vnější vojenská a vojensko-technická pomoc má být zastavena. Rusko požadovalo ponechat v ozbrojených silách Ukrajiny pouze 50 tisíc lidí (35 tisíc v pozemních silách, 5 tisíc v letectvu a 10 tisíc v námořnictvu), 300 tanků a 400 děl.

Do 15. dubna, kdy byly ruské jednotky vyhnány z Kyjevské oblasti a řady dalších regionů, již probíhalo vyjednávání o počtu ozbrojených sil Ukrajiny. Rusko nabídlo 85 tisíc vojáků, 342 tanků a 519 děl, Ukrajina žádala 250 tisíc (stejně jako před začátkem války), 800 a 1 900. To je známo z publikací The Wall Street Journal a The New York Times, které již dříve recenzovaly poslední návrh smlouvy.

Pokud jde o územní nároky, Ukrajina by musela:

• uznat Republiku Krym a město Sevastopol jako nedílnou součást (subjekty) Ruské federace;
• uznat nezávislost Doněcké a Luhanské "lidové republiky", navíc v administrativních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti;
• obnovit zničenou infrastrukturu "DLR" a "LPR".

V návrhu z 15. dubna již nebyla otázka budoucnosti separatistických regionů na východní Ukrajině vůbec vznesena a měla být projednána na osobním setkání Putina s Volodymyrem Zelenským. Pravda, Krym, zabraný v roce 2014, byl přidělen Rusku. Ale v Istanbulském komuniké, které viděl časopis Foreign Affairs, jedno z ustanovení vyzývalo strany, aby mírovou cestou vyřešily spor o Krym do 10-15 let. Tím, že Kreml navrhl jednání o statusu poloostrova, "nepřímo připustil", že není "stejným regionem Ruska jako všechny ostatní", jak tvrdil předchozích osm let.

Návrh ze 7. března obsahuje další "implicitní přiznání" z Kremlu. Zatímco ve všech ostatních případech požaduje stažení nároků a sankcí za období od roku 2014, na jednom místě je jiné datum: "vzít zpět předložené a nepředkládat znovu žádosti o uznání jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k údajným zločinům spáchaným na území Ukrajiny od roku 2013". Konfrontace mezi Ukrajinci a vládou Viktora Janukovyče na Majdanu začala v listopadu 2013; ruské bezpečnostní síly pomohly Ukrajincům potlačit protesty koncem roku 2013 a začátkem roku 2014, podle Kyjeva.

Ruské úřady také v návrhu ze 7. března uvádějí, že "všechny osoby na území Ukrajiny požívají práv a svobod zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších příslušných mezinárodních dokumentech týkajících se lidských práv", takže Ukrajina musí tyto dokumenty "přísně dodržovat" a "přijmout účinná opatření, aby zabránila návratu k politikám a postupům z období 2014-2022".

Podle Chatham House od okupace Krymu samotné Rusko porušilo více než 400 mezinárodních smluv a úmluv. Na domácí půdě úřady potlačují veškeré občanské svobody a dopouštějí se politických represí, jejichž posledním potvrzením bylo říjnové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu 107 fyzických a právnických osob.

Podrobnosti v angličtině: ZDE