Tříletá holčička: "Kde je máma a kde jsou moje nohy?"
8. 11. 2024
čas čtení
4 minuty
Moderátorka: BBC Radio 4, pořad PM, pátek 8. listopadu 2024, 17 hodin: Je právě 17 hodin a 42 minut. Komisař OSN pro lidská práva dnes vynesl
odsuzující verdikt nad postupem Izraele v Gaze. Jeho nejnovější zpráva
poukazuje na závažné porušování mezinárodního práva, bezprecedentní míru
zabíjení, zranění, smrti a hladomoru. A uvádí, že téměř 70 % z více než
34 000 lidí údajně zabitých během prvních šesti měsíců tvořily ženy a
děti.
Reportérka: Dvě sestry, které jsou tak malé, že se vejdou na jeden invalidní vozík, Hannan a Misk, přišly před dvěma měsíci při izraelském leteckém útoku na jejich dům v centrální části Gazy o matku i o nohy. Osmnáctiměsíční Misk se snaží stát u postele na jedné zdravé noze. Tříletá Hannan má mnohem vážnější zranění a její teta Šífa Adubriová se o ni bojí.
Teta: Snažíme se ji rozptýlit, ale ona se vždycky vrátí k dotazu Kde je máma? a pak se zeptá: Kde mám nohy? Nevím, co jí mám říct.
S izraelskými drony nad hlavou si patnáctiletý Jelen Adini prohlíží zkázu v okolí svého domu v Deira al Ballah. Kolem krku má stále na krku svůj cenný majetek - fotoaparát, ale už ho nemůže používat. Nemá ruce. V srpnu Deer hrál počítačovou hru v kavárně, když ji Izrael bombardoval.
"Rychlost rakety mi znemožnila po zásahu reagovat. Na několik vteřin jsem ztratil vědomí. Když jsem se probral, měl jsem pocit, že se dívám na film. Snažil jsem se vstát. Ale nemohl jsem se vůbec pohnout. Neměla jsem ruce, které by mi pomohly"
Jelen stále sní o tom, že bude slavným fotografem. Zatím se spoléhá na svou sestru Ayu, která fotografuje za něho, a snaží se zůstat pozitivní.
"Snaží se být s ní, aby mi s fotografováním pomohla. Když tu není, sedím a přemýšlím o fotce. Chtěl bych ji vyfotit, a tak si ji uložím do paměti."
Lidské náklady této ničivé, rok trvající války se měří nejen ztracenými životy, ale i životy navždy změněnými. Světová zdravotnická organizace napočítala více než 3300 amputací, její místní vedoucí lékař Rick Peppercorn říká, že každý stý obyvatel Gazy utrpěl vážná zranění.
"Je to šokující, když se podíváte na počet zraněných. Více než 94 000 a na základě této analýzy má čtvrtina z těchto zraněných, 24 000 lidí, doživotní zranění. Budou potřebovat celoživotní pomoc, asistenční terapie, rehabilitaci.“
V tuto chvíli může rozvrácený zdravotnický systém v Gaze poskytnout jen omezenou pomoc. A jen málokdo může odjet na léčení ven. Ale mobilní klinika vyslaná se specialisty z Jordánska pomáhá s nasazováním protéz končetin pomocí nejmodernější technologie vyvinuté ve Velké Británii, která se snadno montuje. Jordánský armádní lékař poručík Abdullah Hamada:
„Jedná se o nový typ prostetiky. Pacient je hotov za jednu až dvě hodiny.“
Ridick Tafish byl v červnu zraněn izraelskými tanky v Rafáhu, když odcházel z pátečních modliteb. Přišel o jednu nohu a nemohl pracovat. Je šťastný, že se opět postavil na vlastní nohy.
„Mohl bych se vrátit ke své práci nebo si najít jinou. Teď mám svou novou končetinu. Už jen to, že se mi vrátila noha, mi také vrací úsměv, o který se chci se všemi podělit.“
A když se vrací zpět do tábora pro vysídlené osoby, který nyní nazývá domovem, objevují se slzy i úsměvy jeho matky a manželky, Ridick je jen jedním z mnoha, kteří se učí vyrovnat se s novým vážným postižením. Udělal však krok k tomu, aby se mu vrátil život.
Zdroj v angličtině ZDE
1440
Diskuse