Noví lídři zřejmě staré evropské problémy nevyřeší
17. 5. 2012
Nově zvolený francouzský prezident Francois Hollande se formálně ujal úřadu 15. května a stal se tak letos již osmou novou hlavou státu v eurozóně. Lidé v členských zemích Evropské unie jsou obecně se svými nynějšími lídry nespokojeni a doufají, že ti noví situaci zlepší. Nicméně není pravděpodobné, že by se staré problémy postihující EU zmírnily nebo zmizely jen proto, že do úřadů nastoupí noví lídři, napsal pro People's Daily Online Čang Ťien.
Prvním problémem je krize vyvolaná evropským veřejným dluhem. Španělsko, které je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny, čelí rychle se zhoršující situaci, a výnosy z italských státních dluhopisů rostou. Řecké mainstreamové středopravicové a středolevicové strany podporující úsporná opatření, ve volbách 6. května ztratily tolik hlasů, že parlament zůstal ochromen. Země nyní směřuje k opakovaným volbám. Protože protiškrtové strany se těší významné veřejné podpoře, Řecko nejspíše odmítne uplatňovat úsporná opatření dohodnutá s EU. Tak ale může být odříznuto od finanční pomoci, zbankrotovat a nakonec být vyhozeno z eurozóny, což by EU a dokonce i světové ekonomice zasadilo vážnou ránu.
Druhým problémem je slabý ekonomický růst. Vzhledem k tlaku na trhu a německému nátlaku musely členské země v nedávných letech uplatňovat úsporná opatření, avšak negativní efekty takové politiky jsou stále zřejmější, včetně oslabení spotřeby a investic. Některé z členských zemí, například Španělsko a Itálie, upadly nazpět do recese. Letošní rok bude v Řecku pátým v řadě ve znamení recese, nezaměstnanost zde často trhá nové rekordy a způsobuje vážné sociální problémy.
Třetím problémem je nesoulad mezi Německem a Francií a rostoucí napětí mezi členskými a nečlenskými státy eurozóny. Neshody mezi dvěma hlavními evropskými ekonomikami eskalovaly, když se novým francouzským lídrem stal Hollande. Ten opakovaně zdůraznil své odhodlání znovu jednat o obsahu evropského fiskálního kompaktu a zvýšit vládní výdaje, což Německu nevyhovuje. Neshody mohou vyústit v situaci, kdy Německo a Evropská centrální banka přehodnotí rozhodnutí finančně sanovat eurozónu. Kromě toho roste napětí mezi zeměmi eurozóny a mimo ni, jako je třeba Velká Británie.
Pouhá výměna lídrů nevyřeší hluboko zakořeněné problémy EU. Členské země zjevně postrádají politickou vůli a rozhodnost tyto problémy vyřešit, což se zejména týká mechanismu a směřování evropské integrace.
Je hodno zaznamenání, že si členské země dosud přejí existenci eurozóny a EU a nejsou ochotny přihlížet rozpadu, takže mohou vyvinout koordinované úsilí o překonání rozdílů a vyřešení problémů. Státy EU včetně dvou velmocí Francie a Německa si nemohou dovolit další zhoršování dluhové krize, což je důvodem Hollandovy návštěvy Německa okamžitě po nástupu do úřadu. Unie nakonec svým způsobem krizi přežije.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse