Pár historických dodatků k zásahu americké policie proti studentům na Kalifornské univerzitě

21. 11. 2011 / Daniel Veselý

Nazývejte mě cynikem, když se o aktuálním zásahu policistů proti stoupencům okupačního hnutí slzným plynem na půdě Kalifornské univerzity ZDE vyjádřím jako o "standardním" policejním zákroku, nicméně v kontextu s násilně potlačovanými demonstracemi a občanskými nepokoji ve Státech v minulosti. Uvedu několik konkrétních případů policejní brutality v USA, o nichž se, jak tuším, moc nepíše. Perzekuce vládních orgánů namířená proti činnosti aktivistů, odborů, umělců a politických platforem v USA se u nás v době normalizace podstatně lišila od pomýlených představ našich disidentů o "hodné Americe."

Fascinuje mě jedna věc, a tou je hloupá idealizace Spojených států v československém disidentu normalizačních dob. Ironické by bylo, že by někteří z těchto lidí na půdě USA za svou "subverzní činnost" mohli čelit i smrti, přestože by jejich jednání pramenilo z jiných okolností, než jak tomu bylo v totalitním Československu. Bohužel -- řada disidentů a bojovníků s minulým režimem si tuto hloupou a naivní představu neustále vleče s sebou jako jakousi nehynoucí relikvii, díky čemuž se sami stali bizardní parodií na sebe sama -- viz třeba tragikomické klaunství Ivana Martina Jirouse trapně bojujícího za americký radar ZDE.

Sociální nespravedlnost, rasová diskriminace, prvoplánová kriminalizace, odcizení obecně a policejní šikana konkrétně se v srpnu roku 1965 staly časovanou rozbuškou nepokojů v černošské a chudobou hluboce zasažené losangeleské čtvrti Watts ZDE. Tolik typický krvavý konflikt se odehrál mezi převážně bílými policisty a černošskými obyvateli chudinské čtvrti v South Central Los Angeles. V průběhu násilných nepokojů, jež provázelo zapalování automobilů, obchodů s alkoholem (jak symbolické!), obchodních domů nebo zastaváren a které trvaly pět dnů bylo proti rebelantům nasazeno 14 000 členů Národní gardy, kteří zabili 34 lidí, přes tisíc dalších zranili a téměř tři a půl tisíce zatkli. Během oficiálního vyšetřování tragického incidentu, k němuž dal podnět tehdejší kalifornský guvernér Pat Brown, bylo zjištěno, že nepokoje ve čtvrti Watts pramenily z dlouhotrvajících pocitů ukřivděnosti a rostoucí nespokojenosti s vysokou nezaměstnaností tamního obyvatelstva, špatnou bytovou politikou a chatrnými vzdělávacími programy. Nešlo tedy o čistě bezdůvodnou kriminální činnost, ale o trestuhodně opomíjený sociální problém, jenž zůstal nadále opomíjený.

V rámci programu americké vlády COINTELPRO ZDE , který byl namířen proti "subverzním skupinám", byla ve Státech v průběhu 50. až 70. let systematicky porušována základní lidská práva amerických komunistů, portorikánských politických aktivistů, černošských nacionalistů, feministek a dalších. Aktivity COINTELPRO v krutosti dalece překonaly aktivity normalizační Stb; vezměme si třeba akci Asanace, která byla v porovnání s akcemi COINTELPRO nevinným čajových dýchánkem. V roce 1969 tato vládní kampaň vyústila v de facto politické vraždy dvou předáků Černých panterů Freda Hamptona a Marka Clarka (gestapo-style assassination --Noam Chomsky), ačkoli se obvinění proti nim vznesená nepotvrdila ZDE.

Zatímco v Československu začala "zuřit" normalizace, v květnu roku 1970 byli Národní gardou při protiválečné demonstraci na státní univerzitě v Kentu v Ohiu zastřeleni čtyři studenti a devět dalších bylo zraněno ZDE. Vojáci během 13 vteřin do studentů vystříleli 67 nábojů. Některé z obětí masakru protestovaly proti masivnímu bombardování Kambodže, jež nařídil prezident Nixon a které si podle konzervativních údajů CIA vyžádalo na 600 000 lidských životů ZDE. Tedy zde existuje naprosto jasná paralela mezi občanským protestem studentů proti brutálnímu zločinu jejich vlády a mezi československými disidenty bojujícími proti nesrovnatelně menším zločinům Husákovy normalizace, avšak s tím rozdílem, že u nás k politickým vraždám v té době nedocházelo.

Krátce poté, co se v USA ujal vlády prezident Billa Clintona, vypukly v roce 1992 v Los Angeles (opět oblast South Central Los Angeles) nejrozsáhlejší nepokoje od roku 1965 ZDE. Roznětkou nepokojů bylo omilostnění policisty bílé barvy pleti, který byl obviněn z napadení motocyklisty černé barvy pleti, porotou, která se skládala z osob výhradně bílé barvy pleti. Rozhněvaní lidé vyrazil do ulic. Následovaly násilnosti ne nepodobné těm v roce 1965 -- 55 lidí přišlo o život a 2500 dalších bylo zraněno. Zástupce korejské komunity, který žil ve čtvrti, jíž v roce 1992 otřáslo násilí, uvedl, že základní příčiny těchto nepokojů a násilností -- jako ve čtvrti Watts o 17 let dříve -- zůstaly beze změny, tedy prohlubující se chudoba a z ní vyplývající rasová animozita ZDE.

Policejní násilnosti, jimž jsme nyní v souvislosti s potíráním činnosti okupačních hnutí ve Státech svědky, zprvu nevybočovaly ze zaběhlé rutiny policejního násilí. Avšak někteří pozorovatelé mají jiný názor, jsou čím dál více skeptičtí a hovoří doslova o "paramilitarizaci" policejního násilí a "vojenském urbanismu" ZDE, které v těchto dnech otřásá Spojenými státy.

Na základě výše uvedených skutečností je zjevné, že nejen politický útlak autoritářských režimů nebo přímo diktatur není jedinou příčinou občanského protestu či přímo násilností, ale i sociální a rasové podtexty zde hrají důležitou roli. Krizová situace na Šluknovsku a v dalších odloučených lokalitách vychází z podobných pohnutek, a pokud nebude adekvátně řešena (od současné vlády lze očekávat naopak dramatické vyostření této situace), může vyústit k obdobným výronům politicejního a občanského násilí.

0
Vytisknout
3175

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2011