Restrukturalizace německé armády aneb operace srdce za pochodu

21. 5. 2011 / Kay Čejka

Angela Merkelová nemá ráda změny ve svém kabinetě. Změny do vlády vnášejí neklid a jsou také určitým přiznáním selhání. Dokládají, že si kancléřka do svého týmu pozvala ministry, kteří nesplňují na ně kladené nároky.

Někdy ale můžou být personální změny i šťastnou volbou. To se potvrzuje, podíváme-li se na příklad ministerstva obrany. Zde se původnímu ministru, Karlu Theodorovi zu Guttenberg s jeho bouřlivým elánem, podařilo nastartovat iniciativu, na které ztroskotal nejeden jeho předchůdce.

Tento politik z řad bavorských křesťanských sociálních demokratů započal největší organizační přestavbu v šestapadesátileté historii ozbrojených sil. Zároveň vnesl životu nebezpečné povolání vojáků, nejen v Afghánistánu, zpět do povědomí veřejnosti. Odhalil, že organizace ozbrojených sil není pro zahraniční mise tohoto typu způsobilá, že armáda musí pracovat se strukturami, které nejsou schopné uspět. Základní kámen pro plánovanou přestavbu položil zrušením povinné vojenské služby.

Guttenberg měl velkolepou ideu, avšak při její realizaci začal klopýtat a když v důsledku aféry kolem opsané disertační práce musel odstoupit z funkce, ztratila jeho s vervou započatá přestavba dynamiku.

Mladý ministr dělal chyby a tím si udělal i několik nepřátel. Namísto bezpečnostní nutností odůvodňoval reformu potřebou spořit, což mu – ne úplně nezaslouženě – vysloužilo kritiku, že staví Bundeswehr pouze s ohledem na stav pokladny.

Často stavěl stranické kolegy a opozici před již hotovou věc, místo aby je předem zasvětil do svých dalších aktivit. Hlavně se mu ale nepodařilo spřátelit si pána nad daňovými výtěžky: ministra financí Wolfganga Schäubleho.

Při rušení povinné vojenské služby nakonec přešel parlament tím, že již na začátku roku zastavil odvody i přes to, že armáda ještě nebyla připravena na nábor dobrovolníků.

Aby zachránila možná nejambicióznější projekt vládnoucí koalice, odvážila se Merkelová po odstoupení zu Guttenberga a oproti svým zvyklostem k velké rošádě: odvolala svého nejspolehlivějšího muže, Thomas de Maizière, z ministerstva vnitra a dosadila ho do čela ministerstva obrany.

Sedmapadesátiletý politik křesťanských demokratů není právě vizionářem, má ale tu neobyčejnou schopnost vměstnat vize do desek šanonů. U svých stranických kolegů má velikou důvěru a opozice si ho váží.

Po dvouapůlměsíčním zapracovávání naznačil druhý ministr této legislativní periody, že by rošáda Merkelové mohla vyjít a představil svůj plán na přestavbu armády. Obsahově jsou plány obou ministrů téměř totožné, na některých místech ale de Maizière zjemnil radikální postup svého předchůdce. Celkově se ale dá říct: směr pochodu zůstává stejný.

Hlavní rozdíl mezi oběma ministry je především ve stylu. Zatímco zu Guttenberg se soustředil na konfrontační princip „válcování“, de Maizière se snaží o shodu.

Než předstoupil k řečnickému pultu v berlínských kasárnách Juliuse Lebera, vedl nesčetně rozhovorů s bývalými ministry obrany (mimo jiné i s zu Guttenbergem) a generálními inspektory, s čtyřhvězdičkovými generály a bezpečnostními experty. Nezapojil pouze frakce vládních stran, ale promluvil si i se špičkami opoziční SPD (soc.dem.) a strany Zelených. V úterý zase telefonoval s nejdůležitějšími mezinárodními spojenci – Spojenými státy, Británií a Francií.

Především ale využil svého dobrého vztahu k ministru financí, Wolfgangu Schäublemu. Zatímco vůči Guttenbergovi se Schäuble držel svého úsporného diktátu 8,3 miliard eur do roku 2015 železnou rukou, může de Maizière počítat s jistými úlevami. Například náklady na snižování stavů by se měly vyčlenit mimo rozpočet určený pro celý resort obrany a další úlevy by mohly následovat během jednání o státním hospodaření.

Jádro celé reformy zůstává stejné a nejedná se pouze o papírového tygra. Mnohem více se to celé podobá „operaci srdce, přičemž pacient se prochází po ulici.“, jak to popsal sám de Maizière.

V detailu by to vypadalo asi takto:

  • Armáda by se měla zmenšit zhruba o pětinu a měla by dostat přímější organizační strukturu
  • Počet vojáků by se měl snížit z nynějších 220 000 na nově 175 000 – 185.000

Stejně jako zu Guttenberg, i de Maizière počítá se zhruba 170 000 profesionálními vojáky a s přibližně 5 000 dobrovolníky, přičemž k dispozici je až 15 000 volných míst.

I přes početní snížení stavů se má německá armáda stát efektivnější. Počet vojáků vyčleněných na zahraniční mise by měl vzrůst ze 7 000 na 10 000, což by umožňovalo pokrytí dvou větších a až šesti menších zahraničních misí.

Z 76 000 pracovních míst pro civilní zaměstnance má zůstat pouze 55 000 a na samotném ministerstvu by se počet úředníků měl snížit z 3 500 na 2 000 (zu Guttenberg počítal s 1 800 úředníky). Propouštění by se mělo rozložit na celou hierarchii.

Jestli ministerstvo bude sídlit v Berlíně a které základny mají ještě budoucnost, to se zveřejní až v říjnu. Dodnes sídlí většina pracovníků stále v bývalém hlavním městě Bonnu. Špičku ministerstva budou i nadále tvořit ministr, dva úřední a dva parlamentní generální tajemníci a generální inspektor.

I přesto, že post generálního inspektora byl zhodnocen přidělením dalších pravomocí, zůstane podřízený jednomu tajemníkovi, který má tímto „primátem politiky“ stále poslední slovo, co se vojenské politiky a plánování Bundeswehru týče. Zu Guttenberg chtěl postavit generálního inspektora na stejnou úroveň s generálními tajemníky.

Struktura vedení má hodně zeštíhlet. Inspektoři dílčích ozbrojených sil a celé jejich štáby se mají vyčlenit z ministerstva a celé hierarchické úrovně se budou rušit. „Pro počet našich úkolů máme až příliš mnoho štábů a vedoucích pozic“ řekl de Maizière.

Výtce, že tvoří armádu také jen podle stavu pokladny, de Maizière předchází svou kooperací s Schäublem a souběžně ministr předložil i nové regule obranné politiky.

Dvacetistránkový dokument formuluje strategický rámec pro úkoly Bundeswehru a z toho se později odvodí budoucí schopnosti. Jako nejdůležitější úkoly platí samozřejmě obrana země a společenství a dále dle očekávání mise k zamezení konfliktů a krizí – přesně tyto scenáře byly pro Karla Theodora zu Guttenberga hlavním důvodem pro zahájení celé reformy.

Nasazení svého předchůdce ocenil i de Maizière: „On roztočil toto obří kolo. Je a bude to jeho zásluhou.“

Die Welt: De Maizière vollzieht Radikalumbau der Bundeswehr ZDE

Autor je studentem 2.ročníku VOŠ CR. Článek je psán v rámci odborné praxe z mediální komunikace, kterou autor provádí v Britských listech.

0
Vytisknout
1681

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2011